Stravitelnost mléka?

Stravitelnost mléka?

Okolo stravitelnosti mléka se toho napovídalo hodně, mnoho z méně zkušených vyznavačů posilování a kulturistiky se stále ptá, mohu míchat svůj proteinový nápoj do mléka? Uškodí to něčemu, nebo naopak budu mít více živin a více porostu? Podívejme se na to, jak je to opravdu se vstřebatelností mléka a mléčných produktů a zároveň porovnejme, jak je na tom populární čerstvé mléko a mléko pasterované.

Stravitelnost mléka?

Lidé, kteří nepijí mléko, často uvádějí, že je pro nětěžko stravitelné. Nejen na internetu se můžeme dočíst, že má přebytek proteinůve formě kaseinu, se kterým se naše tělo velmi těžko vyrovnává (běžná složka nočních proteinů, tzv. „night protein“). Problém s trávením mléka může také způsobit laktózová intolerance. Kasein je z chemického hlediska bílkovina. Kravské mléko průměrně obsahuje 3,2% proteinů, z toho je 80% kaseinu a 20% proteinů syrovátky. Je tedy pravda, že kasein je v kravském mléce, zastoupen ve většinovém množství. Toho se velmi hojně využívá v potravinářském průmyslu. Tato bílkovina, ale není pro člověka těžko stravitelná, její stravitelnost pouze trvá déle (6-7 hodin).

Problém s trávením se může vyskytnout v případě alergie na bílkovinu kravského mléka. U dospělé populace se jedná právě o alergii na kasein. Díky této alergii mléko, ale také mléčné výrobky, způsobí alergickou reakci, která může vyvolat zažívací potíže. Alergií na mléčnou bílkovinu běžně trpí asi 1-3%, z čehož většinu tvoří děti, které se z alergie s postupujícím věkem dostanou. Pokud má dospělý člověk alergii na kravskou bílkovinu, je jen asi čtvrtinová pravděpodobnost, že se u něj tento stav zlepší a tento člověk by se měl mléčným produktům vyhýbat.

Mléko

Častější negativní reakce v komparaci s trávením lze pozorovat u mléčného cukru - laktózy. Jedná se o laktózovou intoleranci, kterou je možno rozlišit na několik skupin. První skupinu tvoří intolerance vrozená, která je podmíněna geneticky a enzym štěpící laktózu, laktáza, chybí již od narození. Dalším typem je intolerance získaná, která může, vzniknou v důsledku poškození střevní stěny (sekundární) nebo po operacích žaludku a střev, kdy dojde k poruchám srážení mléka. Tyto změny jsou většinou nevratný. Posledním typem je intolerance tranzitorní, která vzniká při akutním onemocnění střevní sliznice a je poškozena jen vrstva obsahující laktázu. Po vyléčení a regeneraci sliznice se aktivita enzymu navrací.

Trávení mléka může být tedy znesnadněno především alergií na mléko a laktózovou intolerancí. Vždy se ale jedná o patologický stav, v důsledku kterého je trávení mléka narušeno. Z výše uvedených skutečností je možné vyvodit, že zdravá dospělá populace s trávením mléka nemá žádný problém. Proto se nebojte mléčných produktů. Přesto bych vám míchání proteinového přípravku, minimálně toho syrovátkového s mlékem nedoporučil. U syrovátkových proteinů se snažíme o to, aby tento protein prošel trávící stěnou co nejdříve a aminokyseliny z něj byly použitelné téměř okamžitě. V tom by vám mléko, kaseinové bílkoviny a laktóza zabránila.

Pokud chcete dávat protein na noc. Míchání s mlékem se v kontextu nebráním. Pokud se bude jednat o mléko zbavené tuku. Ostatně svoji toleranci na mléko si ideálně musíte vyzkoušet sami.

MlékoČerstvé nebo pasterované

Ještě se zkusím vrátit k současnému fenoménu automatů na čerstvé mléko. Sám jsem si prošel dobou, kdy jsem v kravíně na letních prázdninách strávil mnohé hodiny a viděl samotný postup toho, jak se čerstvé mléko dostane od krávy až k vám na stůl. Není to zase tak složité.

Možná obliba čerstvého mléka nastala z důvodu toho, že stále přibývá lidí, kteří neuznávají jakékoli zpracování mléka, protože tak přijdou o všechny dobré látky, které syrové mléko obsahuje. Ano, to je částečně pravda. Mléko přímo od krávy má větší obsah především vitaminů rozpustných ve vodě. Mimo to si zachovává své typické vlastnosti, jako vyvstávání tuku, které je u běžného mléka potlačeno. Tyto skutečnosti určitá skupina lidí upřednostňuje a kupuje tedy mléko přímo od chovatele.

Čerstvé mléko má ale i svá negativa. Čerstvě nadojené mléko přirozeně obsahuje určitý počet mikroorganismů. Dle zákona by celkový počet mikroorganismů neměl přesahovat 100 000 na ml. Chovatelé tedy musí dbát nejen na hygienu dojení, ale také na čistotu celkového prostředí. V neposlední řaděsvou roli hraje chlazení a skladování mléka. Je tedy důležité si všímat v jakém prostředí je mléko získáváno a zpracováváno.

Trvanlivé mléko obsahuje méně vitaminů, za to je hygienicky nezávadné. To s jistotou nemůžeme říci o mléku přímo z farmy. Názor, že mléko od krávy je „zdravější“ než mléko trvanlivé, nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit.

Každopádně mléko tu bylo, je a bude. Nevyhýbejte se mu, vyzkoušejte si, jak reagujete na mléka různých tučností i stupně zpracování. Zkuste rozmíchat svůj proteinový přípravek s mlékem, nikdy však nepijte mléko po tréninku, ale užívejte ho spíše na noc.

Složení mléka :

Vzhledem ke svému složení je mléko jednou z nejdůležitějších potravin.

Obsahuje :

vodu: 87,5 %
sušinu: 12,5 %

Sušinu tvoří :

mléčný tuk: 3,5 – 4 %
bílkoviny: 3,2 – 3,5 %
mléčný cukr: 4,7 – 5 %
ostatní anorganické a organické látky: 0,7 %
  • 1
Michal Valenta

Chybí zmínka o prvotní (primární) intoleranci... Původně jsou lidé totiž intolerici a laktózu dokázali plnohodnotně trávit pouze do cca 2 let a pak produkce laktázy klesala. Genetici předpokládají, vzhledem k tomu, že laktóza zvyšuje resorpci vápníku ve střevě podobně jako vit.D a může tak v důsledku menšího slunečního záření chránit před křivicí a měknutím kostí, že se tak např. v severní Evropě (oblasti s menším podílem UV záření) evolučně prosadili vyjímky s dlouhodobou tolerancí k laktóze, protože měli větší šanci přežití. Ale např. v Africe a částech Asie je primární intolerance laktózy takřka 100% a po 2. roce schopnost trávit laktózu klesá a v dospělosti je pro naprostou většinu lidí v těchto oblastech nestravitelná. Celkově se odhaduje, že je cca 75-80% světové populace v dospělosti na laktózu intolerantních. Zdroje např: - Heyman MB (2006). "Lactose Intolerance in Infants, Children, and Adolescents". Pediatrics (Review). 118 (3): 1279–1286. doi:10.1542/peds.2006-1721. PMID 16951027 - Enattah NS, Sahi T, Savilahti E, Terwilliger JD, Peltonen L, Järvelä I (2002). "Identification of a variant associated with adult-type hypolactasia". Nat. Genet. 30 (2): 233–7. doi:10.1038/ng826. PMID 11788828 - Deng Y, Misselwitz B, Dai N, Fox M (2015). "Lactose Intolerance in Adults: Biological Mechanism and Dietary Management". Nutrients (Review). 7 (9): 8020–35. doi:10.3390/nu7095380. PMC 4586575Freely accessible. PMID 26393648 - Swallow DM (2003). "Genetics of lactase persistence and lactose intolerance". Annual Review of Genetics. 37: 197–219. doi:10.1146/annurev.genet.37.110801.143820. PMID 14616060