Jaký hlas nám Matka příroda nadělila, příliš ovlivnit nemůžeme. A tak jako spousta věcí na světě není tak úplně spravedlivých, ani tady příroda „nenadělila“ všem stejným metrem. Některé hlasy nás proto při poslechu doslova hladí na duši, od jiných bychom nejraději měli ovládací vypínač. Kauza hlubokých a vysokých hlasů: Jaký hlas hodnotí muži jako ten nejatraktivnější?
6 žen vs. 206 mužů – jaký hlas si muži vybrali?
Na problematiku lidského hlasu si posvítili vědci ze španělské Univerzity ve Valencii. Navázali tak na předešlé výsledky studií, které ve většině případů favorizovaly spíše vysoké hlasy u žen – alespoň pokud jde o ženskost a celkovou atraktivitu.
Španělé na to však šli trochu jinak – jsou si totiž dobře vědomi toho, že angličtina je sice oblíbený, nikoliv však nejzpěvnější jazyk na světě. Alespoň v porovnání s těmi románskými. A tak si vědci ve vlasteneckém duchu prosadili španělštinu jako testovací jazyk.
Testované ženy měly následně přednést v různých hlasových hloubkách větu: „y en esta calma suprema, casi flotante, el cuarto se me llena de claridad y me revela a alguien mirándome sonriente desde la silla“
[přeloženo asi jako: „a v tomto svrchovaném, téměř vznášejícím se pokoji, místnost mě naplňuje jasností a odhaluje někoho, kdo se na mě dívá a usmívá se ze židle“].
Následně byli povoláni jiní Španělé (108 mužů a 575 žen) a Italové (98 mužů a 386 žen), aby tyto hlasy ohodnotili.
Vědce zejména zajímalo:
Jaký hlas je nejvíce ženský?
Jaký hlas je hodnocený jako nejatraktivnější?
Jaký hlas vzbudil v mužích sexuální zájem?
Fyzikální okénko: Hlas a zvuk – co to vlastně je?
Hlas patří mezi mechanické vlny, které se šíří hmotným prostředím – pokud vás tedy vytáčí něčí hlas, zavřete ho do vakua (hlas se šířit nebude a vakuum ho roztrhá).
Rozkmitání hlasivek ve vokálním traktu člověka vede k tvorbě zvuku, který je následně modifikován v hlasovém ústrojí až za vzniku charakteristického lidského hlasu. Jednou ze základních charakteristik lidského hlasu je jeho frekvence, která udává hloubku hlasu – čím nižší frekvence, tím hlubší hlas.
Díky sluchu můžeme vnímat frekvenční rozsah od nízkých desítek Hz až po frekvenci převyšující 10 000 Hz. Rozdílná anatomie vokálního traktu mezi mužem a ženou vede k tomu, že typická frekvence mužského hlasu je asi 75–150 Hz, ženy mají hlas vyšší s frekvencí v průměru asi 150–300 Hz.
Ovšem nejen pohlaví ovlivňuje hloubku hlasu. Například podle studie z roku 2009 mají Číňané podstatně vyšší hlas než Angličané, a to jak u mužů (161 Hz vs. 125 Hz), tak u žen (297 Hz vs. 182 Hz).
Někdy není na škodu být tak trochu v průměru
Teď už víme, jak se chová zvuk, pojďme na výsledky! Jako první vědce zajímal pojem ženskosti a hlasové atraktivity. Zde panovala mezi hodnotícím publikem nečekaná shoda:
Jako „nejženštější“ označili Španělé i Italové hlasy s průměrnou hloubkou, následoval vysoký hlas a jako nejméně ženský byl vyhodnocen hlas hluboký.
V testování atraktivity byly výsledky v podstatě stejné, ovšem s jinými rozestupy – zde se totiž dá říct, že „průměrný“ hlas vyhrál doslova na plné čáře jak u Italů, tak u Španělů.
Pro muže si vědci připravili ještě bonusový test sexuálního zájmu, který opět favorizoval ženy se střední hlasovou frekvencí. A ačkoliv Španělé byli z hlasu svých španělských protějšků více ve varu než Italové, i oni by si podle hlasu zřejmě vybrali ženy se střední hlasovou frekvencí.
Naši jižní sousedé rozhodli: žádný hlásek jako konipásek, ale hlas s průměrnou hloubkou je považován za „nejženštější“, nejatraktivnější, a to i po stránce sexuální přitažlivosti.
Propašovala se snad do studie Nairobi?!
Výsledky testování jsou tak trochu v rozporu s předešlými studiemi, které často favorizovaly vysoké hlasy jako „nejženštější“ a nejatraktivnější. Jestli to bylo způsobeno tím, že v této studii šlo na rozdíl od minulých experimentů o přirozené čtení celé věty (dříve se často testovala pouze slova či hlásky) nebo že prostřední skupině propůjčila hlas španělská hvězda Netflixu Alba Flores známá jako Nairobi a posluchači to poznali, to už se asi nedozvíme.
Možné je také to, že španělština má níže položený „práh“, který muži považují jako ideální hlas – v tomto případě asi 200 Hz odpovídající prostřední skupině. V dřívějších studiích se totiž ukázalo, že překročení tohoto „prahu“ vedlo u posluchačů k výraznému poklesu atraktivity, a to hned z několika důvodů:
Příliš vysoký hlas bývá spojován s dětským pláčem, který je vnímán negativně.
Příliš vysoký hlas lidé často považují za dětský a nedospělý.
Co si z toho vzít?
Na světě žije asi 7 miliard a 959 milionů lidí, z nichž valná většina je svým genetickým nastavením zcela průměrná: má průměrnou výšku, průměrnou váhu, průměrný hlas a průměrnou inteligenci. Na první pohled se proto zdá, že být ve středu je zkrátka tak trochu nuda.
Na druhou stranu existuje řada studií, která ukazuje, že ani vybočování z davu není zas tak úplně výhodné. Například podle Langloise a Roggmana je naopak ona nenáviděná „průměrnost“ často považována jako nejatraktivnější, třeba už jen z toho důvodu, že u osob s průměrnými morfologickými rysy je nejmenší pravděpodobnost genetických mutací.
A tato studie je toho důkazem. Na druhou stranu hodnotící subjekty španělsky hovořící ženy neviděly ani necítily (ano i čich je důležitý parametr atraktivity!) a hodnotily je pouze na základě hlasu. A jelikož rozdíly mezi hodnoceními nebyly zrovna velké, je zřejmé, že při osobním kontaktu, kde by se najednou uplatňovalo mnoho desítek jiných faktorů, by se vliv samotné hloubky hlasu pravděpodobně výrazně snížil.
