TESTOSTERON v těle kulturisty

TESTOSTERON v těle kulturisty

Nikdo nebo pouze málo kdo z nás je lékařem, nebo se alespoň trochu orientuje v tom, jaké náš organismus produkuje hormony a k čemu vůbec slouží. Přesto velká část kulturistů a lidí z posiloven ví, jak pracuje testosteron. Podívejme se, jak je tomu doopravdy. Zeptali jsme se Matěje Markvarta na působení testosteronu v lidském těle. 

TESTOSTERON v těle kulturisty

Kde a jak testosteron vzniká a jaké má účinky?

Testosteron (dále TST) je mužský pohlavní hormon (androgen) a je produkován Leydigovými buňkami varlat v množství 4-9 mg za den. Nejúčinnější formou TST je 5α-dihydrotestosteron, jenž se z TST tvoří pomocí enzymu 5α-reduktázy až v cílových buňkách.

Mezi androgeny dále patří androstendion a DHEA (dehydroepiandrosteron) tvořené v kůře nadledvin (viz dále), jejich účinnost je v porovnání s TST přibližně pětinová.

Účinky TST

  • vývin sekundárních pohlavních znaků (zevní genitál, poloha hlasu, rozložení a charakter ochlupení, tělesná stavba)
  • anabolické působení: zvýšení tvorby proteinů, zvýšení hustoty kostní hmoty (zajímavé je, že TST působí mnohem více na svaly a kosti než na šlachy, a tak zneužívání androgenních anabolických preparátů sice vede k rapidnímu růstu svalů a jejich síly, ale v důsledku toho dochází u „uživatelů“ k častějšímu výskytu šlachových ruptur)
  • produkce kožního mazu – TST zvyšuje jeho produkci (-> predispozice k tvorbě akné)
  • mentální změny: agresivnější a aktivnější postoj a chování

Prekurzorem pro vznik TST je cholesterol a TST není zdaleka jedinou látkou, která v cholesterolu nachází svůj původ.

testosteronOrganismus z cholesterolu tvoří progesteron (ženský pohlavní hormon), což se děje v kůře nadledvin, vaječnících a varlatech. Další přeměnou progesteronu v kůře nadledvin se získávají kortikoidy (např. kortisol) a androgeny (mužské pohlavní hormony) androstendion a dehydroepiandrosteron (DHEA). Ve varlatech probíhají další přeměny na testosteron a ten může být poté ještě přeměňován na ženské pohlavní hormony zvané estrogeny ve vaječnících, v tukové tkáni a též ve varlatech, zde je však produkce estrogenů z TST za normálních okolností velmi nízká a tudíž bez praktického významu. Jedinou výjimku představuje puberta, kdy estrogeny u chlapců mohou vyvolat zduření a citlivost až bolestivost v oblasti prsou a bradavek, která spontánně odezní s ukončením puberty a vyrovnáním hormonálních hladin.

Celou tuto na první pohled složitou produkci usměrňuje významným způsobem hypothalamus pomocí hormonů zvaných gonadoliberiny a hypofýza (pomocí tropních hormonů – luteinizačního a folikuly stimulujícího) a tyto orgány určují, kdy a kolik se kterého cílového hormonu vytvoří.

Z předešlého vyplývá, že jak muži, tak ženy mají „kompletní“ hormonální výbavu a liší se jen množstvím jednotlivých hormonů. Testosteron dělá „muže mužem“ a porucha v jeho tvorbě během vývoje jej ponechá ve stadiu jedince ženských rysů. Podobně nadbytek tukové tkáně v dospělosti dokáže zvýšenou konverzí TST na estrogeny srazit vliv a tvorbu vlastního TST, což vede např. ke snížení libida, poruchám potence, úbytku svalové hmoty a gynekomastii (jednostranné nebo oboustranné zvětšení prsní žlázy u muže).

Opačný stav, tedy nadprodukce TST u muže je stav poměrně vzácný, má ale stejné projevy jako zneužívání androgenních anabolických preparátů – zvyšuje se tvorba svalové hmoty a svalové síly, zvyšuje se též agresivita a dochází k retenci tekutin. V případě exogenních preparátů stojí na protipólu poměrně výrazné nežádoucí účinky jako např. poškození jater, výrazná tvorba akné (nejen v obličeji, ale též na šíji, ramenou a oblasti zad) či porucha vlastní tvorby TST vedoucí až k nevratné atrofii varlat.

Zvýšená produkce TST se objevuje díky různým hormonálním poruchám i u žen a má klinické projevy charakteristické pro účinky TST – roste svalová hmota, mění se zevní genitál (dochází ke zvětšení klitorisu), tvoří se ochlupení typické pro muže a v neposlední řadě dochází k poruchám menstruačního cyklu (často první příznak hormonální nerovnováhy vůbec).

Co produkci TST ovlivňuje?

Není žádnou novinkou, že intenzivní fyzická zátěž zvyšuje produkci růstového hormonu. A právě ten typ zátěže, jenž v nejvyšší míře podněcuje organismus k tvorbě GH, stimuluje nejvíce i vylučování TST – jedná se o intenzivní silovou zátěž do délky trvání cca 45-60 minut. Živým důkazem toho díky množství svalové hmoty jsou kulturisté, vzpěrači či závodníci v silovém trojboji.

Naopak vytrvalostní zátěž (maraton) dlouhodobějšího charakteru produkci TST nestimuluje, ale dokáže ji mírně brzdit, neboť pro organismus tento typ zatížení představuje chronický stres a jako odpověď na stres dlouhodobějšího charakteru se vylučuje kortisol, jenž nám dovoluje mnohahodinové tréninky přežít. A nejen chronický stres ve smyslu fyzické aktivity produkci TST tlumí, negativně jej ovlivňuje prakticky jakýkoli stres. Pro maximalizaci tvorby TST je třeba trénovat krátce a intenzivně (krom intenzivního tréninku v posilovně např. HIIT), dostatečně odpočívat a také se vhodně stravovat – i hladovění má na hladiny TST negativní dopad, neboť přepíná organismus do „nouzového“ režimu, jenž je pravým opakem pro-anabolických a svalovou hmotu budujících pochodů. Strava by měla být nejen častá, ale i dostatečně bohatá na energii, proteiny, minerály a stopové prvky (pro zajímavost – negativní vliv na produkci TST má vegetariánská dieta, ještě horší vliv pak dieta striktně veganská).

testosteronCo moc ovlivnit nedá, je přirozený pokles TST s rostoucím věkem. Mezi dvacátým a třicátým rokem stačí k maximalizaci tvorby držet se zásad uvedených výše, poté už však ani správný trénink, dostatek odpočinku a vyvážená strava nedokážou jeho hladinu držet trvale vysoko. Vyvstává tedy otázka, zdali je možné jeho produkci povzbudit nějakým dalším způsobem a na první pohled by se snad i zdálo, že ano – na trhu je spousta výrobků slibujících přirozené zvýšení tvorby TST (např. produkty s obsahem Tribulus terrestris). Bohužel studie zabývající se testováním účinnosti těchto látek nedokázaly dát dosud jednoznačnou odpověď v jejich prospěch. Podíváme-li se však na tyto studie pozorně, všimneme si, že jsou prováděny často s malým počtem respondentů, kteří jsou navíc vrcholoví atleti ve věku 18-30 let a tedy v oblasti, kde přirozená produkce TST dosahuje maxima a demonstrovat zde vliv doplňků výživy je poněkud nereálné. Mezi návštěvníky fitness center se navíc najde poměrně dost uživatelů doplňků typu Tribulus terrestris ve věku 30+, kteří jsou ochotni přísahat, že jim právě tyto produkty pomáhají co se fyzické výkonnosti a regenerace týče. Otázka účinnosti enhancerů tvorby TST tím pádem zůstává poměrně otevřená, záleží na věku, tréninkové úrovni a osobních zkušenostech uživatele. Tyto preparáty jsou navíc bez rizika poškození vlastní tvorby TST,  a tak se uživatel nemusí v tomto směru bát nežádoucího ovlivnění hladin TST po vysazení či vlivem dlouhodobějšího užívání (na rozdíl od anabolických steroidů).

Jistotou je, že trio „vhodný trénink, dostatečný odpočinek a vyvážená a bohatá strava“ samo o sobě člověku vždy zajistí vyšší produkci TST ve srovnání s nesportující, stresující se a špatně se stravující populací.

MUDr. Matěj Markvart

Matěj Markvart

Vzdělání:
Lékařská fakulta MU, Brno
 
Současné pracoviště: 

Assistenzarzt für Orthopädie und Unfallchirurgie, EVK Wesel

Pracovní zkušenosti
Od 9/2011 do 5/2012 sekundární lékař I. Ortopedické kliniky FNUSA
 
Zájmy a sporty
MTB (z pozice dříve aktivního závodníka i trenéra), bodybuilding, hokej, výživa a suplementace v silových a vytrvalostních sportech, fyzioterapie a rehabilitace sportovců, korektivní cvičení
 
  •