Fakta o palmovém oleji. Škodí jen přírodě, nebo i člověku?

Fakta o palmovém oleji. Škodí jen přírodě, nebo i člověku?

Když se řekne palmový olej, většina lidí si představí vypalování indonéských pralesů, jenž jsou domovem pro velké množství jedinečné flóry a fauny tropického klimatu. Jedním z nejohroženějších živočišných druhů je orangutan, jenž čelí riziku vyhynutí během příštích deseti let, pokud se něco nestane. Termín něco je těžko specifikovatelný, jelikož pro úspěšnou záchranu nejen orangutanů je třeba zachovat jejich životní prostředí, které však pleníme za účelem zisku. Cílem tohoto článku je vás objektivně seznámit s tématem palmového oleje a junkfood, vlivu na naše zdraví a životní prostředí.

Tučné zlato

Abychom pochopili celkovou problematiku produkce palmového oleje, musíme se vrátit ke kořenům a identifikovat důvody, proč je palmový olej tak žádaný? Palma olejná neboli Elaeis guineensis je tropický strom, z jehož plodů se získává palmový olej. Původním domovem palmy olejné je západní Afrika, odkud se v průběhu 20. století rozšířila do jihovýchodní Asie. Novým domovem se jí stala Indonésie, konkrétně ostrovy Borneo a Sumatra. Indonésie pokrývá zhruba 85 % světové produkce palmového oleje. Pro představu, odhadovaná produkce palmového oleje je v roce 2017 necelých 65 milionů tun. 

Většina produkce palmového oleje skončí jako součást vysoce-průmyslově zpracovaných potravin známých jako junkfood, na vašich vlasech, když se sprchujete po náročném tréninku, na vašich zubech při dentální hygieně nebo třeba i na rtech něžného pohlaví používáním rtěnky. Když chtějí zemědělci vypěstovat obilí, tak prvně musejí zorat půdu, zasít, starat se o obilninu a sklidit. Nejinak to je s pěstováním palmy olejné, bohužel v poněkud násilnějších podmínkách. Pokud jste navštívili nějakou exotickou zemi, tak jste jistě zůstali okouzleni místním životem především v divoké přírodě. V případě že jste navštívili jednu z Asijských zemí, si troufám říci, že jste zcela určitě zahlédli palmové plantáže a vzpomenete si, jak to na vás zapůsobilo.

Lusknutím prstu se z původního deštného pralesa stane palmová plantáž procesem vykácení nebo vypálení původní části ekosystému. Pamatujete si nekontrolovatelné požáry devastující v roce 2015 Indonésii? I díky této ekologické katastrofě došlo ke zvýšenému povědomí o problematickém pěstování palmového oleje. Začaly se hromadně rozesílat petice vyzývající k zastavení šíření palmových plantáží a objevovat se internetové stránky vyzývající k bojkotu palmového oleje a velkých hráčů na poli výroby junkfood. 

Obrázek z foodnavigator.com

Mimo jiné vlivem pěstování palmy olejné dochází k úbytku rozmanitosti druhů, a to až o 85 %. Drtivá část živočichů není schopna na plantážích přežít, ve skutečnosti se na plantážích uživí pouhých 15 % živočišných druhů. Vlivem vymizení zdrojů potravy se zvířata snaží živit, jak to jen jde a jedí třeba výhonky olejných palem. Tím pádem jsou považovány za škodnou zvěř a jsou vybíjeni, udává se, že se jedná o 1 500–5 000 orangutanů ročně. Určitě si vzpomenete na fotky zachycující boj o život těchto savců. Pro příklad se můžete podívat na fotoreportáž záchranářské mise zoologů.

Proč?

Koh & Wilcove (2008) zjistili, že v roce 2011 dle dat Food and Agricultural Organization disponovala Indonésie 7,8 miliony hektarů palmy olejné s výnosností 22 miliónů tun surového palmového oleje. Do roku 2020 mají v Indonésii v plánu navýšit tuto produkci na 40 milionů tun surového palmového oleje přidáním dalších 4 milionů hektarů půdy. Mezi důvody, proč se zvětšuje produkce palmové oleje, patří jeho výhodné vlastnosti pro výrobce potravin, které jim dovolí vyrobit potravinu, jak technologicky chtějí, široké využití v kosmetickém průmyslu a použití palmy olejné jako biopaliva. 

Palma olejná má největší výnosnost ze všech olejnatin, konkrétně je to šestkrát více než řepka olejná. Vyvstává otázka, jestli by nebylo potřeba většího území pro pěstování jiných olejnatin, jež by palmu olejnou nahradily a uspokojily by poptávku po oleji. Producenti potravin však tvrdí, že je pro ně palmový olej svými vlastnostmi při výrobě nezastupitelný. Potřebujeme však k životu potraviny obsahující palmový olej? Troufám si tvrdit, že odpověď zní ne. Valná většina potravin obsahující palmový oleje nemá veskrze žádnou přidanou hodnotu pro spotřebitele, spíše se naopak podílí na celosvětové pandemii obezity.

Obrázek z researchgate.net

Palmový vs. palmojádrový olej

Palmový olej se získává z oplodí palmy olejné, zatímco olej palmojádrový se získává z jader plodů palmy olejné. Oba oleje mají poněkud odlišné spektrum mastných kyselin. Palmojádrový obsahuje více nasycených mastných kyselin na úkor mononenasycených a polynenasycených. Nejvíce zastoupenou mastnou kyselinou v palmojádrovém oleji je kyselina laurová a v palmovém oleji je to kyselina palmitová. V palmojádrovém oleji je vysoký obsah kyseliny myristové, jež nejvíce ze všech mastných kyselin zvyšuje koncentraci LDL cholesterolu a je tak nejrizikovější mastnou kyselinou z pohledu rizika vzniku srdečně-cévních onemocnění (Mukherjee, Mitra, & others, 2009).

Zdravotní dopady konzumace palmového oleje

Jak by se dalo čekat, palmový olej je z 99,9 % tvořen tukem a z 0,1 % vodou. Jaké je zastoupení mastných kyselin v palmovém oleji? Dle („Olej palmový | Nutridatabaze.cz", b.r.) je to:

  • nasycené mastné kyseliny 41,87 g/100 g a z toho tvoří kyselina palmitová 36,29 gramů, jejíž konzumace má za následek zvýšení celkového cholesterolu a LDL cholesterolu.
  • mononenasycené mastné kyseliny 42,16 g/100 g a z toho kyselina olejová tvoří 41,74 gramů, která dokáže zlepšit například inzulinovou senzitivitu a dokáže snížit i krevní tlak.
  • polynenasycené mastné kyseliny 11,28g/100 g a z toho tvoří kyselina linolová 11,08 gramů. Kyselina linolová působí zdravotní problémy pouze, je-li konzumována v nadbytečném množství mimo optimální poměr zastoupení w-6 a w-3 mastných kyselin ve stravě.

Za zmínku také stojí obsah vitaminu E, jenž má ale význam pouze u extra panenského červeného palmového oleje.

Jak je to teda s tím zabijákem cév?

Hodně se toho napsalo o tom, jak palmový olej zanáší cévy a jaký to je univerzální zabiják. Je to však opravdu tak?

Metaanalýza celkem 51 studií zjistila zajímavou skutečnost. Skupiny jedinců, jež konzumovaly stravu bohatou na palmový olej, měly menší koncentrace LDL cholesterolu než ostatní, v jejichž stravě se objevovaly transmastné kyseliny a kyselina laurová a myristová (Fattore, Bosetti, Brighenti, Agostoni, & Fattore, 2014).

Lucci (2016) s kolektivem zkoumali rozdíl denní konzumace 25 ml palmového oleje a oleje olivového na rizikové ukazatele vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Na vzorku 160 dobrovolníků zjistili, že oba oleje mají téměř stejný efekt, když snížily LDL cholesterol o 15 % vzhledem k počátečním hodnotám.

Na druhou stranu existují i negativní výsledky studií jako třeba tato, kde se patnácti účastníkům po dobu užívání palmového oleje zvýšila hladina LDL cholesterolu beze změny HDL cholesterolu (Vega-López, Ausman, Jalbert, Erkkilä, & Lichtenstein, 2006).

Jak vidíme, existuje řada pozitivních i negativních výsledků studií vlivu palmového oleje na rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Mezi největší rizikové faktory vzniku srdečních problémů patří konzumace transmastných kyselin, vysoká koncentrace frakce cholesterolu označená VLDL a hladina triglyceridů, tedy tuků v krevním řečišti (Semenkovich, 2004).

Jednoduše řečeno všeho moc škodí, tak by se dal shrnout vliv palmového oleje na zanášení cév. Stejně jako moc cukru a sacharidů vede k inzulinové rezistenci a cukrovce II. typu, tak nesprávná výživa a nadužívání ať již palmového nebo kokosového oleje zvyšuje riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. Toto riziko se zvyšuje díky konzumaci cukru, tuku a soli dohromady a tím se dostáváme k junkfood.

Obrázek z pixabay.com

Preference výběru junkfood

Představte si sami sebe, když jdete nakupovat potraviny. V jakém oddělení nejvíce vybíráte a kterým naopak jen prolétnete? Když se ocitnu v supermarketu, tak se samozřejmě neubráním pohledů do košíků ostatních lidí. Ty pohledy jsou veskrze velice smutné. Děti si vyberou oblíbené limonády a maminky jim k tomu ještě na přilepšenou vezmou nějaký dobrý bonbónky. Bohužel informací o tom, co by lidé měli a neměli jíst je všude plno, ale obsah nákupních košů to nezměnilo. 

Typickým příkladem může být minimálně jedna láhev slazené limonády, pár bílých rohlíků, sušenky, čokoláda, až moc ideálně růžový salám, nějaký sýr, ochucené jogurty a čtivo na večer. Pochvalu by někdy zasloužilo pouze čtivo a sýr. Zbytek je pro spotřebitele postradatelný a existují lepší varianty, ale ono je to přece tak dobré. Kvalitní potravinové zdroje, ke kterým by se vaše pozornost měla upínat, v podobě zeleniny, ovoce, masa, kvalitních mléčných výrobků a obilnin by se mnohdy daly smrsknout do vstupní haly k supermarketu a ušetřilo by vám to minimálně čas a peníze. 

Vše ostatní k životu nepotřebujete a když už přece jen sklouznete směrem k junkfood, tak by to mělo být co nejméně. Firma Nestlé, výrobce oblíbených snídaňových cereálních lupínků, spotřebuje ročně necelého půl milionu tun palmového oleje pro výrobu takovýchto dobrůtek. Vždycky je pouze na nás spotřebitelích, jaká bude v obchodech nabídka. Dnes bych se s vámi rozloučil velice trefným citátem od Nate Miyakiho.

„Pokud tomu jde useknout hlava nebo se to dá vytrhnout ze země, je to pravděpodobně fajn; pokud to je neónově modré a je to v plastovém pytlíku nebo krabici, není to pravděpodobně nic moc.“ 

Zdroje:

Fattore, E., Bosetti, C., Brighenti, F., Agostoni, C., & Fattore, G. (2014). Palm oil and blood lipid-related markers of cardiovascular disease: a systematic review and meta-analysis of dietary intervention trials. The American Journal of Clinical Nutrition, 99(6), 1331–1350. https://doi.org/10.3945/ajcn.1...

Koh, L. P., & Wilcove, D. S. (2008). Is oil palm agriculture really destroying tropical biodiversity? Conservation Letters, 1(2), 60–64. https://doi.org/10.1111/j.1755...

Lucci, P., Borrero, M., Ruiz, A., Pacetti, D., Frega, N. G., Diez, O., … Angel, M. (2016). Palm oil and cardiovascular disease: a randomized trial of the effects of hybrid palm oil supplementation on human plasma lipid patterns. Food & Function, 7(1), 347–354. https://doi.org/10.1039/c5fo01...

Mukherjee, S., Mitra, A., & others. (2009). Health effects of palm oil. J Hum Ecol, 26(3), 197–203.

Olej palmový | Nutridatabaze.cz. (b.r.). Získáno 4. duben 2017, z http://www.nutridatabaze.cz/po...

Semenkovich, C. F. (2004). Diabetes mellitus, lipids, and atherosclerosis. Diabetes Mellitus: A Fundamental and Clinical Text, 3rd Edn. Lippincott Williams and Wilkins, Philadelphia, PA, 1365–1375.

Vega-López, S., Ausman, L. M., Jalbert, S. M., Erkkilä, A. T., & Lichtenstein, A. H. (2006). Palm and partially hydrogenated soybean oils adversely alter lipoprotein profiles compared with soybean and canola oils in moderately hyperlipidemic subjects. The American Journal of Clinical Nutrition, 84(1), 54–62.

  •