Fakta o palmovém oleji. Škodí jen přírodě, nebo i člověku?

Ondřej Klein
Ondřej Klein Poprvé publikováno 27. 4. 2017
Aktualizováno 19. 11. 2019
Fakta o palmovém oleji. Škodí jen přírodě, nebo i člověku?

Když se řekne palmový olej, většina lidí si představí vypalování indonéských pralesů, které jsou domovem pro velké množství jedinečné flóry a fauny tropického klimatu. Jedním z nejohroženějších živočišných druhů je orangutan, jenž čelí riziku vyhynutí během příštích deseti let, pokud se něco nestane. 

Termín něco je těžko specifikovatelný, jelikož pro úspěšnou záchranu nejen orangutanů je třeba zachovat jejich životní prostředí, které však pleníme za účelem zisku. Cílem tohoto článku je vás objektivně seznámit s tématem palmového oleje v souvislosti s junk food a jejich vlivu na naše zdraví a životní prostředí.

Co se v dnešním článku dozvíte?

  • Proč je palmový olej tak žádaný a co vše se z něj vyrábí
  • Jaký dopad mají monokultury palmy olejné na zvířata a který druh je nejohroženější
  • Jaká jsou zdravotní rizika konzumace palmového oleje 
  • Jak se v tom všem vyznat

Proč je palmový olej tak žádaný?

Abychom pochopili celkovou problematiku produkce palmového oleje, musíme se vrátit ke kořenům a identifikovat důvody, proč je palmový olej tak žádaný. Palma olejná neboli Elaeis guineensis je tropický strom, z jehož plodů se získává palmový olej. 

Původním domovem palmy olejné je západní Afrika, odkud se v průběhu 20. století rozšířila do jihovýchodní Asie. Novým domovem se jí stala Indonésie, konkrétně ostrovy Borneo a Sumatra. Indonésie pokrývá zhruba 85 % světové produkce palmového oleje. Pro představu, odhadovaná produkce palmového oleje bylav roce 2017 necelých 65 milionů tun. 

Palmový olej najdete v jídle i v kosmetice

Jak skončí většina produkce palmového oleje?

  1. jako součást vysoce průmyslově zpracovaných potravin (junk food)
  2. na vašich vlasech, když se sprchujete 
  3. na vašich zubech při dentální hygieně  
  4. na rtech něžného pohlaví používáním rtěnky 

Když chtějí zemědělci vypěstovat obilí, tak prvně musejí zorat půdu, zasít, starat se o obilninu a sklidit. Nejinak to je s pěstováním palmy olejné, bohužel v poněkud násilnějších podmínkách. Pokud jste navštívili nějakou exotickou zemi, tak jste jistě zůstali okouzleni místním životem především v divoké přírodě.

V případě, že jste navštívili jednu z asijských zemí, si troufám říci, že jste zcela určitě zahlédli palmové plantáže a vzpomenete si, jak to na vás zapůsobilo.

1574106693_a_3962.jpg

Požáry pomohly zvýšit povědomí o problému

Lusknutím prstu se z původního deštného pralesa stane palmová plantáž procesem vykácení nebo vypálení původní části ekosystému. Pamatujete si nekontrolovatelné požáry devastující v roce 2015 Indonésii? I díky této ekologické katastrofě došlo ke zvýšenému povědomí o problematickém pěstování palmového oleje

Začaly se hromadně rozesílat petice vyzývající k zastavení šíření palmových plantáží a objevovat se internetové stránky vyzývající k bojkotu palmového oleje a velkých hráčů na poli výroby vysoce průmyslově zpracovaných potravin, ve kterých je palmový olej hojně zastoupen.

Bohužel odlesňování a ničení původních ekosystému probíhá hojně třeba v Brazílii za účelem pěstování zejména sóji, která pak slouží jako krmná směs pro dobytek. I více populace si žádá více půdy k pěstování potravy, to se projevuje třeba odlesňováním v řadě Afrických zemí.  

Zvířata na plantážích nepřežijí a jsou často považovány za škodnou zvěř

Mimo jiné vlivem pěstování palmy olejné dochází k úbytku rozmanitosti druhů, a to až o 85 %. Drtivá část živočichů není schopna na plantážích přežít, ve skutečnosti se na plantážích uživí pouhých 15 % živočišných druhů

Vlivem vymizení zdrojů potravy se zvířata snaží živit, jak to jen jde, a jedí třeba výhonky olejných palem. Tím pádem jsou považovány za škodnou zvěř a jsou vybíjeni, udává se, že se jedná o 1 500–5 000 orangutanů ročně

Široké využití i vysoká výnosnost. To jsou hlavní benefity palmového oleje

  1. Koh & Wilcove (2008) zjistili, že v roce 2011 dle dat Food and Agricultural Organization disponovala Indonésie 7,8 miliony hektarů palmy olejné s výnosností 22 miliónů tun surového palmového oleje
  2. Do roku 2020 mají v Indonésii v plánu navýšit tuto produkci na 40 milionů tun surového palmového oleje přidáním dalších 4 milionů hektarů půdy. 

Mezi důvody, proč se zvětšuje produkce palmové oleje, patří jeho výhodné vlastnosti pro výrobce potravin, které jim dovolí vyrobit potravinu, jak technologicky chtějí. Jedná se totiž po chemické stránce o poměrně velmi stabilní oleje, které se neničí během náročných technologických postupů. Široké využití má i v kosmetickém průmyslu a jako biopalivo. 

Nemůžeme pro naši potřebu používat jiný olej? A potřebujeme potraviny obsahující "palmáč"?

Palma olejná má největší výnosnost ze všech olejnatin, konkrétně je to šestkrát více než řepka olejná. Vyvstává otázka, jestli by nebylo potřeba většího území pro pěstování jiných olejnatin, jež by palmu olejnou nahradily a uspokojily by poptávku po oleji. 

Producenti potravin však tvrdí, že je pro ně palmový olej svými vlastnostmi při výrobě nezastupitelný. Potřebujeme však k životu potraviny obsahující palmový olej? 

Troufám si tvrdit, že odpověď zní ne. Valná většina potravin obsahující palmový oleje nemá veskrze žádnou přidanou hodnotu pro spotřebitele, spíše se naopak podílí na celosvětové pandemii obezity a vysokém výskytu kardiovaskulárních chorob, protože se v drtivé většině případů jedné o vysoce průmyslově zpracovanou potravinu. 

1574107823_a_3962.jpg

Palmový vs. palmojádrový olej. Je mezi nimi nějaký rozdíl?

Palmový olej se získává z oplodí palmy olejné, zatímco olej palmojádrový se získává z jader plodů palmy olejné. Oba oleje mají velmi odlišné spektrum mastných kyselin

Palmojádrový olej obsahuje více nasycených mastných kyselin (82 %) na úkor mononenasycených (15,5 % a polynenasycených (2,5 %). Nejvíce zastoupenou mastnou kyselinou v palmojádrovém oleji je kyselina laurová (48 %), v palmovém oleji je to kyselina palmitová

V palmojádrovém oleji je poměrně vysoký obsah kyseliny myristové (16,3 %), jež nejvíce ze všech mastných kyselin zvyšuje koncentraci LDL cholesterolu, a je tak spolu s kyselinou palmitovou nejrizikovější mastnou kyselinou z pohledu rizika vzniku srdečně-cévních onemocnění (Mukherjee, 2009).

Jaké jsou zdravotní dopady konzumace palmového oleje?

Jak by se dalo čekat, palmový olej je z 99,9 % tvořen tukem a z 0,1 % vodou. Zastoupení mastných kyselin v palmovém oleji dle Databáze složení potravin

Jaké je zastoupení mastných kyselin v palmovém oleji? 

  1. Nasycené mastné kyseliny tvoří 41,87 g/100 g a z toho tvoří kyselina palmitová 36,29 gramů, jejíž konzumace má za následek zvýšení celkového cholesterolu a LDL cholesterolu.
  2. Mononenasycené mastné kyseliny tvoří 42,16 g/100 g a z toho kyselina olejová tvoří 41,74 gramů, která dokáže zlepšit například inzulinovou senzitivitu a dokáže snížit i krevní tlak.
  3. Polynenasycené mastné kyseliny tvoří 11,28 g/100 g a z toho tvoří kyselina linolová 11,08 gramů. Kyselina linolová může být riziková teoreticky pouze v případě, je-li konzumována v opravdu nadbytečném množství mimo optimální poměr zastoupení w-6 a w-3 mastných kyselin ve stravě.

Za zmínku také stojí obsah vitaminu E, jenž má ale význam pouze u extra panenského červeného palmového oleje.

Palmový olej a jeho vliv na hladinu cholesterolu aneb je opravdu zabijákem cév?

Hodně se toho napsalo o tom, jak palmový olej zanáší cévy a jaký to je univerzální zabiják. Je to však opravdu tak?

  1. Metaanalýza celkem 51 studií zjistila zajímavou skutečnost. Skupiny jedinců, jež konzumovaly stravu bohatou na palmový olej, měly menší koncentrace LDL cholesterolu než ty, v jejichž stravě se objevovaly transmastné kyseliny, ale naopak vyšší, než v případě kyseliny laurové a myristové (Fattore, 2014).
  2. Lucci (2016) s kolektivem zkoumali rozdíl denní konzumace 25 ml speciálně šlechtěného palmového oleje a oleje olivového na rizikové ukazatele vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Na vzorku 160 dobrovolníků zjistili, že oba oleje mají téměř stejný efekt, když snížily LDL cholesterol o 15 % vzhledem k počátečním hodnotám.
  3. Na druhou stranu existují i negativní výsledky studií jako třeba tato, kde se patnácti účastníkům po dobu užívání palmového oleje zvýšila hladina LDL cholesterolu a beze změny HDL cholesterolu ve srovnání s řepkovým a sójovým olejem (Vega-López, 2006).

Všeho moc škodí. Na vině vzniku kardiovaskulárních nemocí je celkový nezdravý životní styl

Jak vidíme, ohledně palmového oleje existují spíše negativní výsledky studií týkající se vlivu na rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Mezi hlavn  rizikové faktory vzniku chorob srdce a cév patří především vysoký příjem transmastných kyselin a vysoká koncentrace frakce LDL cholesterolu a triglyceridů, které mohou obě vzrůstat při vysokém příjmu tohoto oleje (Semenkovich, 2004).

Jednoduše řečeno – všeho moc škodí, tak by se dal shrnout vliv palmového oleje na kardiovaskulární riziko. Stejně jako moc cukru a sacharidů může vést k inzulinové rezistenci a cukrovce 2. typu, tak nevhodné spektrum mastných kyselin z vysokého příjmu palmového oleje zvyšuje riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. Toto riziko se ještě může zvyšovat při současné vysoké konzumaci cukru, nezdravých tuků a soli, čímž se dostáváme k typickému složení vysoce průmyslově zpracovaných potravin.

1574108581_a_3962.jpg

Jak to vypadá na nákupu? 

Představte si sami sebe, když jdete nakupovat potraviny. V jakém oddělení nejvíce vybíráte, a kterým naopak jen prolétnete? Když se ocitnu v supermarketu, tak se samozřejmě neubráním pohledů do košíků ostatních lidí. Ty pohledy jsou někdy smutné. Děti si vyberou oblíbené limonády a maminky jim k tomu ještě na přilepšenou vezmou nějaký dobrý bonbónek. Bohužel informací o tom, co by lidé měli jíst, je všude plno, ale obsah nákupních košů to nezměnilo. Snad se nám blýská na lepší časy. 

Vysoce průmyslově zpracované potraviny označované jako junk food k životu nepotřebujeme

Typickým příkladem může být minimálně jedna láhev slazené limonády, pár bílých rohlíků, sušenky, čokoláda, nekvalitní cukrovinky a pochutiny plné levných tropických olejů (palmového oleje), až moc ideálně růžový salám, nějaký sýr, ochucené jogurty a čtivo na večer. Pochvalu by někdy zasloužilo pouze čtivo a sýr. Zbytek je pro spotřebitele postradatelný a existují lepší varianty, ale ono je to přece tak dobré. 

Kvalitní potravinové zdroje, ke kterým by se vaše pozornost měla upínat, jako je zelenina, ovoce, udržitelná spotřeba kvalitního masa, kvalitní mléčné výrobky a obiloviny, by se mnohdy daly smrsknout do vstupní haly supermarketu. Ušetřilo by vám to minimálně čas a peníze. 

A když už přece jen sklouznete směrem k nezdravým potravinám, tak by to mělo být co nejméně. Firma Nestlé, výrobce oblíbených snídaňových cereálních lupínků, spotřebuje ročně necelého půl milionu tun palmového oleje pro výrobu takovýchto dobrůtek. Vždycky je pouze na nás spotřebitelích, jaká bude v obchodech nabídka. 

"Pokud tomu jde useknout hlava nebo se to dá vytrhnout ze země, je to pravděpodobně fajn; pokud to je neónově modré a je to v plastovém pytlíku nebo krabici, není to pravděpodobně nic moc."

-Nate Miyaki-

Co si z toho vzít?

Je jen na vás, pro jaké jídlo se v obchodě rozhodnete. Až budete příště házet potraviny do košíku, vzpomeňte si na náš článek. Pokud se zaměříte na opravdové suroviny a budete volit kvalitní zdroje, poděkuje vám za to nejen vaše zdraví, ale i peněženka. 

Další informace můžete načerpat z našich obsáhlých článků: 

[eshoplink]

Fattore, E., Bosetti, C., Brighenti, F., Agostoni, C., & Fattore, G. (2014). Palm oil and blood lipid-related markers of cardiovascular disease: a systematic review and meta-analysis of dietary intervention trials. The American Journal of Clinical Nutrition, 99(6), 1331–1350. https://doi.org/10.3945/ajcn…

Koh, L. P., & Wilcove, D. S. (2008). Is oil palm agriculture really destroying tropical biodiversity? Conservation Letters, 1(2), 60–64. https://doi.org/10.1111/j…

Lucci, P., Borrero, M., Ruiz, A., Pacetti, D., Frega, N. G., Diez, O., … Angel, M. (2016). Palm oil and cardiovascular disease: a randomized trial of the effects of hybrid palm oil supplementation on human plasma lipid patterns. Food & Function, 7(1), 347–354. https://doi.org/10.1039…

Mukherjee, S., Mitra, A., & others. (2009). Health effects of palm oil. J Hum Ecol, 26(3), 197–203.

Olej palmový | Nutridatabaze.cz. (b.r.). Získáno 4. duben 2017, z http://www.nutridatabaze.cz…

Semenkovich, C. F. (2004). Diabetes mellitus, lipids, and atherosclerosis. Diabetes Mellitus: A Fundamental and Clinical Text, 3rd Edn. Lippincott Williams and Wilkins, Philadelphia, PA, 1365–1375.

Vega-López, S., Ausman, L. M., Jalbert, S. M., Erkkilä, A. T., & Lichtenstein, A. H. (2006). Palm and partially hydrogenated soybean oils adversely alter lipoprotein profiles compared with soybean and canola oils in moderately hyperlipidemic subjects. The American Journal of Clinical Nutrition, 84(1), 54–62.

Poděkuj autorovi
8 lidí již poděkovalo

Diskuze k článku