Jak, kolik a co jí Češi? Každý z nás v průměru ročně sní přes půl tuny potravin
obrázek ze slowfoodsv.com

Jak, kolik a co jí Češi? Každý z nás v průměru ročně sní přes půl tuny potravin

Ondřej Klein Ondřej Klein před 10 měsíci

Díky Českému statistickému úřadu můžeme sledovat řadu ekonomických ukazatelů, které nám odpoví třeba na to, jak jsme ohodnoceni za naši práci v porovnání s ostatními lidmi nebo můžeme vyhodnocovat roční spotřebu potravin. Ekonomická situace je s tou potravinovou úzce spojena. To potvrzují i nová data spotřeby potravin za rok 2016 v kontextu s průměrnou lepší finanční situací každého z nás. Kolik tedy potravin za rok sníme a jaké jsou nejnovější trendy?

Téměř celosvětový boom obezity, zejména té dětské, hýbe světem a vymýšlí se strategie, co proti tak dramatickému nárůstu váhy dělat. Naproti tomu v zemích afrických, asijských a v zemích Jižní Ameriky podle WHO strádá hladem přes 815 milionů lidí. To představuje přibližně 11 % světové populace. Řada dětí je tak vystavena podvýživě. Podle WHO za to může nárůst vojenských konfliktů v těchto zemích a změny klimatických podmínek.

Životní situace v České republice

V České republice se máme dobře, i když si často stěžujeme, že něco nefunguje, tak jak má. Podle Institute of Economics and Peace je Česká republika na 6. místě v otázce bezpečnosti. Posledním konfliktem, kterému jsme museli čelit, byla 2. světová válka následovaná životem v satelitním státu tehdejšího Sovětského svazu, kdy byla nynější nabídka potravin v obchodech v rovině science-fiction.

Od dob života pod bičem Sovětského svazu naštěstí již uplynula řada let a naše životní úroveň stále roste. Medián mezd za 3. čtvrtletí roku 2017 je 25 181,-Kč a neustále se zvyšuje. Rádi tak s rostoucím platem utratíme i více peněz za celkové množství potravin pro sebe a svou rodinu („Spotřeba potravin - 2016 | ČSÚ", b.r.).

obrázek z ecosalon.com

Jak a co jí česká populace nejvíce? Čemu naopak neholdujeme?

Podívejme se společně na trendy, které je možno sledovat u Čechů při jejich nákupech, a také jak se rok od roku vyvíjí.

  • Meziročně každý z nás průměrně zvýšil svoji spotřebu potravin o 1,9 % na úctyhodných 785,6 kilogramů potravin za rok 2016.   
  • Omezujeme příjem chleba, trvanlivého pečiva a těstovin. Vcelku ale jíme více pšeničného pečiva než loni.
  • Jíme celkově více masa, zejména hovězího, telecího, skopového a drůbežího. Naopak preference vepřového masa se lehce snížila, ale stále zůstává nejoblíbenějším druhem masa u nás.
  • Také mléčných výrobků sníme více než v předchozích letech. Může za to zejména zvyšující se příjem sýrů, tvarohu a ostatních mléčných výrobků.
  • Spotřeba vajec meziročně klesla o 6 kusů na 249 kusů vajec za rok.
  • V jídelníčcích také máme více rostlinných olejů a sádla, naopak spotřeba másla meziročně klesla o nepatrných 0,1 kilogramu. 
  • Dobrou zprávou je, že také zvyšujeme podíl ovoce v otázce stravování, a to díky preferenci jablek, meruněk nebo třeba vinné révy. Z tropičtějšího ovoce nám chutná ananas, kiwi a banány.
  • Zeleninu také máme raději než kdysi. A to třeba díky rajčatům, paprikám, okurkám, petrželi nebo mrkvi. Naopak moc nemusíme hlávkový salát nebo květák.
  • Luštěniny jsou na mírném ústupu, protože už nám tolik nechutná hrách a čočka.
  • Naopak spotřeba brambor se meziročně zvýšila o necelé 3 kilogramy na osobu.
  • Mírně se také zvýšila spotřeba cukru a alkoholických nápojů.
  • Dobrou zprávou je, že lehce klesá spotřeba slazených minerálních nápojů (tzv. soft drinks).
  • Zejména díky rostoucí ceně cigaret se jejich spotřeba lehce snížila (o 24 kusů na osobu za rok oproti roku 2015).

Kolik jsme toho tedy snědli za den v roce 2016?

Abychom získali představu o tom, jak by mohlo reálněji vypadat. co průměrný Čech sní, podíváme se na nejdůležitější potravinové skupiny a vyjádříme si je ve spotřebě na osobu za den („Spotřeba potravin - 2016 | ČSÚ", b.r.).

Potravinová skupina Spotřeba rok/osoba Spotřeba den/osoba Oproti roku 2015
Obiloviny (v hodnotě zrna) 145,6 kg 399 gramů + 1,4 %
Maso (v hodnotě kosti) 80,3 kg 220 gramů + 1,2 %
Ryby celkem 5,1 kg 14 gramů - 7,5 %
Mléko a mléčné výrobky 247,5 kg 678 gramů + 2,1 %
Tuky a oleje 27,2 kg 75 gramů + 0,9 %
Čerstvé ovoce 84 kg 230 gramů + 2,0 %
Čerstvá zelenina 87,3 kg 240 gramů + 2,9 %
Cukr 34,1 kg 93 gramů+ 1,4 %
Alkoholické nápoje (pivo, víno a lihoviny) 173,5 l 0,475 l + 0,6 %
Cigarety 1 986 kusů 5,5 cigaret za den - 1,2 %

Tabulka Spotřeby potravin dle dat ČSÚ

Jak vidíme z tabulky, tak spotřeba jednotlivých druhů potravin je opravdu obrovská, a to díky tomu, že do výpočtu jsou zahrnuty i potravinové ztráty a odpady. Statistici jsou často nuceni pracovat s různými koeficienty přepočtu, zohlednit nepotravinářské využití části produkce a třeba i jateční výtěžnost. Díky tomu jsou data lehce zkreslená. Do jaké míry tomu tak je, je těžké odhadovat. Podle Renaty Vodičkové z Českého statistického úřadu odhaduje organizace pro výživu a zemědělství, že takové ztráty a odpady jsou ve výši až jedné třetiny celkového objemu potravin („Spotřebu potravin sledují statistici téměř sto let | Statistika&My - měsíčník Českého statistického úřadu", b.r.).

Přesnější vyjádření spotřeby potravin za rok 2016

Reálně bychom se tak z roční spotřeby 785,6 snězených kilogramů potravin na osobu dostali na hodnotu 518,5 kg, která se pravděpodobně bude daleko více blížit skutečné roční konzumaci potravin jedince.

Jen tak pro zajímavost jsem si vyzkoušel spočítat energetickou hodnotu denního menu poskládaného z potravin z tabulky a vyšlo mi, že by každý občan ČR musel denně průměrně sníst přibližně 17 000 kJ (4 050 kcal) včetně kojenců, batolat, dětí a seniorů. Při takovéto energetické hodnotě jídla by míra obezity u nás vyletěla k nebeským výšinám stejně jako burzovní cena jednoho BitCoinu.

Ilustrace spotřeby potravin v ČR z ČT (Česká televize, 2017)

Průměrný Čech

Hrubý odhad o průměrném konzumentovi a jeho preferencích jsme však díky této statistice získali. Základní poznání můžeme již několik let pozorovat v tom, že průměrný Čech má rád vepřové maso, mléčné produkty, pekárenské výrobky a cukr. I když se průměrný Čech snaží, tak stále málo zařazuje do svého jídelníčku ryby, ovoce a zeleninu. Čechovi přestávají chutnat luštěniny, ale nahrazuje je bramborami a také si pomalu znovu buduje lásku k domácím jablkům. Na závěr bych pro vás měl jednu radu, a tou je nebýt průměrným Čechem a jíst více toho, co nám prospívá a méně toho, co nám škodí, což se můžeme dozvědět ve článku Co jíst pro vysněnou postavu? Stravovací základy pro pokročilé.

Ilustrace spotřeby potravin v ČR z ČT (Česká televize, 2017)

Několik dobře míněných rad:

  • Přidejme do jídelníčku více luštěnin, ovoce a zeleniny.
  • Trochu méně si slaďme život cukrem, slazenými nápoji a sladkostmi.
  • Nebojme se zařadit do jídelníčku více ryb.
  • Preferujme bílé maso před masem červeným.
  • Zůstaňme aktivní a snažme se více připravovat lehká jídla nebo odlehčené varianty typické české svíčkové nebo vepřa, knedla, zela.

Grafika spotřeby potravin v Česku a její trendy:

Ilustrace spotřeby potravin v ČR z ČT (Česká televize, 2017)

Zdroje:

Česká televize. (2017). Češi si loni přidali, každý spořádal 785,6 kilo potravin. Tedy více než jednu krávu. Získáno 3. leden 2018, z http://www.ceskatelevize.cz/ct...

Spotřeba potravin - 2016 | ČSÚ. (b.r.). Získáno 3. leden 2018, z https://www.czso.cz/csu/czso/s...

Spotřebu potravin sledují statistici téměř sto let | Statistika&My - měsíčník Českého statistického úřadu. (b.r.). Získáno 3. leden 2018, z http://www.statistikaamy.cz/20...

  •