Detox skladu! Před hodinou jsme přidali do detoxu nový produkt s 26% slevou  

Jaké množství alkoholu může zvyšovat riziko vzniku rakoviny?

Jaké množství alkoholu může zvyšovat riziko vzniku rakoviny?

Ondřej Klein Ondřej Klein před 6 měsíci

Pro nás Čechy je téma konzumace alkoholu velice blízké. Není pochyb o tom, že alkohol dokáže být jakýmsi sociálním sbližovatelem, protože s každou další sklenkou padají zábrany, ztrácíme ostych, dokážeme se lépe uvolnit a tak nějak snáz se bavit s přáteli. I podle výživových doporučení pro Českou republiku od Společnosti pro výživu podle vzoru Světové zdravotnické organizace nám malá denní dávka alkoholu neuškodí. Do jaké míry je to však pravda?

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Jaké množství alkoholu znamená umírněné pití v podobě horní hranice denního příjmu alkoholu.
  • Souvislost mezi konzumací alkoholu a vznikem rakoviny.
  • Ženy mají mírně zvýšená rizika vzniku rakoviny vlivem alkoholu.
  • Denní konzumace více než dvou sklenic vína už znamená problém.
  • Jak alkohol zvyšuje riziko vzniku rakoviny.
  • Jaké jsou negativní dopady konzumace alkoholu a můžeme najít i nějaká pozitiva?
  • Všeho s mírou aneb sklenka červeného k večeři je OK.

Podle výživových doporučení pro Českou republiku je nutno konzumovat alkoholické nápoje umírněně. Maximální denní příjem alkoholu by neměl překročit 20 gramů u mužů a 10 gramů u žen. Kolik to je v ekvivalentu nápojů?

  • 10 gramů alkoholu představuje zhruba 125 ml vína, 0,3 l piva nebo 40 ml tvrdého alkoholu.
  • 20 gramů alkoholu představuje zhruba 250 ml vína, 0,5 l piva nebo 60 ml tvrdého alkoholu.

obrázek z thecut.com

Rakovina a alkohol

Konzumace alkoholu je celoplošné téma a autority se nemohou shodnout, jestli je umírněné pití alkoholu zdraví prospěšné, nebo nikoliv. Podle relativně nové práce Petticrewa, Maaniho, Hessariho, Knaie, & Weiderpasse, (2017) má konzumace alkoholu na svědomí necelá 4 % úmrtí za rok. Pokud bychom měli mluvit o absolutních číslech, tak podle Cao, Willett, Rimm, Stampfer, & Giovannucci, (2015) je odhadováno, že alkohol může za:

  • celkem 3,6 % úmrtí celosvětově (1,7 % úmrtí žen a 5,2 % úmrtí mužů).
  • celkem 3,2–3,7 % úmrtí na rakovinu ve Spojených státech amerických.

Konzumace alkoholu zároveň zvyšuje riziko vzniku několika druhů rakovin včetně rakoviny:

  • ústní dutiny
  • hltanu a hrtanu
  • jícnu
  • jater
  • prsu (riziko vzniku rakoviny prsu stoupá i při umírněné konzumaci alkoholu)
  • rakoviny kolorektálního karcinomu
  • a pravděpodobně i rakoviny slinivky břišní

Pro ženy jsou rizika vzniku rakoviny mírně zvýšená

I podle vládního výboru Velké Británie a Bagnardiho et al., (2015) se riziko vzniku rakoviny ústní dutiny, hltanu, jícnu a prsu u žen zvyšuje i v případě umírněné denní konzumace alkoholu v podobě malé sklenky vína. Samozřejmě i zde platí přímá úměra v podobě rostoucí konzumace alkoholu a zvýšeného rizika vzniku rakoviny.

Dobrou zprávou pro příslušníky mužského pohlaví může být, že pokud nekouří, tak jejich riziko vzniku rakoviny způsobené konzumací alkoholu je téměř neznatelné i při dvou alkoholických nápojích za den (do 30 gramů alkoholu, tedy dle Společnosti pro výživu by se jednalo o 1,5 definované maximální doporučené dávky alkoholu). Bohužel výzkumníci Cao, Willett, Rimm, Stampfer, & Giovannucci, (2015) došli ke stejnému závěru jako řada dalších prací v otázce konzumace alkoholu a rizika vzniku rakoviny prsu u žen. Dokonce i malá sklenka vína (cca 125 ml) zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu. Nutno na tomto místě podotknout, že na rozvoji rakoviny se významně podílí také nadváha a obezita. Zároveň existuje celá řada potravin a aspektů životního stylu, které rizika spojená se vznikem rakoviny snižují. 

Ochranou funkci naopak plní například ovoce, zelenina, obiloviny zejména díky obsažené vláknině a aktivní životní styl, kdy se věnujeme každý den alespoň 45 minut pohybové aktivitě. Nicméně, rakovina je multifaktoriální onemocnění, tudíž nelze izolovat jedinou příčinu vzniku tohoto onemocnění.

Více jak dvě sklenky vína denně již znamenají zdravotní problém

Jeden z předních autorů studie, Edward L. Giovannucci, profesor nutričních věd a epidemiologie z Harvardu, se v rozhovoru pro britský The Guarduan vyjádřil slovy, že i přes mírně zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu pro ženy je těžké posoudit celkový zdravotní dopad konzumace mírné dávky alkoholu. Uvádí například, že pro ženy znamená jedna sklenka vína denně snížené riziko vzniku cukrovky II. typu. Giovannucci si tedy myslí, že jedna sklenka vína nebo půllitr piva denně může představovat celkový zdravotní benefit jako součást zdravého životního stylu, ale upozorňuje na to, že už při více jak dvou sklenkách vína nebo dvou půllitrech piva se začíná zvyšovat riziko vzniku kolorektálního karcinomu (Dillner, 2017).

Kolorektální karcinom patří v České republice mezi nejčastější typy nádorů. V Evropě bohužel patříme mezi státy s nejvyšším výskytem, kdy u mužů jsme na 3. místě a u žen na místě 10., ročně je zaznamenáno na 8 000 nových případů. 

Přední výzkumník ve vztahu alkoholu a rakoviny Vincenzo Bagnardi et al., (2015) provedl se svým týmem rozsáhlou metaanylýzu obsahující úctyhodných 572 unikátních studií, která zkoumala vliv konzumace alkoholu na vznik rakoviny. V práci došel Bagnardiho tým k závěru, že i umírněné pití alkoholu mírně zvyšuje riziko vzniku rakoviny nezávisle na lokalizaci nádoru.

obrázek z farsons.com

Jak může alkohol zvyšovat riziko rakoviny?

Podle Národního institutu pro výzkum rakoviny ve Spojených státech a profesora Giovannucciho z Harvardu můžeme nalézt několik mechanismů, jak alkohol může podněcovat vznik rakoviny:

  • Metabolizací ethanolu obsaženého v alkoholických nápojích vzniká acetyldehyd, který je toxickou látkou a pravděpodobným karcinogenem. Acetyldehyd má negativní vliv na DNA a syntézu bílkovin.
  • Alkohol se spolupodílí na oxidačním stresu a volné radikály tak ještě více poškozují DNA, bílkoviny a membránové lipidy.
  • Alkohol snižuje schopnost organismu správně vstřebávat například vitamin A, vitaminy skupiny B, vitamin C, E a karotenoidy, z nichž vitamin C a E působí jako antioxidanty.
  • Alkohol zvyšuje hladiny estrogenů v organismu. Vysoká hladina estrogenů je spojena právě s výskytem rakoviny prsu.
  • Alkoholický nápoj může obsahovat další karcinogeny, které se do produktu dostaly procesem fermentace nebo výrobou, jako je třeba azbest nebo nitrosaminy.
  • Alkohol může způsobovat léze (traumata) epitelu buněk horního zažívacího a respiračního traktu, a zvýšit tak absorpci karcinogenů (Bagnardi et al., 2015).
  • Riziko vzniku rakoviny se několikanásobně zvyšuje při kouření.

obrázek z ratemds.com

Mezi negativní účinky alkoholu na sportovní výkon patří například:

  • snížená schopnost obnovy vyčerpaného glykogenu po cvičení (Burke et al., 2003)
  • nadměrné pití alkoholu snižuje sérové hladiny testosteronu až o 23 % na dalších 24 hodin (Välimäki, Tuominen, Huhtaniemi, & Ylikahri, 1990)
  • snížení syntézy bílkovin po víkendovém "veselí" až o 15–20 % než jsou normální hodnoty (Hong-Brown, Frost, & Lang, 2001)

obrázek z medium.com

Pozitivní účinky mírného pití alkoholu

Mírná konzumace alkoholu působí příznivě zejména na kardiovaskulární soustavu (Ronksley, Brien, Turner, Mukamal, & Ghali, 2011). 

Mezi benefity plynoucí ze sklenky vína denně můžeme zařadit:

  • zvýšení "dobrého" HDL cholesterolu (Agarwal, 2002)
  • snížení hodnot krevního tlaku, který je největším rizikovým ukazatelem vzniku kardiovaskulárních onemocnění (Beilin & Puddey, 2006)
  • snížení rizika vzniku cukrovky II. typu (Koppes, Dekker, Hendriks, Bouter, & Heine, 2005)
  • dočasná úleva od stresu a úzkosti (Agarwal, 2002)

Co si z toho vzít?

Není pochyb o tom, že pití více než dvou sklenek vína za den, dvou půllitrů piva nebo dvou malých panáků tvrdého alkoholu zvyšuje riziko vzniku rakoviny několika typů, podle Zuccalà et al., (2001) zvyšuje riziko vzniku demence a dalších neurodegenerativních poruch, deprese a úzkosti, nárůstu hmotnosti, srdečního selhání, cukrovky II. typu a dalších onemocnění.

Při konzumaci doporučeného množství alkoholu pro ženy i muže můžeme snížit například rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění nebo cukrovky II. typu, avšak pro ženy platí zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu i při takto umírněné konzumaci. Je zapotřebí si uvědomit, že alkohol je toxická látka, která je prokázaným karcinogenem 1. třídy dle IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) a velice snadno můžeme spadnout do nekončících problémů plynoucí z nadužívání alkoholu. 

Pokud si však občas dopřejeme sklenku červeného vína k dobré večeři jako součást zdravého životního stylu, tak nemusíme mít sebemenší výčitky svědomí. Jako všude jinde i zde bychom mohli tvrdit jedno staré dobré rčení a to: "Všeho s mírou". Navzdory tomu s každou další vypitou sklenkou alkoholu se zvyšují naše šance, že se v budoucnu budeme muset léčit s vážnou nemocí, třeba právě v podobě rakoviny.

Týdenní maximální množství alkoholu dle aktualizovaných doporučení britské vlády

Jak pít zodpovědně nám ukazuje i infografika od britské organizace Drinkaware. Denní maximální doporučené množství alkoholu může být v podobě 175 ml vína, 568 ml piva nebo oblíbeného cideru nebo 25 ml tvrdého alkoholu.

obrázek z drinkaware.co.uk

Jak na nás působí alkohol se můžeme dozvědět v tomto krátkém videu

Zdroje

Agarwal, D. P. (2002). Cardioprotective effects of light-moderate consumption of alcohol: a review of putative mechanisms. Alcohol and Alcoholism (Oxford, Oxfordshire), 37(5), 409–415.

Bagnardi, V., Rota, M., Botteri, E., Tramacere, I., Islami, F., Fedirko, V., … Vecchia, C. L. (2015). Alcohol consumption and site-specific cancer risk: a comprehensive dose–response meta-analysis. British Journal of Cancer, 112(3), 580. https://doi.org/10.1038/bjc.20...

Beilin, L. J., & Puddey, I. B. (2006). Alcohol and hypertension: an update. Hypertension (Dallas, Tex.: 1979), 47(6), 1035–1038. https://doi.org/10.1161/01.HYP...

Burke, L. M., Collier, G. R., Broad, E. M., Davis, P. G., Martin, D. T., Sanigorski, A. J., & Hargreaves, M. (2003). Effect of alcohol intake on muscle glycogen storage after prolonged exercise. Journal of Applied Physiology (Bethesda, Md.: 1985), 95(3), 983–990. https://doi.org/10.1152/japplp...

Cao, Y., Willett, W. C., Rimm, E. B., Stampfer, M. J., & Giovannucci, E. L. (2015). Light to moderate intake of alcohol, drinking patterns, and risk of cancer: results from two prospective US cohort studies. BMJ, 351, h4238. https://doi.org/10.1136/bmj.h4...

Dillner, L. (2017, říjen 2). Can even moderate drinking increase the risk of cancer? The Guardian. Získáno z http://www.theguardian.com/lif...

Hong-Brown, L. Q., Frost, R. A., & Lang, C. H. (2001). Alcohol Impairs Protein Synthesis and Degradation in Cultured Skeletal Muscle Cells. Alcoholism: Clinical and Experimental Research, 25(9), 1373–1382. https://doi.org/10.1111/j.1530...

Koppes, L. L. J., Dekker, J. M., Hendriks, H. F. J., Bouter, L. M., & Heine, R. J. (2005). Moderate alcohol consumption lowers the risk of type 2 diabetes: a meta-analysis of prospective observational studies. Diabetes Care, 28(3), 719–725.

Petticrew, M., Maani Hessari, N., Knai, C., & Weiderpass, E. (2017). How alcohol industry organisations mislead the public about alcohol and cancer. Drug and Alcohol Review, n/a-n/a. https://doi.org/10.1111/dar.12...

Ronksley, P. E., Brien, S. E., Turner, B. J., Mukamal, K. J., & Ghali, W. A. (2011). Association of alcohol consumption with selected cardiovascular disease outcomes: a systematic review and meta-analysis. BMJ (Clinical Research Ed.), 342, d671.

Välimäki, M., Tuominen, J. A., Huhtaniemi, I., & Ylikahri, R. (1990). The Pulsatile Secretion of Gonadotropins and Growth Hormone, and the Biological Activity of Luteinizing Hormone in Men Acutely Intoxicated with Ethanol. Alcoholism: Clinical and Experimental Research, 14(6), 928–931. https://doi.org/10.1111/j.1530...

Wang, Y., Duan, H., Yang, H., & Lin, J. (2015). A pooled analysis of alcohol intake and colorectal cancer. International Journal of Clinical and Experimental Medicine, 8(5), 6878–6889.

Zuccalà, G., Onder, G., Pedone, C., Cesari, M., Landi, F., Bernabei, R., … Gruppo Italiano di Farmacoepidemiologia nell’Anziano Investigators. (2001). Dose-related impact of alcohol consumption on cognitive function in advanced age: results of a multicenter survey. Alcoholism, Clinical and Experimental Research, 25(12), 1743–1748.

  •