Kurkuma – jedinečný lék, který najdeme v kari. Znáte její vlastnosti?
obrázek z ytimg.com

Kurkuma – jedinečný lék, který najdeme v kari. Znáte její vlastnosti?

V dnešní době přibývá stále více lidí, kteří chtějí zlepšit své zdraví. Což takhle jej podpořit svoje takovými rostlinami, které byly využívány již ve starověkých tradičních léčebných systémech? Jednou takovou rostlinou je i kurkumovník a jeho produkt kurkuma. Určitě jste o kurkumě již slyšeli! Stojí však kurkuma za naši pozornost? Jaké konkrétní látky v kurkumě jsou zodpovědné za její pozitivní účinky? Jaké další využití toto pestrobarevné koření nabízí? 

Kurkumovník je jednou z rostlin, které se velmi hojně využívaly a nadále využívají v indickém léčebném systému, tzv. Ajurvédě. Zde tak kurkumovník nachází využití v léčbě takřka všech onemocnění od zánětů až po rakovinu. Ajurvédu lze považovat za jistou obdobu tradiční čínské medicíny a, jak všichni víme, v poslední době tyto přístupy k léčbě zažívají svojí renesanci. Oběma těmto léčebným systémům však lze také přiřknout označení jako "tradiční", "alternativní", nebo "celostní", která jsou pro mnohé odborníky synonymem šarlatánství a vědou nepodložených léčebných postupů. Kurkuma je však výjimečná tím, že jejími možnými účinky na zdraví se seriózně zabývá i západní medicína již více než čtvrt století. 

Kurkuma napříč moderními průmysly

Jednou z hlavních oblastí využití kurkumy je nesporně potravinářský průmysl, kde se v podobě barviva (pod kódem E100) vyskytuje v mnohých potravinách. Dále se z kurkumy vyrábí zvláštní druh škrobové moučky na zahuštění např. rybích polévek, kterou je možné zakoupit pod názvem arrowroot nebo koa

Kurkuma je také součástí různých dochucovadel a především hlavní složkou koření kari, které se hojně využívá v pákistánské, thajské, indické a perské kuchyni. Tou nejcennější látkou nacházející se v kurkumě je kurkumin, který je zodpovědný za typickou zemitou, nahořklou, pálivou chuť. Určité otázky mohou vyvstávat nad hygienickými podmínkami při sklizni, které mohou ovlivnit množství nežádoucích bakterií a kvasinek a tím i výslednou kvalitu koření (Kopecká, 2016).

Další oblastí pro využití kurkuminu je kosmetický průmysl. Ten využívá oddenky této rostliny pro tvorbu éterického oleje, který má široké použití v různých přípravcích osobní nebo dentální hygieny.

V současné době jsou však největší naděje do kurkuminu vkládány ve farmaceutickém průmyslu. Ten kurkumin využívá pro výrobu doplňků stravy a co je nejpodstatnější, zkoumá léčebný potenciál kurkuminu. Kurkumin totiž vykazuje vlastnosti, které by mohly být využity při léčbě mnohých chorob, o kterých bude pojednáno dále ve článku.

obrázek z pixabay.com

Jak už bylo řečeno, nenarazit na kurkumu, přesněji řečeno na její chemické sloučeniny nebo její nejznámější látku kurkumin, je prakticky nemožné. Každý jedinec používá jiné kosmetické přípravky, nebo různě používá kurkumu a kari k dochucování pokrmů. Obsah kurkuminu v kurkumě dosahuje maximálně 5 %. U kari koření je to ještě méně a většinou je nižší než 1 % (Tayyem et al., 2006). Proto není možné přesně říci, kolik kurkuminu průměrně za den člověk přijme. Jelikož se kurkumin neřadí ani mezi vitaminy, ani minerální látky, není u něj stanovena doporučená denní dávka. V žádném případě se však nemusíme bát, že bychom se kurkuminem předávkovali. Nejvyšší množství, které se podávalo lidským subjektům ve studii, aniž by se projevily nežádoucí účinky, bylo 8 gramů kurkuminu po dobu tří měsíců (Cheng et al., 2001). 

Kurkumin je sám o sobě velmi špatně vstřebatelný z trávicího traktu a rychle se odbourává v játrech. Proto se pro jeho výrazně lepší vstřebatelnost doporučuje současně přijmout látku piperin nacházející se např. v černém pepři (Shoba et al., 1998). Problém s rychlou metabolizací v játrech může být řešen při terapeutickém podávání lipozomální formou kurkuminu aplikovanou nitrožilně (Linus Pauling Institute, 2014).

Nyní se již pojďme podívat na konkrétní účinky kurkuminu prokázané ve studiích. Na konci článku nabídneme i účinky kurkuminu uváděné tradičním léčebným systémem Ajurvédou.

Kurkumovník dlouhý (Curcuma longa) je rostlina, jejíž domovem jsou zejména tropické oblasti Asie a v menší míře i oblast Střední a Jižní Ameriky (Pawar et al., 2014). Není tedy žádným překvapením, že největším světovým producentem i spotřebitelem je Indie (Prasad, 2011). Nejcennější částí rostliny jsou její oddenky (tzv. rhizomy). Ty se několik hodin vaří, posléze se suší a melou, aby poskytly typický žlutooranžový prášek – kurkumu. V literatuře se můžeme setkat s různými pojmenováními pro toto koření, takže i názvy jako indický šafrán nebo zlaté koření odkazují právě na kurkumu. Zajímavostí je fakt, že kurkumovník patří do stejné čeledi rostlin jako zázvor. Určitě tedy není náhodou, že možné účinky těchto rostlin na zdraví jsou podobné.

obrázek z robertharding.com

Volné radikály a antioxidační vlastnosti kurkuminu

Kurkumin je látka vykazující antioxidační aktivitu díky své zvláštní chemické struktuře, která je schopná navázat a eliminovat tak volné radikály, čímž chrání náš organismus. Kurkumin však dokáže zvyšovat antioxidační kapacitu organismu i jinak. Ukázalo se, že kurkumin stimuluje organismus k tvorbě svých vlastních antioxidačních látek jako např. glutathion, který je pokládán za jeden z nejdůležitějších přirozených antioxidantů živých organismů (Zendulka, 2008). Příčin vzniku volných radikálů je celá řada. Některé dokážeme svým životním stylem eliminovat, některé však probíhají přirozeně a jsou dokonce potřebné pro správný průběh některých reakcí v organismu. (Afanasev, 2010, Racek, 1999):

  • stres
  • fyzická aktivita
  • příjem a oxidace živin
  • toxiny z vnějšího prostředí
  • kouření
  • léky
  • UV záření
  • činnost imunitního systému

Problém nastává tehdy, pokud volné radikály vznikají ve zvýšeném množství dlouhodobě. Tyto volné radikály se tak mohou spolupodílet na rozvoji závažných onemocnění, jako je například již zmiňovaná rakovina nebo onemocnění oběhového systému (Racek, Holeček, 1999). Kurkumin je tedy vhodným řešením, jak tyto radikály držet na uzdě přírodní cestou. Abychom přijímali co nejvíce antioxidantů, je žádoucí jíst pestrou stravu bohatou na ovoce a zeleninu. Právě ona pestrost zaručuje příjem celé řady antioxidačních látek, které se mohou ve svých účincích navzájem podporovat (Pedrielli, 2002)

obrázek z mobsea.com

Kurkuma a protizánětlivé působení

Kurkumin je pozoruhodný tím, že je schopen potlačit zánětlivou reakci v organismu. Konkrétních způsobů, jak toho kurkumin dokáže docílit, je několik desítek, což je jeden z důvodů, proč jsou do něj vkládány takové naděje. Kurkumin je svým působením schopen potlačit jak akutní, tak chronický zánět. Právě chronický zánět je pro organismus velkým nebezpečím, neboť může přispívat, nebo dokonce být hlavním viníkem mnohých chorob.
Ze studií vyplývá, že kurkumin by mohl zlepšovat zdravotní stav a snižovat projevy u celé řady těchto chorob. Mezi tyto choroby patří např. revmatoidní artritida, vředová choroba žaludku, ulcerózní kolitida (chronické onemocnění sliznice tlustého střeva), astma, nebo některé druhy alergií a autoimunitních onemocnění (Aggarwal, 2011).
Jistou vadou na kráse je však fakt, že většina těchto účinků je prokázána zatím pouze při pokusech na buněčných kulturách, nebo na laboratorních zvířatech. Je nesporné, že kurkuma má velký potenciál v léčbě těchto zánětlivých onemocnění, avšak jeho praktické využití u lidí musí potvrdit další studie (Jurenka, 2009).

Kurkuma a nádorová onemocnění

Kurkumin je žhavým kandidátem na látku, která by se dala využívat jak v prevenci, tak při léčbě různých druhů nádorových onemocnění. Jeho preventivní působení spočívá v již zmiňovaných antioxidačních a protizánětlivých vlastnostech. Další zajímavostí je to, že kurkumin dokáže blokovat tvorbu některých karcinogenů, které se tvoří až v lidském organismu při jejich metabolizaci v játrech (např. látky z potravy) (Patel et al., 2010).

Terapeutické využití kurkuminu při léčbě nádorových chorob se také opírá o celou řadu jeho vlastností. Kurkumin totiž může ovlivňovat celou řadu procesů v nádorových buňkách a je důležité zdůraznit, že jeho účinky jsou selektivní, a proto nedochází k negativnímu působení na zdravé buňky. Může tak zastavit buněčný cyklus (proces vývoje a dělení buněk) a navodit programovanou smrt buňky (tzv. apoptóza). Dále může znecitlivět nádorové buňky pro působení jejich růstových faktorů, což vyústí ve zpomalení, nebo úplné zastavení růstu buněk. Naopak může nádorové buňky zcitlivit k hlavní léčbě chemoterapií. Působení kurkuminu jde však tak daleko, že může potlačit i růst nových cév v metastázích. Tento tzv. proces angiogeneze hraje při tvorbě metastáz (vzdálených ložisek nádorů, které se odpojily od původního) jednu z klíčových rolí (Patel et al., 2010).

Ačkoliv tyto účinky kurkuminu zní na první pohled velice optimisticky, protinádorový potenciál kurkuminu není natolik výrazný, aby mohl být využit jako plnohodnotné léčivo, a proto by mohl posloužit spíše jako doplňková terapie k hlavní léčbě. Jistým problémem může být fakt, že kurkumin může ovlivnit účinnost léků, které jsou při nádorovém onemocnění souběžně užívány. Proto je třeba tuto problematiku lépe prozkoumat (Bahramsoltani, 2017).
Až čas a další klinické studie s lidskými subjekty ukážou, zda se kurkumin stane běžnou součástí podpůrné léčby nádorových onemocnění.

obrázek z unsplash.com

Kurkuma očima ajurvédy a tradiční čínské medicíny

Využití kurkumy v léčebném systémech ajurvédy i tradiční čínské medicíny se pyšní historií delší než 4000 let. Zpočátku se kurkuma na území dnešní Indie ve védské kultuře používala pouze jako koření, později jí však byl přisouzen i náboženský význam, který mohl být jistým impulsem pro to, aby se začala kurkuma používat i jako léčivá látka. V náboženských textech (védách) starověkých indických kultur je například zaznamenáno, že se z ní dělaly masti. Užití kurkumy v ajurvédě však bylo mnohem širší. V ajuvédských praktikách má kurkuma kromě léčivých protizánětlivých vlastností 

  • zlepšovat trávení
  • regulovat menstruační cyklus
  • posilovat celkovou energii těla
  • rozpouštět žlučové kameny
  • uvolňovat nadýmání
  • zmírňovat obtíže spojené s artitidou nebo léčit nádory

V některých částech Indie se kurkumová pasta používá k odstranění přebytečných vlasů u žen. Dobře zdokumentovaná je také léčba respiračních problémů, jaterních poruch, anorexie, rýmy a kašle. K léčbě střevních onemocněních se kurkuma míchá s vodou nebo s mlékem ("Zlaté mléko"). Tento recept se využívá i pro léčbu nachlazení (Prasad, Aggarwal, 2011). 

Kurkumin, jak už bylo řečeno, má protizánětlivé účinky, a proto se využívá při zánětech dásní nebo jako prevence rakoviny jazyka u kuřáků. Nejlepším receptem je kurkumová pasta nebo takzvaný "oil pulling", kdy smícháme kokosový olej s kurkumou a pomalu převalujeme olej v puse. Je to jednoduchý způsob, jak si udržet zdravou ústní dutinu a vybělit si zuby.

Kurkuma je také vhodná pro léčení zánětů kůže a jizev po akné. Vaše pokožka by měla být po masce zářivá a přirozeně lesklá. Před použitím si však natřete jen malé ložisko pokožky, jelikož každý typ kurkumy a množství může naopak vyvolat alergickou reakci! Kurkumu je vždy lepší kombinovat s řeckým jogurtem a medem (Nagpal, Sood, 2013).

Jak můžeme vidět, některé účinky kurkumy proklamované ajurvédou do jisté míry potvrdila i západní medicína. Některé její účinky (posílení celkové energie těla), jsou však na důkazech založenou západní medicínou neměřitelné a velmi silně připomínají šarlatánství.
I přesto bychom mohli kurkumu vnímat velice pozitivně, a to zejména díky jejím antioxidačním vlastnostem, které se vždycky hodí, a tak není nic jednoduššího, než si svůj pokrm tímto kořením dochutit. Chuť kurkumy je pro mnohé lidi po celém světě velice atraktivní,
což potvrzuje i její neustále zvyšující se produkce. Kurkuma by tak mohla být ideálním kandidátem na koření číslo jedna v naší výživě. 

Svoje využití může kurkuma mít i při řešení drobných neduhů týkajících se ústní dutiny nebo pokožky. Co se týče závažnějších chorob jako je rakovina, kurkumin sám o sobě zřejmě nikdy nebude plnohodnotným léčivem. Jeho praktický význam tak spočívá spíše v doplňkové léčbě. Vše však ukáže až čas. Kurkuma tedy stále plně nevyužila svůj potenciál, a proto má slibnou budoucnost ve farmaceutickém průmyslu.

Zdroje:

Afanas’ev, I. (2010) Signaling and Damaging Functions of Free Radicals in Aging—Free Radical Theory, Hormesis, and TOR. Aging and Disease. [Online] 1 (2), 75–88. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/p... [Accessed: 17 October 2017]
.
Anon (2014) Curcumin. [Online]. 28 April 2014. Linus Pauling Institute. Available from: http://lpi.oregonstate.edu/mic... [Accessed: 17 October 2017].

Bahramsoltani, R., Rahimi, R. & Farzaei, M.H. (2017) Pharmacokinetic interactions of curcuminoids with conventional drugs: A review. Journal of Ethnopharmacology. [Online] 209, 1–12. Available from: doi:10.1016/j.jep.2017.07.022.

Cheng, A.L., Hsu, C.H., Lin, J.K., Hsu, M.M., et al. (2001) Phase I clinical trial of curcumin, a chemopreventive agent, in patients with high-risk or pre-malignant lesions. Anticancer Research. 21 (4B), 2895–2900.

Jurenka, Julie S. Anti-inflammatory Properties of Curcumin, a Major Constituent of Curcuma longa: A Review of Preclinical and Clinical Research [online]. 2009, 14(2) [cit. 2017-10-04]. Dostupné z: http://www.altmedrev.com/publications/14/2/141.pdf

Nagpal, M. & Sood, S. (2013) Role of curcumin in systemic and oral health: An overview. Journal of Natural Science, Biology, and Medicine. [Online] 4 (1), 3–7. Available from: doi:10.4103/0976-9668.107253.

Kopecká, Pavlína. Koření v léčebné výživě [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-10-04]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/423341/lf_b/Koreni_v_lecebne_vyzive_-_Pavlina_Kopecka.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Jana Stávková.

Patel, V.B., Misra, S., Patel, B.B. & Majumdar, A.P.N. (2010) Colorectal cancer: chemopreventive role of curcumin and resveratrol. Nutrition and Cancer. [Online] 62 (7), 958–967. Available from: doi:10.1080/01635581.2010.510259.

Pawar, H., Karde, M., Mundle, N., Jadhav, P., et al. (2014) Phytochemical Evaluation and Curcumin Content Determination of Turmeric Rhizomes Collected From Bhandara District of Maharashtra (India). Medicinal Chemistry. [Online] 4 (8). Available from: doi:10.4172/2161-0444.1000198 [Accessed: 16 October 2017].

Pedrielli, P. & Skibsted, L.H. (2002) Antioxidant synergy and regeneration effect of quercetin, (-)-epicatechin, and (+)-catechin on alpha-tocopherol in homogeneous solutions of peroxidating methyl linoleate. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 50 (24), 7138–7144.

Prasad, S. & Aggarwal, B.B. (2011) Turmeric, the Golden Spice: From Traditional Medicine to Modern Medicine. In: Iris F. F. Benzie & Sissi Wachtel-Galor (eds.). Herbal Medicine: Biomolecular and Clinical Aspects. 2nd edition. [Online]. Boca Raton (FL), CRC Press/Taylor & Francis. p. Available from: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/bo... [Accessed: 20 May 2017].

RACEK, Jaroslav a Václav HOLEČEK. ENZYMY A VOLNÉ RADIKÁLY [online]. Plzeň, 1998, (93) [cit. 2017-10-04]. Dostupné z: http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/1999_12_774-780.pdf

Shoba, G., Joy, D., Joseph, T., Majeed, M., et al. (1998) Influence of piperine on the pharmacokinetics of curcumin in animals and human volunteers. Planta Medica. [Online] 64 (4), 353–356. Available from: doi:10.1055/s-2006-957450.

Tayyem, R.F., Heath, D.D., Al-Delaimy, W.K. & Rock, C.L. (2006) Curcumin content of turmeric and curry powders. Nutrition and Cancer. [Online] 55 (2), 126–131. Available from: doi:10.1207/s15327914nc5502_2.

  • 1
Martin Prchal

Pěkný článek!