Otázky a odpovědi - výživa a suplementace VI.

Otázky a odpovědi - výživa a suplementace VI.

Odpovědi na Vaše otázky týkající se výživy. Odpovídám MUDr. Matěj Markvart. I vy máte možnost se ptát na to, co vás zajímá.

První část otázek naleznete zde: OTÁZKY A ODPOVĚDI - VÝŽIVA A SUPLEMENTACE I.

Pokračování část otázek naleznete zde: OTÁZKY A ODPOVĚDI - VÝŽIVA A SUPLEMENTACE II.

Třetí část našich otázek naleznete zde: OTÁZKY A ODPOVĚDI - VÝŽIVA A SUPLEMENTACE III.

Čtvrté pokračování otázek naleznete zde: OTÁZKY A ODPOVĚDI - VÝŽIVA A SUPLEMENTACE IV.

Páté pokračování otázek naleznete v tomto odkazu: OTÁZKY A ODPOVĚDI - VÝŽIVA A SUPLEMENTACE V.

Mám velmi rád ovoce. Slyšel jsem ale, že pokud ho budu jíst ve velké míře. Přemění se fruktóza za něj na tuk. Opravdu dochází k přeměně ovocného cukru na tuk?

Fruktóza je monosacharid nacházející se ve vyšším množství např. v ovoci či medu, je součástí disacharidu sacharózy. V organismu nepotřebuje pro vstup do buněk transportéry závislé na inzulínu a její příjem tak nevyvolává jeho zvýšené vyplavovaní. Tato vlastnost by se mohla na první pohled jevit velmi výhodnou – zatímco glukóza spouští vyplavením inzulínu proanabolické pochody, které se týkají budování energetických rezerv (a tedy i tukové tkáně) a tvorby svalové hmoty a bez inzulínu do některých buněk de facto nemůže, fruktóza má všude zajištěn volný vstup bez toho, aby následně vyvolávala anabolické pochody a metabolické procesy organismu jako celku.

Realita je ovšem taková, že většina přijaté fruktózy se v těle velmi rychle mění na glukózu a ta stimuluje sekreci inzulínu, díky němuž může vstupovat do buněk a být v nich využita v metabolismu a k tvorbě energetických rezerv.

Ovšem dá se z fruktózy přijaté ve formě ovoce opravdu ztloustnout? Teoreticky by se zdálo, že snad ano, praxe je však taková, že by člověk musel jíst ovoce v takovém množství, které by dříve vyvolalo poměrně nepříjemné projevy stran trávicího traktu (kvasné pochody vedoucí k průjmu a nadýmání) než samotné tloustnutí.  Přemíra ovoce se nedá příliš doporučit při redukčních dietách, energetický obsah bývá dosti vysoký, tudíž by se proces hubnutí zpomaloval – podobně se nedoporučuje pít velká množství ovocných šťáv (ty obsahují cukrů typu fruktózy opravdu hodně a k vedlejším projevům v trávícím traktu obvykle nevedou), ale přiměřený příjem ovoce sám o sobě tloustnutí vyvolat nedokáže.

Cholesterol v lidském organismu. Je to opravdový strašák nebo mýtus?

Cholesterol (CH) představuje v lidském organismu velmi důležitou látku – je součástí buněčných membrán, dává vzniknout pohlavním hormonům jak u mužů, tak u žen, dále z něj vznikají hormony regulující rovnováhu minerálů ve vnitřním prostřední (mineralokortikoidy) a hormony umožňující organismu adaptovat se na stres (glukokortikoidy) a v neposlední řadě je prekurzorem pro vitamín D a žlučové kyseliny, které hrající klíčovou úlohu v trávení tuků.

Cholesterol je dobrý a velmi užitečný sluha, ale je-li ho příliš, je škodlivým a nebezpečným pánem. Buňky jeho příjem dokáží poměrně účinně regulovat.

Hodný a zlý cholesterol, kdo je kdo?

Často se setkáváme s pojmy „hodný“ a „zlý“ cholesterol. Nejde přímo o CH samotný, ale spíše o jeho následující transportní formy. V plazmě totiž cholesterol putuje vázaný v lipoproteinech (LDL, HDL) a intenzita vychytávání těchto lipoproteinů buňkami určuje, kolik CH bude v oběhu – čím více LDL receptorů a HDL částic, tím méně CH v oběhu a tím nižší riziko pro rozvoj aterosklerózy (viz dále).

  • LDL (low density lipoprotein) – hlavní „dodavatel“ cholesterolu periferním tkáním, je-li jej příliš mnoho, působí škodlivě – představuje rizikový faktor rozvoje aterosklerózy. LDL částice znikají přímo v cirkulaci a také v játrech.
  • HDL (high density lipopropein) – bere CH z periferních tkání a přenáší jej zpět do jater („hodný cholesterol“) – HDL je schopný efektivně „čistit“ zejména cévy. Vzniká v játrech a střevních buňkách. Vyšší hodnoty HDL jsou považovány za protektivní faktor vůči kardiovaskulárním onemocněním.
  •  

Zvýšená koncentrace cholesterolu v buňce snižuje počet LDL receptorů na jejím povrchu a tím dochází k omezení dalšího příjmu cholesterolu ve formě LDL, buňka se tímto způsobem „brání“ možným škodlivým vlivům z nadbytku CH.

Existují buňky nacházející se především ve stěnách cév, které vychytávají pomocí speciálních receptorů chemicky modifikované a též nepoškozené molekuly LDL. Jedná se o buňky se schopností fagocytózy (pohlcení), v tomto případě zejména o makrofágy. Tyto receptory ovšem nemají zpětnou regulaci jako receptory pro LDL zmíněné výše a snadno se pak stane, že buňka se cholesterolem doslova přeplní, vznikají tzv. pěnové buňky a dochází k tvorbě plaků ve stěně cév a následnému rozvoji nebezpečné aterosklerózy neboli kornatění cév, kdy dochází ke snížení jejich poddajnosti a uzavírání průsvitů.

 Zvýšený příjem cholesterolu nebo poruchy LDL receptorů vedou ke zvýšení LDL v plazmě. Ty mají poměrně dlouhý poločas, a tak snadno dochází k jejich chemické modifikaci (oxidace) a takto pozměněné molekuly silně predisponují k tvorbě aterosklerózy cév (díky výše zmíněnému vychytávání buňkami nacházejícími se v cévních stěnách).

Většina CH je ale produkována organismem samotným, tuto produkci zajišťují v nejvyšší míře játra, ačkoli cholesterol dokáže produkovat prakticky každá buňka. Vlastní tvorba je ovšem do jisté míry ovlivňována právě tímto příjmem zvenčí – čím více cholesterolu přijmeme potravou, tím méně jej tělo vytvoří, aby byla zachována stabilní hladina a nedocházelo k jejímu nežádoucímu zvýšení. Porucha této regulace na jakékoli úrovni pak vede ke zvýšení hodnot cholesterolu (LDL) v oběhu (typicky ve vyšším věku).

A důležitá poznámka na závěr - cholesterol je látka výlučně živočišná, tudíž není a ani nemůže být obsažen v rostlinných produktech (oleje apod.).

Zeptejte se i vy!

Jedním z hlavních účelů tohoto článku je vybudit diskuzi k dogmatům, která se léta letoucí usídlila na internetových portálech, v diskuzních fórech i v četných rádoby odborných knihách k suplementaci a výživě sportovců všeobecně. V diskuzi s MUDr. Matějem Markvartem se budeme snažit tato dost často nepravdivá tvrzení okolo sportovní výživy a suplementace všeobecně vyvracet nebo naopak potvrzovat, současně s podrobnou a maximálně objektivní analýzou proč tomu je tak či onak.

Tímto vybízíme vás, naše čtenáře, k dotazům do komentářů, nebo na e-mail redakce, ze kterých pak vybereme ty nejzajímavější, na které v některých z dalších dílů Otázek a odpovědí bude Matěj reagovat.

MUDr. Matěj Markvart

Matěj Markvart

Vzdělání:
Lékařská fakulta MU, Brno
 
Pracovní zkušenosti
Od 9/2011 do 5/2012 sekundární lékař I. Ortopedické kliniky FNUSA
 
Zájmy a sporty
MTB (z pozice dříve aktivního závodníka i trenéra), bodybuilding, hokej, výživa a suplementace v silových a vytrvalostních sportech, fyzioterapie a rehabilitace sportovců, korektivní cvičení
  •