Broscience po česku – Filip Grznár

Broscience po česku – Filip Grznár

Dnes jsme si pro vás vybrali trochu odlišné téma od těch, na která jste u nás běžně zvyklí. Jedná se o analýzu sdělení videa, jež se dostalo na světlo světa teprve nedávno. I tak si však získalo poměrně velkou popularitu a sdílení mnoha webů a fanpages mající nějaký vztah ke sportovní výživě. Asi tušíte správně, jedná se o video Filipa Grznára – Základní suplementy.

broscience
Dlouho jsem si říkal, že nebudu hodnotit někdy doslova absurdní bludy v českém fitness prostředí a raději budu nabízet validní informace prostřednictvím našeho webu pro ty, kdo o ně mají skutečný zájem. Dnes již ale nemohu. Dokonce začínám mnoho článků slovy: "... ve fitness se objevuje spousta polopravd, omylů a mýtů, kterými se u nás řídí tisíce lidí a slepě je následují". Toto video, které se dostalo na YouTube teprve nedávno, a získalo si poměrně vysokou sledovanost, je ukázkovým příkladem takového sdělení, v zahraničí se tomuto stylu vyznání a zaručených fitness rad od lokálních guru z posiloven říká broscience. 
 
Již poměrně dlouho se snažíme na Aktinu budovat povědomí mezi sportovci a fitness nadšenci nejen o doplňcích stravy, ale také o zásadách správného cvičení, výživy a obecně fungování ve světě fitness. Pokládáme tedy tak trochu za naši povinnost v rámci veřejných znalostí v kulturistice a fitness, aby některé nepravdy, které spatřily světlo světa, byly opět vyvráceny a vy jste tak získali reálnou a podloženou informaci o doplňcích stravy sportovní výživy. 
 
Možná budu označen za „hatera“, možná se některým znelíbím, možná se také zapojím do kolotoče různých nesvárů, které ve fitness panují, nicméně budu rád, když budu moci některým lidem pomoci svojí nabídkou skutečně ověřených informací.
Vím, že tímto článkem trochu přispěji k popularitě Filipa, ale to mi nevadí. Uznávám jej jako sportovce i trenéra. Nemyslím si, že podobný slovník přispívá dobrému jménu kulturistiky, ale to je jeho volbou formy, s jakou se chce prezentovat. Za poměrně krátkou dobu si získal marketingově uchopitelné jméno, ale já si myslím, že by bylo vhodné pak současně nabízet i informace pravdivé, ověřené a mladým sportovcům nemotat hlavu nepravdami, kterými se posléze řídí a současně brzdí ve svém rozvoji. 

O jakém videu je řeč? 

Abyste plně pochopili, o čem je řeč. Podívejte se na následující video. Věřím, že si jej poté pustíte ještě jednou a budete již chápat drobné rozdíly. 

Přiznám se, trochu jsem přemýšlel nad tím, jak napsat tento článek. Níže vám uvádím vždy přepis videa (tučně) a komentář, který k danému tématu mám. Nesnažil jsem se vypíchnout všechny body, které jsou sporné nebo nelogické, ale opravdu jen ty nejzásadnější. 

Nepravdy a jejich uvedení na pravou míru: 

... přirozená strava tělo opotřebovává...

Přirozená strava tělo neopotřebovává resp. tělo se opotřebovává nezávisle na tom, jestli jej živíme pouze suplementy, kombinací suplementů a běžnou stravou, nebo pouze běžnou stravou. Opotřebovávání organismu je čistě individuální záležitostí a závisí na individuálních předpokladech a mnoha různých faktorech. Nedá se ani říct, že doplňky stravy jsou pro náš trávící systém výhodnější, než běžné potraviny. 

 
... syrovátka jako jediný protein, co se používá a odkyseluje organismus...

Zakyselení organismu je fakt, který by měl zajímat téměř každého sportovce. O to více kulturistu. Naše strava je bohatá na kyselinotvorné potraviny, jako jsou hovězí nebo kuřecí maso, vejce nebo tvarohy. Na tento fakt je potřeba se dívat velmi obezřetně a je nutné doplňovat tyto potraviny dostatkem zásadotvorných potravin, jako je zelenina (spíše vodnatá), vybrané druhy ovoce nebo luštěniny a některé ořechy.  
 
O syrovátkové bílkovině se nedá kategoricky říct, že odkyseluje organismus. Minimálně v drtivé většině případů tomu tak vůbec nebude. Syrovátka jako surovina se řadí do neutrálních potravin. Ba naopak, většina mléčných produktů se řadí ke kyselinotvorným potravinám. Proteinovým přípravkem s opravdovou zásaditostí je sójový protein nebo protein hrachový. 
 
Kravičky
 
... hovězí protein je z velké části na bázi kolagenu, což zase není takový problém, ten kolagen je taky jako hodnotná bílkovina, ale není to úplně tak, jak by to mělo být...

O kolagenu jsem psal již mnoho článků a oprávněně jsem jej hanil. Jedná se o bílkovinu, která je v našem organismu velmi rozšířená. Dokonce ji naše tělo obsahuje okolo 20-30 % z celkového množství bílkovin. Je součástí všech pojivových tkání, vazů a chrupavek. Z výživového hlediska však není pro člověka vhodná a jako problém bych její obsah v proteinových přípravcích rozhodně viděl. V proteinových přípravcích jednoduše nemá hydrolyzovaný kolagen co pohledávat. Pouze zde uměle navyšuje papírové množství bílkovin, a to o pro nás (ve smyslu budování svalové hmoty) velmi málo využitelný balast. Je totiž si třeba uvědomit, že biologická hodnota hydrolyzovaného kolagenu je 25 (využitelnost cca 25%). V porovnání se syrovátkovou bílkovinou, kde hovoříme o BH rovné 100 a u kaseinu BH 74, asi pochopíte, jak pro lidský organizmus špatně využitelným zdrojem bílkovin hydrolyzovaný kolagen skutečně je. 
 
... devadesátka už je příliš doslazovaná umělýma sladidlama, méně jak devadesátka zase je tam hodně cukru...

Náš trh se suplementy je jeden z nejširších v Evropě. Ještě nás nezasáhl syndrom "drahé moči" podobně jako západní Evropu, a tak nakupujeme jako diví. Můžeme najít proteiny různých kvalit s různým množstvím přidaných látek. Ne každá devadesátka je přehnaně doslazována. Dokonce se dá říct, že většina z nich není nikterak více doslazena než koncentráty s obsahem bílkovin okolo 70 – 80 %. Výběr je spíše na spotřebitelích, jak se na aktuálním stavu trhu s výživou dokáží zorientovat. Pokud si přejete proteinový přípravek naprosto bez mléčného tuku nebo cukru (třeba do diety), vybírejte izolát s více jak 85 % bílkovin. Pokud chcete naopak proteinový přípravek do běžného denního režimu nebo do objemové přípravy, vybírejte proteinový koncentrát s obsahem bílkoviny přes 70 % z celkového objemu přípravku. 
 
management-broscience
 
... BCAA a glutamin by měly být základ před tréninkem...

S použitím BCAA před tréninkem souhlasím. Napomohou ochránit vaše vlastní tělesné bílkoviny i následnou regeneraci. Nicméně s užitím glutaminu před tréninkem bych byl opatrný. V kombinaci se sportovním výkonem doprovázeným vyšším rozpadem tělesných bílkovin potencuje vyšší vznik amoniaku v našem organismu. 
 

... Tribulus terrestris zvyšuje LH, a ten potom napomáhá zvýšení hladiny testosteronu... testosteron ti to umí zvýšit, i když je ti 14, 20 nebo 30...

Bohužel i u Tribulu vás musím zklamat. V případě této byliny se velmi často hovoří o vyšší produkci hladiny testosteronu. Bohužel, ta nebyla vědecky prozatím potvrzena. Nedávný výzkum provedený v Bulharsku neprokázal zvýšení hladiny testosteronu ani jiných mužských pohlavních hormonů u mladých (20-36 let) mužů po čtyřtýdenním užívání dávky až 20 mg/kg tělesné váhy. Dále byl proveden výzkum možných účinků na zvýšení svalové síly a tělesného složení (poměr svalstva a tuku) u mladých (průměrný věk byl 20 let) hráčů ragby, avšak ani zde nebyl zaznamenán žádný efekt. Tento výzkum byl prováděn v USA.

Suplementace Tribulem se pak logicky nedá doporučit jedincům, kteří ve 14 letech (v některých případech ani ve 20) ještě ani nedokončily pohlavní vývoj.

O Tribulu jsem psal v článku, který naleznete pod tímto odkazem: Tribulus terrestris – neúčinné placebo?

stay away from steroids

... ideální je to po kůře, když chci vrátit testosteron do normy...

Je o mě známo, že jsem zastáncem kulturistiky bez anabolických steroidů a myslím, že bychom neměli mladým sportovcům dávat podněty k užívání těchto látek. Mladí kluci nadšení do kulturistiky si pak kolikrát zcela mylně myslí, že „bez steroidů to nejde“ a uchylují se po vzoru svých idolů zbytečně k užívání zakázaných látek, kde jsou kolikrát důsledky užívání nevratně zdraví poškozující až bohužel fatální.
 
… kreatin neuznávám... přijde mi to jako úplná pi*** z toho důvodu, že jediný efekt co to má, tak že to natáhne vodu do svalů, máš sice víc energie, odjedeš tvrdší trénink, ale zase ne o tolik, aby to mělo smysl...
... problém je v tom, že kreatin tím že natáhneš vodu zvyšuje tlak...
... není zdravý ani pro metabolické funkce, funkci jater, ledvin a tak dál...
... zdravý rozhodně není...
... kreatin ti pouze zvýší tlak a dodá energii, nic jiného neumí...

Kreatin je jedním z nejprozkoumanějších doplňků stravy. Má nepopiratelné ergogenní účinky a odbornou veřejností je považován za jeden z opravdu funkčních suplementů, ne-li nejfunkčnější doplněk stravy vůbec. Dokonce se uvažovalo o jeho zařazení na listinu zakázaných látek – dopingovou listinu. 
 
Musím souhlasit s tím, že máte více energie. To je ale právě ten nejpodstatnější důvod, proč jej využívat. Nejsme perpetum mobile, energii potřebujeme k životu. Naše tělo by bez kreatinu nemohlo fungovat, je to základní sloučenina tří aminokyselin, která se v našem organismu vyskytuje a je jeho přirozenou součástí. Podílí se přeneseně na všem, co se v našem organismu děje, a to prostřednictvím ATP. Kreatin je pro náš organismus dokonce tak nutný a potřebný, že jsme se jej naučili syntetizovat sami, a to v množství 1–3 g denně. 
 

Pokud chcete vědět něco více o kreatinu, podívejte se prosím na následující články. Samotná kreatinová problematika by byla na více jak jeden článek: KREATIN - NOVÉ POZNATKY a KREATIN - OTÁZKY A ODPOVĚDI a jeden starší článek z roku 2010: KREATIN - SUPLEMENT NA SÍLU

Při suplementaci kreatinu prozatím nebyly potvrzeny žádné negativní vlivy a účinky. A to ani při dlouhodobém užívání poměrně vysokých dávek 10 g denně po dobu více jak 3 měsíců. O vlivu na játra a ledviny tedy nemůže být řeč. 

... celých těch 40 nebo 50 g to tělo vezme, beze zbytku, úplně v klidu... (ve smyslu vstřebání bílkovin) 

Schopnost našeho organismu ve vstřebání bílkoviny je zhruba 12 g během jedné hodiny. Sami si tedy dle doby vstřebatelnosti jednotlivých proteinů zjistíte, zda je reálné ve vašem případě, abyste strávili 50 g bílkoviny. Dle mého jistě ne, alespoň ne u "rychlých" zdrojů. 

... ty proteiny se tráví vlastně, nebo se v podstatě netráví, se rovnou vstřebávají, lehce se to natráví a okamžitě se to vstřebá...

Proteiny se vždy tráví. Kdyby tomu tak nebylo, tak by nás velikost molekuly bílkovin v krevním řečišti dozajista "zabila". Jediným "proteinem", který má schopnost se netrávit a rovnou vstřebávat, je bílkovina hydrolyzovaná. Ta obsahuje i malé množství volných aminokyselin a dipeptidů, které nemají nutnost se v trávícím systému zdržovat a mohou se vstřebat. 

... aminokyseliny, bcáčka, arginin se taky vyrábí z těch zdrojů jako vajíčka, všechno se to z toho syntetizuje... je to vyráběné z normálních potravin, tyhle ty doplňky...

V případě výroby doplňků stravy musíme rozeznávat dvě různé kategorie, a to doplňky stravy "přirozeně původní" a doplňky stravy "přirozeně identické". Asi si nemůžeme myslet, že se do továrny doveze tuna citrónů a vymačká se z nich vitamín C. Takto to opravdu nefunguje. Na světě by už nebyly citróny.

Z názvu kategorií jasně vyplývá, o co se bude jednat. Přírodně původní doplňky stravy jsou získávány z přirozených zdrojů. Takovým typickým zástupcem je syrovátkový protein. Ten se získává filtrací z mléka, resp. mléčné bílkoviny. Naopak přírodně identické doplňky stravy jsou syntetizovány "uměle". Výsledná látka je však naprosto shodná se svojí přírodní "sestřičkou", má stejné účinky, stejné negativní i pozitivní efekty. 

Mléčné výrobky
... mnohem víc chemie je dnes v chlebu, máslu, mléce, který už není mléko dávno, protože právě vole, ta syrovátka, která v tom mléku má být, tam není, protože ji používají na výrobu tady těch doplňků...

Konkrétní a vyjmenované potraviny, jsou jedněmi z těch „nejčistších“, které na pultech supermarketů lze nalézt. Jsou také nejvíce sledované, protože jsou potravinami na předních místech ve spotřebním koši průměrného českého občana. Nevím, jak moc mám zabrousit do potravinářství, nicméně si nedokážu představit, jaká chemie, a hlavně kde ve výrobním procesu, by se měla používat. Strávil jsem několik letních brigád ve velkochovu hovězího dobytka, kde se samozřejmě získávalo i mléko. Jediným postupem, který můžeme považovat za jakousi manipulaci s mlékem, je pasterizace. Tedy ohřev a následné zchlazení, případně odstranění tukové složky. K tomu dochází u všech mlék. Český červenostrakatý skot produkuje mléko o obsahu tuku 4 %, nám se tedy dostává na pult již odstředěné nebo částečně odstředěné mléko (tučné, polotučné nebo odstředěné). O chemii v mléce však nemůže být diskuze – žádná tam není.
 
Druhý bod mě docela pobavil. Mléko obsahuje dvě základní bílkoviny – bílkovinu syrovátkovou a bílkovinu kaseinovou. Kaseinové bílkoviny je v mléčném proteinu obsaženo 80 %, syrovátkové pak 20 %. Takto je tomu vždy, a tak se nám dostává i na prodejní pulty. Pokud zbavíme mléko syrovátkové složky, vznikne nám velmi dobře známý tvaroh (tedy kaseinová bílkovina). Rozhodně ne mléko bez syrovátky. To snad ani chemicky nelze.
 
... kofein je zdravý na srdce...

V době, kdy jsem se začal zabývat zdravou stravou a výživou sportovce, byl kofein ještě stále lehce tabuizován. To se však v posledních letech změnilo a objevilo se mnoho pozitivních zpráv o působení kofeinu. Kofein není rozhodně nic, co by zlepšovalo naše zdraví, není to léčivo. Nicméně má své pozitivní účinky. Ty se však dle mého nikdy neindikovaly právě se srdcem. Dokonce známe případy, kdy byl kofein jedním z původců problému se srdcem a jeho činností. Smrtelná dávka se obecně udává na hodnotě asi 10 gramů.
 

Na závěr bych chtěl říct ještě jednu věc. Mám pocit, že se z fitness prostředí pomalu vytrácí určitá kultivovanost. Změť sprostých slov a urážek není to, co byste měli vyhledávat. Věřím však, že si kvalitní informace vždy najdete. 


  •