Minerální látky v chelátové vazbě se dostávají čím dál více do povědomí uživatelů doplňků stravy, a to sportovců, tak běžné nesportující populace. I přesto však kolem nich stále panuje poměrně hodně nejasností, které je potřeba si dovysvětlit. Proto vás čeká zatím nejobsáhlejší článek na téma minerálů v chelátové formě. Pozor, začínáme!
Co se v dnešním článku dozvíme?
-
Jaké minerály patří mezi minerální látky a stopové prvky
-
Co to jsou anorganické a organické formy minerálních látek
-
Jak se od nich liší minerál v chelátové formě
-
Jaké jsou výhody minerálů v chelátové formě oproti ostatním formám
Jaký je rozdíl mezi minerálními látkami a stopovými prvky?
Minerální látky jsou běžnou součástí živých organismů, naše lidské tělo nevyjímaje. Minerální látky plní v lidském organismu mnoho důležitých funkcí. Podílí se na přenosu nervových vzruchů, jsou součástí některých našich tkání a hormonů a v neposlední řadě fungují jako biokatalyzátory velké většiny chemických reakcí v našem těle. My je můžeme jednoduše rozdělit do dvou základních velkých skupin.
-
Minerální látky (makroelementy) - Hlavními zástupci této skupiny jsou minerály, jejichž příjem se pohybuje nad 100 mg za den. Patří sem staří známí jako vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, chlor a síra.
-
Stopové prvky - Zde můžeme nalézt minerály, jejichž denní potřeba nepřesáhne 100 mg za den. Nejčastěji se jejich příjem pohybuje v řádu desítek a jednotek miligramů, nebo dokonce ještě v nižších jednotkách desítek až stovek mikrogramů (μg). Patří sem např. železo, zinek, měď, selen, jód.
Minerální látky a stopové prvky přijímáme prostřednictvím jejich organických a anorganických forem
Minerální látky a stopové prvky v naší výživě nepřijímáme jako samostatné látky. Tyto prvky jsou totiž vysoce reaktivní, takže se s nimi setkáváme prostřednictvím jejich solí, které mohou mít buď anorganický, nebo organický původ (formu).
-
Anorganická forma: Jedná se o soli minerálů, jako jsou například oxidy, chloridy, sírany, uhličitany nebo fosforečnany (fosfáty).
-
Organická forma: Jedná se o sloučeniny s organickým původem jako citrát, fumarát, glukonát, laktát, pikolinát, threonát nebo bisglycinát.
Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami je v jejich původu. Anorganické formy mají většinou takové fyzikálně-chemické vlastnosti, které zapříčiňují jejich nižší vstřebatelnost z trávicího traktu do krve, zatímco formy organické zpravidla dosahují mnohem vyšší vstřebatelnosti a tím i využitelnosti pro náš organismus.
Minerální látky v chelátové formě jsou ty nejlépe vstřebatelné organické formy
Mezi organické formy minerálů se řadí i ty v chelátové vazbě, které se však v mnohém liší. Název chelát vychází z řeckého slova cheilos, tedy "klepeto". Při spojení minerálu a určitých látek schopných chelatace, mezi které se např. řadí některé aminokyseliny, tak vzniká komplex "aminokyselina-minerál-aminokyselina", která bývá svým tvarem připodobňována ke klepetům nebo kleštím. Tento komplex poté tvoří vysoce vstřebatelnou formu minerální látky, která v tomto předčí svoje ostatní formy.
Chelátová vazba je však výhodná také v tom, že chrání vstřebatelnost minerálu i před některými dietárními vlivy, jako je např. současný příjem fytátů, vlákniny, taninů a fosfátů, v jejichž přítomnosti by se minerál v jiné formě mohl hůře vstřebávat.
Zdaleka nejpoužívanější formou chelátu je v dnešní době tzv. bysglycinát (2 aminokyseliny glycinu), které mezi sebe navážou požadovaný atom minerálu. Můžeme se tak setkat např. s bysglycinátem hořečnatým, zinečnatým, železnatým, manganatým nebo měďnatým.
Co si z toho vzít?
Minerální cheláty jsou pro organismus mnohem lépe vstřebatelné než ostatní organické a anorganické formy minerálů. Tato skutečnost by měla hrát zásadní roli při výběru doplňku stravy s obsahem minerálních látek a stopových prvků. Proto hledejme takové produkty, které ve svém složení mají minerální látky ve formě bisglycinátu, nebo alespoň v dobře vstřebatelných organických formách (citrát, fumarát, threonát, glukonát).
V případě hořčíku můžeme za současný zlatý standard považovat bisglycinát hořečnatý a v případě zinku bisglycinát zinečnatý.
Minerální látky a stopové prvky v chelátech jsou nejvstřebatelnější a zároveň bezpečné formy, které jsou povolené legislativou Evropské unie pro použití v doplňcích stravy.
