Co je to láska? Jaké procesy se při ní v našem těle odehrávají?

Tomáš Novotný
Tomáš Novotný před 8 dny
Co je to láska? Jaké procesy se při ní v našem těle odehrávají?

Co to je láska? Uplynulo mnoho set let od dob řeckých myslitelů, a i přesto se filozofové moderní doby stále dohadují o správné odpovědi.

Pojďme si tuto otázku zjednodušit a podívat se na ni z biologického hlediska. Je to sice o mnoho méně romantické, ale alespoň nám to dokáže dát zcela jasné odpovědi. Takže jinak: Co s námi láska dělá a jak to ovlivňuje chod a fungování našeho organismu?

Cesta lásky – co se s námi děje během vztahu?

Nemusíme být biologové, abychom věděli, že vztah po týdnu je jiný než vztah po několika letech. Mění se naše chování, potřeby a zdá se, že všechno pramení v mozku jako takovém.

Na začátku je to spousta vzrušení a také trochu stres

Randěním a počátečním sbližováním s druhou polovičkou zaměstnáváme mozek víc než kdy jindy. V tu chvíli jde všechno stranou a naše pozornost směřuje výhradně k oné osobě. Vědci tento pocit vzrušení připisují především zvýšené produkci neurotransmiteru dopaminu, který v mozku navozuje pocit potěšení a vede také k celkové stimulaci.

To vše probíhá za hojné podpory anabolického hormonu testosteronu, který náš zájem a péči o druhého obohacuje o jasný cíl – dosáhnout pohlavního styku. Testosteron však takto nefunguje jen tak pro nic za nic, ale z ryze praktických potřeb:

  1. Z důvodu předání genetické informace – protože nové generace opravdu nenosí čápi.
  2. Z důvodu dlouhodobého fungování vztahu – protože sex vede k vyplavení oxytocinu, čímž celý vztah a vzájemné pouto prohlubuje.

Počáteční fáze vztahu bývají ovšem doprovázeny také mírným stresem, a tak je tento chemický koktejl v mozku doplněn o zvýšenou hladinu kortizolu. Ano, jedná se přesně o ten obávaný „stresový hormon“, který se jindy během dne snažíme ideálně potlačit. Jak se ovšem zdá, všechno zlé je pro něco dobré.

obrázek z pixabay.com

Poté přichází klid po bouři – láska nás totiž dokáže hlavně zklidnit

Po počáteční smršti neurotransmiterů se mozek vrací do normálního stavu a začíná se věnovat opět i jiným starostem a potřebám. Někteří tomu říkají „sundání růžových brýlí“, protože najednou u partnera můžeme objevit vlastnosti, které mozek před tím pod vlivem lásky (rozuměj chemie) tak nějak instinktivně raději skrýval v koutě.

Pokud ale tuto fázi zvládneme bez újmy na vztahu, můžeme se těšit na nové pocity, které nám láska umí dopřát – konkrétně na hormony oxytocin a vasopresin:

  • Oxytocinu se přezdívá „hormon lásky“ a někteří vědci věří, že právě tento hormon je zodpovědný za to hlavní silné pouto, které nás k sobě v lásce pojí. Vedle lásky pomáhá také ve skupinové spolupráci a podporuje celkovou týmovost.

  • Vasopresin je obecně známý pro své anti-diuretické účinky, ve skutečnosti nás ale také drží ve střehu  a pomáhá nám s bráněním vlastního území (a partnera či partnerku v něm) při hrozícím nebezpečí.

Ukazuje se tak, že z dlouhodobého hlediska je láska skvělým prostředkem, jak dojít k většímu klidu a jistotě, což koneckonců potvrzuje také rozsáhlý rozsáhlý výzkum  na více než 500 osobách z amerického Chicaga. Lidé ve fungujícím vztahu totiž měli snížené hladiny stresového hormonu kortizolu oproti těm, kteří žili bez partnera.

Co dalšího nám může láska a partnerský vztah přinést?

Je jasné, že láska není pouze emoce vedoucí k příjemným pocitům, ale výrazně ovlivňuje i náš život jako takový:

  1. Životní překážky překonáváme jednodušeji – s podporujícím partnerem totiž snáze zvládáme stresové situace, čímž si můžeme chránit kardiovaskulární zdraví.

  2. Získáváme naději na delší dožití – alespoň to vyplývá z nedávné studie, která pracovala s daty z téměř stovky předešlých vědeckých článků.

  3. S láskou v zádech sneseme i nějaké to trápení – díky lásce jsme schopni snést více bolesti (či nepříjemných situací) oproti single stavu. Možná i toto zjištění vedlo skotského básníka Roberta Burnse k sepsání citátu: „Láskyplný člověk raději sám prožívá bolest, než by ji jiným způsobil.“

    obrázek z pixabay.com

Poměrně známá je také skutečnost, že muži v dlouhodobém vztahu mají nižší hladinu testosteronu oproti těm nezadaným, či zadaným pouze krátce. Znamená to tedy, že dlouhodobý vztah snižuje hladinu testosteronu?

Vědci mají na toto téma dvě možné teorie:

  • Je možné, že dlouhodobý vztah vede k menší potřebě soupeřit mezi ostatními, a tedy ke snížení hladiny testosteronu.

  • Je ovšem také možné, že partnerství na hladinu testosteronu žádný vliv nemá a muži s vyšší hladinou testosteronu zkrátka do dlouhodobých vztahů nevstupují tak často. 

Co si z toho vzít?

Láska a partnerské fungování je zprostředkováno důmyslnou souhrou celé řady chemických látek, které se v mozku vyplavují ve správnou dobu a na správném místě. Z dnešního pohledu víme, že klíčovou roli v tomto chemickém koktejlu hraje dopamin ve spolupráci s hormony testosteronem, kortizolem, vasopresinem a oxytocinem.

Víme tedy, co to je láska? Dost pravděpodobně stále ne, protože všechny tyto procesy jsou podstatně složitější a vedou k ovlivnění mnoha dalších drah v mozku, které stále ještě dost dobře nechápeme. Láska tak pro nás stále zůstává zahalena určitou mírou tajemství a jestliže ji chceme o trochu lépe pochopit, měli bychom učebnice na chvíli odložit stranou a raději ji prožít na vlastní kůži.

Poděkuj autorovi
4
Přidej se k 35 000 odběratelů
Jednou týdně ti pošleme výběr těch nejlepších článků.
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________