Éčka v potravinách: jak se v nich vyznat?

ověřil/a Mgr. Kristýna Dvořáková
Komentáře
Éčka v potravinách: jak se v nich vyznat?
Image by pch.vector on Freepik
Co v článku najdeš?
Zobrazit seznam Skrýt seznam
  • Přídatné potravinářské látky (“éčka”) se používají pro úpravu technologických i senzorických vlastností potravin.
  • Existuje celkem 26 funkčních tříd přídatných potravinářských látek.
  • Zatímco některá “éčka” vzbuzují kontroverze, jiné mají na zdraví člověka neutrální či dokonce pozitivní vliv.

Na technologické vlastnosti přídatných potravinářských látek jsme si rychle zvyknuli, na etiketách výrobků přesto “éčka” vidíme neradi. Postupně se tak rodí nový trend, který se snaží v duchu clean label přídatné potravinářské látky eliminovat a vrátit potravinám přirozenou tvář.

Co to přídatné potravinářské látky jsou, jak je lze snadno identifikovat na etiketách a existují “éčka”, kterým je lepší se raději úplně vyhnout.

Čtěte etikety, ale nenechte se zmást

Přídatné potravinářské látky obecně známá jako “éčka” jsou látky, které se samy o sobě nekonzumují jako potraviny, ale přidávají se do potravin z technologických důvodů. Nejznámějšími příklady jsou konzervanty, emulgátory nebo třeba barviva. Všechny tyto látky, které se do potravin přidávají z nejrůznějších důvodů, jsou definované pomocí písmene “E” a tří, případně čtyřmístného číselného kódu. Tedy například kyselina citronová, která se do potravin přidává pro zvýšení kyselosti, je známá pod kódem E330.

Ačkoliv jsme si zvykli na “skenování” etiket a rychlé hledání “éček” ve složení, není tento přístup zcela stoprocentní. Výrobce totiž přídatné látky nemusí nutně uvádět pomocí “E” kódu, zcela postačující je uvedení potravinářské přídatné látky svým celým jménem. Proto ačkoliv ve složení výrobku nevidíte žádná “éčka”, automaticky to neznamená, že tyto látky nejsou ve výrobku obsaženy. Stejně tak skutečnost, že potravina takovou látku ve složení obsahuje, automaticky neznamená, že je potravina špatná.

26 druhů přídatných potravinářských látek

Podmínky používání přídatných potravinářských látek upravuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008. Právě tento dokument také přídatné kategorie třídí do “funkčních skupin” v závislosti na technologických vlastnostech, které dané látky finálnímu výrobku propůjčují.

Všech 26 funkčních tříd potravinářských přídatných látek lze dohledat ve výše zmíněném Nařízení, orientační přehled nejzákladnějších tříd “éček” lze shrnout v následující tabulce:

E 100‑E 199barviva
E 200‑E 299konzervanty
E 300‑E 399regulátory kyselosti, antioxidanty
E 400‑E 499emulgátory, stabilizátory, zahušťovadla
E 500‑E 599regulátory kyselosti, plnidla, protispékavé látky
E 600‑E 699zvýrazňovače chuti
E 900‑E 999sladidla, potravinářské plyny
E 1000‑E 1999ostatní

Naopak součástí potravinářských přídatných látek nejsou aromata, jejichž použití je samo o sobě upraveno v Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1334/2008.

Ačkoliv použití přídatné potravinářské látky samo o sobě nemusí být znakem méně kvalitní potraviny, u vyššího počtu “éček”, které je charakteristické pro vysoce průmyslově zpracované potraviny, už tomu tak bývá. Naopak použití přídatných potravinářských látek v “nezpracovaných potravinách” dovolené není.

Problematická “éčka”: na jaké látky si dát pozor?

Všechny povolené přídatné potravinářské látky byly testovány toxikologickými studiemi na zvířecích i lidských modelech, na základě kterých byla vyhodnocena dávka, u které není pozorován negativní účinek (NOAEL). Ta je následně vydělena faktorem 100, čímž se získá hodnota, která je považována za bezpečnou pro denní konzumaci (ADI). Právě na základě této dávky a průměrné spotřeby se určují limity pro použití v potravinách.

Přesto se u některých skupin potravinářských přídatných látek hovoří o negativních účincích na zdraví, což je umocněno v případě (i) nadměrné konzumace dané potraviny, (ii) u citlivých osob nebo (iii) u dětí a mladistvých.

Konkrétně jde o následující skupiny “éček”:

  • Dusitany (E249 dusitan draselný a E250 dusitan sodný)se používají ve formě solných roztoků ke konzervaci masa a masných výrobků. Zabraňují oxidaci hemoglobinu a ve formě sloučenin s hemoglobinem propůjčují masu charakteristickou růžovou barvu. Dusitany mohou v těle vytvářet nitrosaminy, což jsou látky prokázané jako karcinogeny. Z toho důvodu je konzumace nevhodná u malých dětí, u dospělých jedinců může být problematická nadměrná konzumace.
  • Azobarviva (E102 tartrazin, E104 chinolinová žluť, E110 žluť SY, E122 azorubin, E124 Ponceau 4R, E129 červeň allura) jsou výrazné sytě zbarvené látky určené k barvení potravin. Problematická je konzumace u dětí, potraviny obsahující azobarviva s výjimkou barvených vajec musí být označené tvrzením “mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí”. V nedávných letech byla azobarviva ve většině potravin nahrazena přírodními barvivy na bázi červené řepy, karotenů apod.
Éčka v potravinách: jak se v nich vyznat?

Mohou být přídatné látky zdraví prospěšné?

Ačkoliv “éčka” bývají vnímány zpravidla jako problematické látky, najdou se mezi nimi takové, které mají na lidský organismus pozitivní vliv. Jsou to například přírodní barviva, která se používají k obarvení potravin či nápojů:

  • E 100 kurkumin – přírodní žluté barvivo s antioxidačními vlastnostmi
  • E 101 riboflavin – neboli vitamin B2, používá se jako žluté barvivo
  • E 140 chlorofyly a chlorofyliny – přírodní zelené barvivo s antioxidačními vlastnostmi
  • E 160a karoteny – přírodní barvivo s antioxidačními vlastnostmi
  • E 160d lykopen – přírodní červené barvivo přítomné v rajčatech
  • E 161b lutein – přírodní barvivo s antioxidačními vlastnostmi
  • E 163 anthokyany – přírodní červené barvivo s antioxidačními vlastnostmi

Vedle přírodních barviv stojí za zmínku třeba ještě vitamin C (E300) nebo pektiny (E440), které se v lidském organismu chovají jako prebiotická vláknina.

V jídelníčku preferujte nezpracované potraviny

Ačkoliv všechny přídatné potravinářské látky mají za sebou nespočet toxikologických studií a jejich použití musí být schváleno Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, stále je vhodné přistupovat k jejich konzumaci s rozvahou. Nakonec všechny tyto látky jsou do potravin přidány uměle a v některých případech může být konzumace problematická.

  • Studie se zpravidla zabývají látkou jako takovou, nikoliv však interakcemi mezi více různými “éčky” v jednom výrobku.
  • Oslabený organismus, citlivější jedinci nebo děti mohou na příjem reagovat jinak než zdravý dospělý jedinec.
  • Vysoké zastoupení “éček” je znakem vysoce průmyslově zpracované potraviny, která je typicky méně nutričně hodnotná.

Ačkoliv přídatných potravinářských látek se není třeba obávat, stále platí, že základ stravy by měly tvořit nezpracované potraviny, do kterých se “éčka” přidávat nesmí. Nejde ani tak o přídatné látky jako takové, ale o vyšší nutriční hodnotu pramenící z vyššího podílu vlákniny či přirozeně se vyskytujících vitaminů a minerálních látek.

Co si z toho vzít?

Přídatné potravinářské látky (“éčka”) se do potravin přidávají z technologických důvodů. Nejčastěji jde o barviva, konzervanty či emulgátory. Všechny tyto látky se značí kódem “E” a jsou schváleny Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Mezi problematická “éčka” patří dusitany přítomné v masných výrobcích či umělá barviva, která mohou mít negativní vliv na činnost a pozornost dětí. Najdeme zde však i zdraví prospěšné látky jako vitamin C či přírodní barviva.

Základem stravy by měly být nezpracované potraviny (ovoce, zelenina, mléčné výrobky, maso nebo celozrnné obiloviny), do kterých se přídatné látky nepřidávají. Vysoké množství přídatných látek je naopak typické pro vysoce průmyslově zpracované potraviny, které mají nižší nutriční hodnotu.

Jablka a zdraví: podpoří hubnutí i mozkové funkce
Jablka a zdraví: podpoří hubnutí i mozkové funkce
Málokterý druh ovoce obsahuje takové množství zdraví prospěšných látek jako jablka. Proč byste je měli zařadit do svého každodenního jídelníčku?
Jak je to s těmi anaboliky a nebezpečnými éčky v proteinech?
Jak je to s těmi anaboliky a nebezpečnými éčky v proteinech?
Rádi byste obohatili svůj jídelníček o nějaký ten protein, ale máte strach, že by vám mohl ublížit? Informace o bezpečnosti proteinů a ještě mnohem více najdete v tomto článku.
Průmyslově zpracované potraviny: 7 tipů, jak jich jíst méně
Průmyslově zpracované potraviny: 7 tipů, jak jich jíst méně
Průmyslově zpracované potraviny jsou levné, praktické a jejich příprava je až směšně jednoduchá. Je tu ale jeden háček – našemu zdraví příliš neprospívají. Jak tedy jednoduše snížit jejich příjem?
Umělá vs. přírodní: barviva a aromata v potravinách
Umělá vs. přírodní: barviva a aromata v potravinách
Jaký je rozdíl mezi umělými a přírodními barvivy a aromaty a víte, jak se v nich vyznat?
Kalorický deficit: jak jej vypočítat a správně nastavit?
Kalorický deficit: jak jej vypočítat a správně nastavit?
Kalorický deficit je základem úspěšného hubnutí – co si ale pod tímto pojmem představit, a jak vědomosti poté uvést do praxe?
6 efektivních rad, jak konečně zhubnout břicho
6 efektivních rad, jak konečně zhubnout břicho
Klíčem k plochému břichu je strava a komplexní trénink. Je však vůbec reálné se cíleně zbavit tuku na břiše, nebo jen bojujeme s větrnými mlýny?
Nafouklé břicho? Toto je 7 nejčastějších příčin
Nafouklé břicho? Toto je 7 nejčastějších příčin
S nafouknutým břichem se setkal téměř každý a všichni se shodnou, že dokáže pořádně znepříjemnit den. Pokud se ovšem obtíže s trávením opakují nebo vás dokonce trápí trvale, je potřeba zakročit. V dnešním článku vám představíme 7 možných příčin nafouklého břicha společně s jejich řešeními!
Komplexní sacharidy v potravinách: 10 nejlepších zdrojů
Komplexní sacharidy v potravinách: 10 nejlepších zdrojů
Sacharidům není třeba se vyhýbat, stačí si jen kvalitně vybírat. Po jakých zdrojích komplexních sacharidů se vyplatí sáhnout?
10 způsobů, jak zrychlit metabolismus a zhubnout
10 způsobů, jak zrychlit metabolismus a zhubnout
Zjistěte, jak ovládnout a zrychlit váš metabolismus vstříc rychlejšímu spalování energie a snadnějšímu hubnutí díky jednoduchým tipům uvnitř článku.
Jak nejrychleji zhubnout? Máme návod krok za krokem
Jak nejrychleji zhubnout? Máme návod krok za krokem
Chystáte se co nejrychleji zhubnout? Přečtěte si praktický návod, jak hubnout rychle, s rozumem a udržitelně. Teď to konečně vyjde i vám!
8 tipů na zdravé svačiny do práce i do školy
8 tipů na zdravé svačiny do práce i do školy
Je dobré být připravený na zahnání hladu rychlou svačinou, který nás přepadne ve škole nebo v práci. A co si s sebou můžete vzít? Pojďme na to!
Strava při kojení: nejčastější mýty versus fakta
Strava při kojení: nejčastější mýty versus fakta
Při kojení se nemůžou jíst luštěniny, pít káva a musí se držet speciální dieta, nejlépe s omezením všech alergenů. Je to opravdu nutné? Na nejčastější mýty ve výživě při kojení se podíváme v dnešním článku.
Krabičkujete? 9 tipů na rychlá a zdravá jídla do 20 minut
Krabičkujete? 9 tipů na rychlá a zdravá jídla do 20 minut
Že příprava jídel a krabičkování trvá dlouho? S našimi doporučeními se vejdete v pohodě do 20 minut a máte připravené jídlo na celý další následující den!
6 skupin potravin, které pomohou při zácpě
6 skupin potravin, které pomohou při zácpě
Zácpa občas potká každého z nás a není to nic příjemného. Dá se jí ale zbavit, stejně jako je možné jí předcházet. V článku si řekneme, které potraviny bychom měli v jídelníčku mít, aby nás trápila co nejméně.
Puriny ve stravě a dna: kdy je potřeba dát si pozor?
Puriny ve stravě a dna: kdy je potřeba dát si pozor?
Při zvýšené hladiny kyseliny močové v organismu je vhodné omezit příjem purinů ve stravě. Jakých potravin se to týká a co bychom ve stravě naopak neměli vynechat?