Jak je to s těmi anaboliky a nebezpečnými éčky v proteinech?

Kristýna Dvořáková
Kristýna Dvořáková Poprvé publikováno 6. 11. 2019
Aktualizováno 11. 11. 2019
9 minut čtení
Jak je to s těmi anaboliky a nebezpečnými éčky v proteinech?
2

„Zase už bereš ten svůj prášek? Počkej, ty si na mě vzpomeneš, až si tím odrovnáš všechny orgány!“
S podobnými výroky se určitě setkal každý, kdo se rozhodl svůj jídelníček obohatit o suplement v podobě proteinu. Jsou proteinové přípravky vhodné k dlouhodobému užívání, nebo bychom je raději měli zakopat na zahradě? O tom se pojďme přesvědčit v následujících řádcích.

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Může protein skutečně obsahovat anabolika?
  • Ničíme si užíváním proteinu orgány?
  • Je protein bezpečný i při dlouhodobém užívání?
  • Co ta éčka?
  • Jak rodičům vysvětlit, že nám protein neublíží?

5 otázek a odpovědí, které si kladete před koupí proteinu

1. Může protein skutečně obsahovat anabolika?

Jako anabolické steroidy označujeme látky, mezi které se řadí mužský pohlavní hormon testosteron
a od něho odvozené uměle vytvořené hormony s podobnými účinky. Bližší info o těchto látkách naleznete v našich článcích. Konkrétně si můžete počíst o negativních důsledcích steroidů nebo zjistit, proč způsobují neplodnost a deprese

Máte za to, že užíváním proteinu automaticky dostáváte vstupenku do rodiny dopujících sportovců? Jednoznačně to tak není! Proteinové přípravky nesmí obsahovat žádné nepovolené látky dopingového charakteru a jejich bezpečnost je kontrolována Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI). 

Protein se steroidy by byl mnohonásobně dražší

Přítomnost anabolik v proteinech vylučuje i jejich cena. Zatímco hodnota proteinových přípravků se v závislosti na zdroji a výrobci pohybuje v průměru kolem 400–500 Kč/kg, cena anabolických steroidů (AAS) se pohybuje okolo 100–150 Kč/100 mg, přičemž týdenní dávka běžně vychází na 250–1000 mg AAS. 

Přidávání takových látek by proto pro výrobce bylo nejen nesmyslné, ale i značně ekonomicky nevýhodné. Kromě toho by se vystavil nemalému finančnímu postihu ze strany SZPI a bezpochyby by si nepolepšil ani v důvěře zákazníků. 

1572459469_a_3497.jpg

2. Ničíme si užíváním proteinu orgány?

Tvrzení o škodlivosti proteinů jsou dnes velmi rozšířena. Těžko můžeme říct, jak a kdy vlastně vznikla, jedno je však jisté – nejsou pravdivá. Jak už jsme si řekli výše, proteiny nesmí obsahovat nic, co by nám mohlo jakýmkoliv způsobem devastovat tělo. Nachází se v nich pouze bílkoviny, které běžně přijímáme ve stravě, a látky podporující rozpustnost, chuť a aroma.

Zvýšený příjem bílkovin je nejčastěji spojován s poškozením ledvin. Je tomu tak oprávněně? Antonio
s kolegy se ve své studii zaměřil na sportovce mužského pohlaví, kteří po dobu jednoho roku přijímali 2,51–3,32 g bílkovin/kg tělesné hmotnosti. Ani po takto vysokém příjmu nebylo zjištěno žádné poškození jater, ledvin nebo změny v hodnotách krevních lipidů (Antonio et al., 2016). 

Pro zdravé lidi bez již existujícího ledvinného onemocnění nepředstavuje vyšší příjem bílkovin žádné zdravotní riziko (Devries et al., 2018). Jiná situace nastává u osob trpících onemocněním ledvin, kde může zvýšený příjem bílkovin urychlit jejich poškození (Knight et al., 2003). 

[Instagram]

3. Je protein bezpečný i při dlouhodobém užívání?

Ano. Dle studie, kterou provedl Martin s kolegy, není možné vyvodit z dlouhodobě zvýšeného příjmu bílkovin u zdravých jedinců žádné spojení se vznikem onemocnění ledvin (Martin et al., 2005).

Tuto skutečnost potvrdil i Kamper, který však upozornil na to, že některé bílkovinné zdroje se zdají být rizikovější než jiné, což platí hlavně u konzumace červeného masa (Kamper et al., 2017). Nicméně tyto důkazy pochází z epidemiologických studií, které nemohou stanovit příčinnou souvislost mezi sledovanými jevy. 

1572515008_a_3497.jpg

4. Co ta  „éčka”?

Obavy z tzv. éček se netýkají pouze proteinů, ale obecně všech potravin. Mohou být  „éčka” opravdu nebezpečná a je třeba se jim vyhýbat? Odpověď možná mnohé překvapí - NE.  „Éčka” neboli potravinářské přídatné látky se do potravin přidávají za účelem zlepšení jejich kvality, textury, barvy, chuti, prodloužení trvanlivosti atd. Mezi tyto látky se však mimo jiné řadí např. i antioxidanty, jako je vitamin C (E 300), kterému nejen že se nevyhýbáme, ale dokonce ho užíváme vědomě. 

Pojďme si uvést ještě jeden příklad: E 162

Vypadá to děsivě? Za tímto označením se skrývá pouhopouhé přírodní barvivo betanin, které bylo získáno z červené řepy.

Do potravin se nebezpečná látka nedostane

Potravinářské přídatné látky jsou kontrolovány evropskými i českými kontrolními orgány a nemůže se stát, že by se do oběhu dostala taková látka, která by mohla v množství typicky přijímaném skrze běžnou skladbu potravin ohrozit naše zdraví.

Nikoho však nechci nabádat k nákupu průmyslově zpracovaných potravin. Pořád platí fakt, že nejlepší, nejzdravější a nutričně nejbohatší jídlo si připravíte z čerstvých surovin. Jde jen o to, že až si příště budete  vybírat protein nebo jakýkoliv jiný produkt, není třeba ho s hrůzou v očích zahodit zpátky do regálu nebo okamžitě stornovat celý nákupní koš na e-shopu jen proto, že obsahuje nějaké  „éčko”.

1572459879_a_3497.jpg

5. Jak rodičům vysvětlit, že nám protein neublíží?

Pokud se o cvičení a výživu zajímáte už v dobách svých -nácti, je pravděpodobné, že do mnoha svých rozhodnutí budete muset zahrnovat rodiče. Jestliže vám protein zpočátku zakazují a tvrdí vám, že to jsou steroidy, nemějte jim to za zlé. V očích některých lidí jsou proteiny pořád zakořeněné jako „obrovské pixly plné prášku, který užívají jen kulturisti”, což ale, jak jsme si vysvětlili, není vůbec pravda. Obsahují pouze bílkoviny, které se nejčastěji získávají z mléka, vajec nebo luštěnin, takže je běžně přijímáme ve stravě.
V proteinovém prášku jsou pouze v čistší a koncentrovanější podobě.

Zkuste rodiče přesvědčit, že vám protein pomůže v dosažení vašich sportovních i osobních cílů a investice do něj je vlastně investicí do vás. Zatímco někteří jedinci utrácejí peníze za cigarety, alkohol a mnohé další legrácky, za které jim jejich tělo asi nepoděkuje, vy máte snahu o svoje tělo naopak pečovat a vylepšovat jej cvičením a zdravým životním stylem. Můžete jim dát protein také ochutnat, třeba ho nakonec taky zařadí do svého jídelníčku. 

1572459984_a_3497.jpg

Co si z toho vzít?

Ať už máte vy, vaši rodiče nebo známí o proteinu jakékoliv domněnky nebo pochybnosti, měly by být po přečtení tohoto článku vyvráceny. Kvalita proteinu (stejně jako všech ostatních potravin na českém trhu) je přísně kontrolována příslušnými orgány, takže se na trh nedostane něco, co by vám mohlo ublížit. Žádný protein anabolika neobsahuje (už jen proto, že by se to výrobcům nevyplatilo) a stejně tak se nemusíte bát ani "nebezpečných éček". Můžete jej užívat dlouhodobě bez rizika poškození orgánů. A pokud pořád nevíte, jak rodičům vysvětlit, že vám protein neublíží, můžete jim zkusit dát přečíst tento článek. A třeba změní názor :)

Další informace můžete načerpat z našich obsáhlých článků: 

ANTONIO, Jose, et al. A high protein diet has no harmful effects: a one-year crossover study in resistance-trained males. Journal of nutrition and metabolism, 2016.

DEVRIES, Michaela C., et al. Changes in kidney function do not differ between healthy adults consuming higher-compared with lower-or normal-protein diets: a systematic review and meta-analysis. The Journal of nutrition, 2018, 148.11: 1760-1775.

KNIGHT, Eric L., et al. The impact of protein intake on renal function decline in women with normal renal function or mild renal insufficiency. Annals of internal medicine, 2003, 138.6: 460-467.

JÄGER, Ralf, Chad M. KERKSICK, Bill I. CAMPBELL, Paul J. CRIBB, Shawn D. WELLS, Tim M. SKWIAT, Martin PURPURA, Tim N. ZIEGENFUSS, Arny A. FERRANDO, Shawn M. ARENT, Abbie E. SMITH-RYAN, Jeffrey R. STOUT, Paul J. ARCIERO, Michael J. ORMSBEE, Lem W. TAYLOR, Colin D. WILBORN, Doug S. KALMAN, Richard B. KREIDER, Darryn S. WILLOUGHBY, Jay R. HOFFMAN, Jamie L. KRZYKOWSKI a Jose ANTONIO. International Society of Sports Nutrition Position Stand: protein and exercise. Journal of the International Society of Sports Nutrition [online]. 2017, 14(1) [vid. 2019-02-20]. ISSN 1550-2783. Dostupné z: doi:10.1186/s12970-017-0177-8

KAMPER, Anne-Lise a Svend STRANDGAARD. Long-Term Effects of High-Protein Diets on Renal Function. Annual Review Of Nutrition [online]. 2017, 37, 347–369. ISSN 1545-4312. Dostupné z: doi:10.1146/annurev-nutr-071714-034426

MARTIN, William F., Lawrence E. ARMSTRONG a Nancy R. RODRIGUEZ. Dietary protein intake and renal function. Nutrition & Metabolism [online]. 2005, 2(1), 1–9 [vid. 2019-09-04]. ISSN 1743-7075. Dostupné z: doi:10.1186/1743-7075-2-25

PASCA, Claudia, Aurelia COROIAN a Sonia SOCACI. Risks and Benefits of Food Additives - Review. Bulletin of University of Agricultural Sciences and Veterinary Medicine Cluj-Napoca. Animal Science and Biotechnologies [online]. 2018, 75, 71. Dostupné z: doi:10.15835/buasvmcn-asb:2018.0026

Testosterone Propionate : Steroidy-steroids.com [online]. [vid. 2019-09-12]. Dostupné z: http://steroidy-steroids.com…

Byl ti článek užitečný?
Jo, super! Bohužel ne

Diskuze k článku