- Při endomentrióze dochází k tvorbě ložisek s děložní sliznici i mimo děložní dutinu.
- Léčebné postupy endometriózy zahrnují chirurgické řešení, hormonální terapii nebo kombinaci těchto postupů.
- Studie naznačují, že určitý vliv na riziko rozvoje i míry symptomů endometriózy může mít strava.
Co je endometrióza?
Pro endometriózu je typický vznik ložisek s děložní sliznicí (endometriem) mimo děložní dutinu. V děložní dutině přitom přirozeně probíhá proces růstu a množení buněk, které jsou pak v podobě pravidelného mentruačního krvácení odplaveny z těla ven – tento proces je zcela přirozený, problémem však je, že stejně se chová i endometrium lokalizované mimo dělohu, čímž pak dochází ke komplikacím. Nejčastěji se tato ložiska vyskytují v oblasti pánve, vaječníků či pochvy, objevit se však může téměř kdekoliv v těle.
- Podrobnější informace o fyziologii menstruačního cyklu najdete v článku 5 zajímavostí o menstruaci, které by měla vědět každá žena
Rizikovými faktory rozvoje endometriózy jsou podle tzv. Sampsonovy teorie zejména abnormality v oblasti genitálního traktu, kdy určitá část menstruační krve s buňkami sliznice z dělohy neodchází ven z těla, ale “zatéká” do břišní dutiny. S touto krví si pak zpravidla ještě poradí imunitní systém, při oslabení nebo jiných patologiích však může dojít k uchycení a rozvoji endometriózy. Další teorie pak zastává názor, že buňky epitelu v břišní dutině pocházejí ze stejných zárodečných buněk jako děložní sliznice, a v důsledku toho dojde k jejich metaplazii (chorobné přeměně původní tkáně v jinou tkáň).
Jaké mohou být projevy endometriózy?
Příznaky endometriózy se liší podle oblasti, kde je ektopické endometrium lokalizováno. Často se tak jedná o tzv. diagnózu z vyloučení – kdy jsou postupně vylučovány další možné příčiny, a konečný stav endometriózy spolehlivě potvrdí až laparoskopický zákrok, při kterém se skrze trubice zavedou do dutiny břišní miniaturní nástroje s kamerou, které mohou být využity právě k diagnostice, terapeutickému zákroku nebo odebrání vzorku tkáně.
Je třeba také zmínit, že míra projevovaných symptomů často neodpovídá závažnosti stavu – i pokročilý stav tedy může být bezpříznakový a naopak malá vznikající cysta může způsobit intenzivní obtíže. V období rozpadu endometria (tedy menstruace) vzniká v okolí ložisek endometriózy zánět, což se projevuje typicky cyklickou bolestí v pánevní oblasti. Jestliže následně dochází ke srůstům, bolest se pak projevuje trvale a není již vázána na menstruaci.
Dle lokalizace a celkového stavu pak mohou být příznaky následující:
- cyklická bolest v období menstruace
- bolest nesouvisející s menstruačním cyklem
- bolest při pohlavním styku
- bolest při vyprazdňování nebo močení (způsobena srůsty)
- neplodnost (lokalizace na vaječnících)
- nevolnost, zvracení či průjem provázející bolest
Jakmile zpozorujete jakékoliv obtěžující příznaky pojící se s menstruací nebo dyskomfortem v oblasti pánve a pohlavních orgánů, je samozřejmě na místě co nejdříve vyhledat gynekologa. Z hlediska prevence a včasného záchytu potíží jsou důležité také preventivní lékařské prohlídky, kdy lékař. např. na základě ultrazvukového vyšetření nebo anamnézy dokáže včas zachytit nejen rozvoj endometriózy, ale i dalších onemocnění.
Jaké jsou možnosti léčby?
Terapie endometriózy se dělí do 3 základních skupin, přičemž vždy záleží na celkovém stavu pacientky, věku nebo možnosti budoudoucího otěhotnění. Nejefektivnějším řešením je chirurgické odstranění dělohy (případně i vaječníků a vejcovodů), tato možnost je však vyhrazena pouze pro ženy ve vyšším věku nebo takové, které již neplánují těhotenství.
V opačném případě se využívá terapie medikamentózní, kdy jsou ženě podávány hormonální přípravky, mezi něž patří i přípravky hormonální antikoncepce. Tato léčba dočasně “utlumí” aktivitu endometria i jeho ložisek, a v případě plánování těhotenství se následný postup dále řeší s ošetřujícím lékařem.
Poslední možností je pak kombinace zmíněných metod, kdy se pomocí laparoskopického zákroku ložiska endometriózy ošetří, a děloha s vaječníky zůstane zachována. K udržení stavu se pak mohou využít různé dávky výše zmíněné hormonální terapie.
Jak může průběh endometriózy ovlivnit dieta?
Frázi, že každé tělo je trochu jiné, a ve všem je k sobě třeba přistupovat individuálně, jste už jistě slyšela – a jiné to nebude ani v tomto případě. Závěry vědeckých prací však popisují určité skupiny potravin, které z hlediska rozvoje a průběhu endometriózy mohou působit protektivně, nebo naopak rizikově. Tato doporučení je však třeba si do jisté míry přizpůsobit, a rozhodně nemusíte najednou zcela vylučovat všechny “rizikové” skupiny potravin, když vám v rozumném množství nijak neškodí.
Ukazuje se, že pozitivní vliv na zmírnění symptomů endometriózy má stravovací styl s prvky vegetariánství a středomořské diety. Jakým potravinám či látkám však za tyto výhody vděčí?
- O středomořské dietě se dočtete v článku Středomořská dieta: zachrání nás před depresemi?
- Jaké jsou pro a proti vegetariánství? Najdete je v článku Vegetariánství očima masožravce. Poznejte pro a proti bezmasé stravy
Preventivní faktory výživy
1. Ovoce a zelenina
Ovoce a zelenina jsou zdrojem vitaminů, vlákniny, antioxidantů a dalších bioaktivních látek. Právě tyto látky mají díky svému protizánětlivému a antioxidačnímu působení pozitivní vliv na zmírnění příznaků endometriózy. Studie z roku 2018 popisuje u žen konzumujících 5 porcí ovoce a zeleniny denně snížené riziko rozvoje endometriózy o 18 % (oproti ženám konzumujícím méně než 2 porce denně). Nejvyšší asociaci pak nachází zejména u citrusových plodů. Je však třeba poznamenat, že těchto studií prozatím není mnoho a závěry je tak třeba potvrdit v dalších pracech.
2. Omega‑3 mastné kyseliny
Omega‑3 mastné kyseliny jsou známy pro svůj protizánětlivý účinek, a to zejména mastné kyseliny EPA a DHA. Vědecké práce dochází k závěru, že nedostatečný příjem omega‑3 mastných kyselin může být rizikovým faktorem pro rozvoj endometriózy i vyšší míru nepříjemných symptomů. Rizikový je, zdá se, i nevyvážený poměr nenasycených mastných kyselin omega‑3 a omega‑6 – tedy případ, kdy množství omega‑3 mastných kyselin výrazně převažuje nad příjmem omega‑3.
3. Vláknina
Příjem vlákniny má dle studií na riziko rozvoje endometriózy i její příznaky významný vliv – její konzumace má totiž vliv na snížení celkové koncentrace hladiny hormonu estrogenu, která je v případě endometriózy zpravidla zvýšená. Skrze zvýšené vylučování tohoto stolicí a snížením jeho zpětného vstřebávání ve střevě tak vláknina přispívá k normalizaci jeho hladiny v krvi.
4. Mléčné výrobky
Možný pozitivní efekt mléčných výrobků na snížení rizika rozvoje a míry symptomů endometriózy vědci připisují zejména obsahu vápníku, vitaminu D a dalších bioaktivních složek, které mohou přispívat k poklesu hladiny některých zánětlivých markerů.
Rizikové faktory výživy
1. Červené maso a masné výrobky
Nadměrný příjem červeného masa a výrobků z něj mohou podle vědců zvyšovat riziko rozvoje endometriózy i míru příznaků – pozitivní asociace byly nalezeny zejména s hemovým železem, vyšším obsahem živočišného tuku a mastné kyseliny palmitové. Červené maso je také zdrojem kyseliny arachidonové z řady omega‑6, která může při zvýšené konzumaci přispívat k výše zmíněné nerovnováze mezi omega‑3 a omega‑6 mastnými kyselinami.
2. Lepek
Lepek je často démonizován i mezi zdravovou populací, která netrpí alergií, celiakií či jinou formou intolerance. Právě neléčená celiakie však může vzhledem ke svým projevům a tvorbě zánětlivého prostředí ve střevech přispívat k rozvoji endometriózy – některé studie potvrdily u žen s endometriózou vyšší prevalenci výskytu celiakie.
V případě nespecifických potíží proto zkuste zapátrat, zda někdo ve vaší rodině netrpí celiakií, případně můžete lékaře požádat o krevní testy. Přestože přítomnost endometriózy nebo celiakie nemusí nutně znamenat rozvoj druhého onemocnění, možná vám tento vztah pomůže objasnit příčinu vašich symptomů.
3. Kofein a alkohol
Závěry prací na téma kofeinu endometriózy se poměrně dramaticky liší, většina studií žádný negativní vliv nepozoruje. Ženám s již diagnostikovanou endometriózou je však nápoje s obsahem kofeinu často doporučováno omezit, protože mohou způsobovat žaludeční obtíže. Snášenlivost je tak v tomto případě spíše individuální.
K prokazatelným závěrům nedospěly studie ani u konzumace alkoholu – je však obecně známo, že jeho zvýšená konzumace má negativní vliv na celkové zdraví i imunitní systém, čímž může být podpořena tvorba prozánětlivých cytokinů. Pravidelná konzumace alkoholu také zvyšuje koncentraci biologicky aktivního estrogenu v krvi, čímž může rovněž přispívat k riziku rozvoje endometriózy a těžším příznakům.
4. Sójové výrobky
Studie se sójovými zabývají zejména skrze obsah fytoestrogenů, které však mohou mít v organismu paradoxně odlišné účinky– jak estrogenní, tak antiestrogenní. Zdá se, že tento efekt závisí zejména na koncentraci pohlavních hormonů a dávce přijatých fytoestrogenů. Ze závěrů prací nelze vyvodit žádný prokázaný negativní efekt, konzumaci sóji a sójových produktů se však doporučuje udržovat ve přiměřené míře.
Co si z toho vzít?
Endometrióza je stav, kdy se ložiska děložní sliznice vyskytují mimo děložní dutinu – podle lokalizace se pak liší i provázející symptomy a endometrióza tak může často být diagnostikována až skrze vyloučení dalších příčin. Typická je zejména bolest pojící se s menstruací ale i mimo cyklus, nebo bolesti při styku, močení či vyprazdňování.
Terapie endometriózy spočívá v chirurgické či medikamentózní léčbě, případně kombinaci těchto možností. V rámci stravování se pozitivní efekt ukazuje zejména u vegetariánské a středomořské diety, díky typicky zvýšenému příjmu protektivních látek, jako omega‑3 mastných kyselin, ovoce, zeleniny, mléčných výrobků nebo vlákniny.
Naopak rizikovými faktory může být zvýšená konzumace červeného masa a alkoholu, zkoumá se i vliv kofeinu či sojových výrobků, kde se však prokazatelnou asociaci objevit nepodařilo – efekt tak bude spíše individuální. Zároveň se zdá, že endometrióza může souviset s celiakií, přičemž může být riziková rovněž konzumace lepku.
Na závěr je třeba si uvědomit, že veškerá doporučení je třeba přizpůsobit svým potřebám, a možnosti léčby konzultovat s lékařem. Pokud vám i “rizikové” potraviny v malých množstvích nečiní žádné obtíže, není třeba je ze stravy striktně vyřazovat.
