GAPS dietou k funkčnímu zažívání i duševnímu zdraví
obrázek z pixabay.com

GAPS dietou k funkčnímu zažívání i duševnímu zdraví

Doktorka Natasha Campbell-McBride v roce 1988 založila The Cambridge Nutrition Clinic, jejímž cílem je výzkum vztahu výživy a lidské psychiky. V návaznosti na založení nutriční kliniky postupem času vyvinula koncept tzv. GAPS diety. Tato čtyřpísmenná zkratka skrývá Gut and Psychology Syndrome, tedy spojitost zdravotního stavu zažívacího traktu s duševním zdravím. GAPS slibuje i léčbu různých autoimunitních onemocnění, takže se dá nazvat protokolem pro léčbu autoimunitních onemocnění. Dr. Campbell má na svědomí již dvě knihy, z nichž tu první s názvem Syndrom trávení a psychologie můžete zakoupit na českém trhu (v originálním znění se kniha jmenuje Gut and Psychology Syndrome. Natural Treatment for Autism, ADHD/ADD, Dyslexia, Dyspraxia, Depression and Schizophrenia). Z názvu publikace můžeme vyčíst, že GAPS stravovací režim slibuje přírodní léčbu pro řadu zdravotně závažných onemocnění jako autismus nebo schizofrenii. Podívejme se tedy, co o GAPS dietě prozatím víme, a jestli jsou očekávání v podobě léčby duševních onemocnění reálná.

Kde se GAPS dieta vzala?

Předchůdcem GAPS je dietní režim od Dr. Sidney Haasse s názvem Specific Carbohydrate Diet a dokotrka Campbellová z jeho tvorby při vytváření svého režimu vycházela. Její motivace k zájmu o tuto oblast je velice osobní a vychází z vlastní zkušenosti, kdy dokázala pomocí GAPS protokolu vyléčit svého syna, jež trpěl poruchami učení autistického spektra. Na své klinice praktikuje Campbellová léčbu pomocí GAPS stravy na řadu dalších autoimunitních onemocnění, jako je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, epilepsie a spousta dalších zdravotních obtíží („Dr Natasha - About", b.r.).

Je pro mne GAPS?

Pakliže trpíte některým autoimunitním onemocněním nebo zažívacími problémy, tak by dle autorky GAPS dieta měla pomoci. Další variantou je samozřejmě identifikace složky potravy, která vám dělá problémy a její vyřazení. Tím, že budete klást důraz na konzumaci kvalitních a probioticky hodnotných potravin, dokážete příznivě ovlivnit bakteriální složení zažívacího traktu a dbát tak na vaše celkové zdraví.

Kvalitní sportovní výkon s GAPS?

GAPS a kvalitní sportovní výkon se prakticky vylučují vlivem absence celých skupin potravin. O to však v této dietě nejde, principem diety je léčba široké škály onemocnění. Ale to neznamená, že nemůžeme přenést GAPS do sportovní výživy, pokud je to potřeba. Jestliže trpíme nějakým druhem níže specifikovaných onemocnění, můžeme přenesením některých GAPS praktik do své výživy svůj stav zlepšit. Důležitá je v tomto případě identifikace složky stravy, která nám dělá problémy a její vyřazení. Potom můžeme do svého režimu zařadit konzumaci opravdových vývarů, probiotických potravin a široké spektrum zeleniny dle principů GAPS. Výměnou nám za to bude větší či menší zlepšení zdravotního stavu. Své místo by GAPS mohla najít i ve sportovním přechodném období po konci sezóny a před začátkem přípravy na sezónu novou.

GAPS je jednou z odpovědí na zvyšující se množství různých alergií, potravinových intolerancí, autoimunitních onemocnění a zhoršení duševního stavu. Zlepšením funkce zažívacího traktu a „opravou“ syndromu zvýšené propustnosti střevní bariéry dojde k normalizaci funkce trávicí soustavy, repopulizaci bakteriálního osídlení a tím pádem k celé další kaskádě změn. Na spoustu aspektů GAPS stravy nedokáže současná věda odpovědět, to však neznamená, že je to šarlatánství. Stejně jako existuje presumpce neviny, kdy se musí obžalovanému prokázat vina, tak při klinických zkouškách se musí GAPS dietě prokázat neúčinnost. Příkladem budiž vyléčení se z ulcerózní kolitidy jedné z autorek webu Živá kultura pomocí GAPS a zlepšení stavu stejného onemocnění známého českého bloggera Petra Máry pomocí paleo / low carb přístupu.

Co je tedy to GAPS?

GAPS je dle autorky strava obsahující („GAPS – What Is It?", b.r.):

  • hutné vývary a polévky z nich
  • BIO maso
  • odlovené ryby
  • vaječné žloutky
  • avokádo a ovoce
  • ghee, kokosový a olivový olej (pozn. korekce: vše lze zakoupit i u nás na e-shopu)
  • ořechy a semínka
  • potraviny bohaté na probiotickou složku

[Instagram]

Naopak v GAPS režimu je zakázaná konzumace:

  • všech obilnin
  • rafinovaných cukrů a laktózy
  • absence veškerých průmyslově zpracovaných potravin
  • konvenčního masa a mléčných výrobků (s výjimkou fermentovaných mléčných produktů jako např. kefír)

Přechod na GAPS stravu je rozdělen do několika částí, aby byl plynulý a logicky na sebe jednotlivé kroky navazovaly, a to („Jak na to a co z toho", 2012):

  1. Normální dieta – váš současný stravovací systém
  2. Bezlepková dieta – odstranění běžného pečiva, mouky, těstovin a pomalé zařazování vývarů
  3. Plná dieta – vyřazení všech zakázaných potravin a naučení se organizované přípravě jídla, abyste v kuchyni nestrávili všechen volný čas
  4. Úvodní dieta – skládá se ze šesti částí, které na sebe navazují.
  5. Plná dieta – kompletní GAPS dieta
1491900373_a_475.jpg
obrázek z pexels.com

První tři kroky se dají úspěšně zvládnout za měsíc, v tom žádný problém není. Ovšem zažít si nové principy v plné variantě již vyžaduje u každého jedince odlišné množství času. Úvodní dieta vás provede krok za krokem k přechodu na plnou GAPS dietu. Jednotlivé fáze jsou u každého člověka jinak dlouhé, záleží na tom, jaké zažívací problémy se u jednotlivce objevují. 

6 významných dílčích kroků v úvodní dietě

První fáze

Začneme se systematickou přípravou vývarů (samozřejmě ne z Masoxu a podobných produktů) a jejich maximálního využití. Zařazení probiotických pokrmů do jídelníčku v podobě fermentovaných mléčných produktů nebo fermentované zeleniny. Opět zde platí pravidlo postupovat krůček po krůčku, aby vám příliš mnoho změn najednou nezpůsobilo zažívací dyskomfort.

Druhá fáze

Navýšíme probiotickou složku ve stravě a do polévek začneme postupně přidávat syrové vejce. Zařadíme taktéž dušené maso, zeleninu a přepuštěné máslo ghee. Doporučuje se taktéž zařazení fermentované ryby a rybího pokrmu gravlax.

Třetí fáze

Do jídelníčku zařadíme avokádo, dýňové placky a míchaná vajíčka.

Čtvrtá fáze

Postupně navyšujeme konzumaci masa, pečeného a grilovaného. Začínáme více využívat olivový olej a čerstvé zeleninové nebo ovocné džusy. Můžeme také začít s konzumací ořechového chleba.

obrázek z pixabay.com

Pátá fáze

Do stravy přidáváme domácí pyré z jablek, čerstvou zeleninu a různé variace ovocných džusů.

Šestá fáze

Do stravy doplňujeme i syrové ovoce a povolené potraviny pro GAPS dietu.

Úvodní dietu máme za sebou, a je tedy na čase pustit se do plné diety. Průchodem jednotlivých fází jsme zjistili povolené potraviny na GAPS dietě i jak na jednotlivé složky potravy tělo reaguje. V průměru se GAPS doporučuje držet dva roky. Lidé s menšími zažívacími obtížemi mohou zkusit nepovolené potraviny zařadit do jídelníčku již po roce, někdo bude muset pro výraznější zlepšení problémů držet GAPS mnohem déle. No a na GAPS stravě vás čekají variace jídel z povolených potravin, kdy by měl každý talíř hlavního jídla obsahovat tuky, probiotickou složku, zeleninu a vývar na zapití.

obrázek z pexels.com

Ve své podstatě vypadá GAPS systém docela sympaticky tím, že je založen na opravdovém jídle a zkušeným „paleo jedlíkům“ se může zdát hodně podobný systému paleo nebo primal. Některé postupy jsou však, mírně řečeno, netradiční, ale to není na škodu. I sama autorka v několika rozhovorech podotýká, že se jedná o spolehlivý autoimunitní protokol, který vyřadí ze stravy nejčastěji problematické složky a věnuje se obnově bakteriálního osídlení zažívacího traktu. Stejně jako se syndromem zvýšené propustnosti střevní bariéry, jenž byl před pár lety ještě považován za mýtus, zůstává v teorii GAPS spoustu nezodpovězených otázek nebo nepotvrzených informací příslušnými klinickými testy. Kdyby GAPS v celkové šíři nefungovala, tak by nemohl fungovat ani Cambridge Nutriotional Institute a nemohli by existovat ani vyléčení pacienti. Můžeme se pouze těšit na to, jakým způsobem vědní disciplíny vysvětlí účinnost GAPS a dalších autoimunitních protokolů („Dr. Natasha Campbell-McBride on GAPS Nutritional Program", b.r.).

S čím dokáže GAPS dieta pomoci?

Autoimunitní onemocnění a mikroby

Autoimunitní onemocnění jsou často spojována se zdravím mikrobiomu, tedy bakterií žijících v synergickém vztahu s námi, a s nadměrnou aktivitou imunitního systému. Strachan (1989) si již v roce 1989 všiml, že děti žijící na venkově mají statisticky významně méně alergií a senné rýmy než jejich vrstevníci žijící ve městech. Wlasiuk & Vercelli (2012) dále tuto hypotézu posunuli ve vědění tím, že určili minimálně jeden faktor toho, proč tomu tak je. Děti na venkově vlivem častého kontaktu se zvířaty, půdou, zkrátka celkově s přírodou, byly daleko častěji v kontaktu s potencionálně nebezpečnými mikroby a imunitní systém byl tedy „zaměstnáván“ likvidováním těchto hrozeb. Naproti tomu děti žijící ve velkoměstě vlivem větší či menší sterility ve svých životech nejsou vystavovány takto různorodým „útokům mikrobům“ a jejich imunitní systém vytváří přehnané obranné reakce na běžné složky potravy nebo své vlastní buňky štítné žlázy nebo slinivky břišní.

Syndrom zvýšené propustnosti střeva „leaky gut“

Jde o stav zvýšené propustnosti střevní bariéry. V tomto stavu mohou vstupovat do krevního řečiště toxiny, bakterie a nestrávené zbytky potravy. Mezi lékaři a odborníky na výživu panují značné neshody na téma, jestli existuje nebo nikoliv. Arrieta, Bistritz & Meddings (2006) počítají mezi příznaky existence zvýšené propustnosti střevní bariéry nadýmání, zvýšenou citlivost na některou ze složek potravy, únavu, zažívací a kožní problémy. Kdo z nás někdy alespoň jedním symptomem netrpěl, že? Visser, Rozing, Sapone, Lammers, & Fasano (2009) dokazují přítomnost zvýšené propustnosti střevní bariéry u pacientů trpících celiakií a cukrovkou I. typu. Takže tento zdravotní problém sice existuje, ale je stále opředen řadou mystérií. Pro přenositelné výsledky do praxe je třeba dalšího výzkumu zabývajícího se touto problematikou.

Ilustrace 1: Střevní bakterie. Obrázek z pixabay.com

Fasano (2012) uvádí jedinou známou příčinu zvýšené propustnosti střevní bariéry, kterou je protein zvaný zonulin. Prozatím jsou známy dva faktory, jež mají vliv na zvýšení hladiny zonulinu, a tím pádem zvýšení propustnosti střevní bariéry. Těmito faktory jsou bakterie žijící v našem zažívacím traktu a lepek. Prozatím bylo ovšem pouze prokázáno, že lepek zvyšuje propustnost střevní bariéry u lidí trpících problémy s tolerancí lepku, jako je celiakie nebo nesnášenlivost lepku. 

Mezi faktory, jež mohou mít negativní vliv na propustnost střevní bariéry, patří:

  • nadbytečný příjem cukru (Bischoff et al., 2014)
  • nesteroidní protizánětlivé léky (Groschwitz & Hogan, 2009)
  • nadbytečný příjem alkoholu (Groschwitz & Hogan, 2009)
  • nedostatek důležitých mikroživin (Bischoff et al., 2014)
  • zánět (Hietbrink et al., 2009)
  • stres (Konturek, Brzozowski, & Konturek, 2011)

Mezi nemoci spojené se zvýšenou propustností střevní bariéry patří celiakie, cukrovka, Crohnova choroba, syndrom dráždivého tračníku a potravinové alergie. Otázka, jestli je zvýšená propustnost střeva příčinou nebo důsledkem nemoci, zůstává nezodpovězena. Kim & Camilleri (2000) poukazují na skutečnost, že téměř veškeré množství neuromediátoru serotoninu je produkováno v zažívacím traktu. Odtud by se dala odvozovat spojitost mezi nedostatkem serotoninu s psychickými stavy, jako je deprese nebo úzkostné stavy.

GAPS dieta se primárně zabývá léčbou výše popsaných stavů a zdravotních problémů spojených s duševním zdravím. Ať již syndrom zvýšené propustnosti střeva existuje či nikoliv, pozitivní účinky při jeho léčbě změnami v životním stylu jsou reálné. Možná se brzo dočteme, jaké mechanismy se podílejí na vzniku probíraných zdravotních problémů, a troufám si říci, že je téměř jistá spojitost mezi zdravím mikrobiomu a vznikem nemoci. Na detaily si však budeme muset počkat.

Ilustrace 2: Co ovlivňuje "Leaky Gut". Obrázek z draxe.com

Zdroje:

Arrieta, M. C., Bistritz, L., & Meddings, J. B. (2006). Alterations in intestinal permeability. Gut, 55(10), 1512–1520. https://doi.org/10.1136/gut.20...

Bischoff, S. C., Barbara, G., Buurman, W., Ockhuizen, T., Schulzke, J.-D., Serino, M., … Wells, J. M. (2014). Intestinal permeability – a new target for disease prevention and therapy. BMC Gastroenterology, 14. https://doi.org/10.1186/s12876...

Dr Natasha - About. (b.r.). Získáno 28. březen 2017, z http://www.doctor-natasha.com/...

Dr. Natasha Campbell-McBride on GAPS Nutritional Program. (b.r.). Získáno 29. březen 2017, z http://articles.mercola.com/si...

Fasano, A. (2012). Intestinal Permeability and its Regulation by Zonulin: Diagnostic and Therapeutic Implications. Clinical gastroenterology and hepatology : the official clinical practice journal of the American Gastroenterological Association, 10(10), 1096–1100. https://doi.org/10.1016/j.cgh....

GAPS- What Is It? (b.r.). Získáno 28. březen 2017, z http://www.gaps.me/gaps-what-i...

Groschwitz, K. R., & Hogan, S. P. (2009). Intestinal Barrier Function: Molecular Regulation and Disease Pathogenesis. The Journal of allergy and clinical immunology, 124(1), 3–22. https://doi.org/10.1016/j.jaci...

Hietbrink, F., Besselink, M. G. H., Renooij, W., de Smet, M. B. M., Draisma, A., van der Hoeven, H., & Pickkers, P. (2009). Systemic inflammation increases intestinal permeability during experimental human endotoxemia. Shock (Augusta, Ga.), 32(4), 374–378. https://doi.org/10.1097/SHK.0b...

Jak na to a co z toho :). (2012, červen 5). Získáno z http://zivakultura.cz/2012/06/...

Kim, D.-Y., & Camilleri, M. (2000). Serotonin: a mediator of the brain-gut connection. The American journal of gastroenterology, 95(10), 2698.

Konturek, P. C., Brzozowski, T., & Konturek, S. J. (2011). Stress and the gut: pathophysiology, clinical consequences, diagnostic approach and treatment options. Journal of Physiology and Pharmacology: An Official Journal of the Polish Physiological Society, 62(6), 591–599.

Strachan, D. P. (1989). Hay fever, hygiene, and household size. BMJ : British Medical Journal, 299(6710), 1259–1260.

Visser, J., Rozing, J., Sapone, A., Lammers, K., & Fasano, A. (2009). Tight Junctions, Intestinal Permeability, and Autoimmunity Celiac Disease and Type 1 Diabetes Paradigms. Annals of the New York Academy of Sciences, 1165, 195–205. https://doi.org/10.1111/j.1749...

Wlasiuk, G., & Vercelli, D. (2012). The farm effect, or: when, what and how a farming environment protects from asthma and allergic disease. Current opinion in allergy and clinical immunology, 12(5), 461–466.

  • 2
Ivana Desová

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda tato dieta je vhodná, nebo pomůže při cukrovce 2. stupně.

Ondřej Klein
Ondřej Klein

Dobrý den, Určitě je to alternativa ke klasické stravě, avšak v poslední době velice dobře z klinických studií vychází nízkosacharidová strava pro léčbu cukrovky II. typu. Tímto přístupem se například zabývá paní MUDr. Hana Krejčí, stačí "vygooglovat" a naleznete spoustu rozhovorů a článků. Přeji úspěšnou léčbu.