Zvýšená propustnost střevní stěny známá také jako leaky‑gut syndrom je trendem současné doby. Popularitu si získává zejména u osob zaměřených na alternativní medicínu, to však neznamená, že se mu nevěnují ani aktuální vědecké studie.
Podle některých tvrzení může leaky‑gut syndrom způsobovat alergie, vytvářet pro‑zánětlivému prostředí organismu a v neposlední řadě vést až k chronické únavě. Jsou však tato tvrzení opravdu ověřená a přijatá odbornou veřejností? A je to něco, co by mělo trápit i vás?
Jak probíhá vstřebávání látek do organismu?
Když sníme jídlo, čeká ho ještě dlouhá cesta, než si v našem organismu přítomné živiny najdou své místo. Ta nejsložitější překážka na ně čeká hned v tenkém střevě. Plocha střeva odpovídající místům, kde dochází ke vstřebávání živin, je asi 30 m2, což je přibližně polovina badmintonového hřiště. I tak si ale buňky tenkého střeva pečlivě vybírají, které látky propustí a které nikoliv. Leaky‑gut syndrom spočívá v tom, že se skrze stěnu tenkého střeva do těla dostávají látky a mikroorganismy, které tam nemají co dělat.
Valná většina látek z potravy se do těla vstřebává skrze stěnu tenkého střeva. Tu tvoří cylindrické buňky známé jako enterocyty. Samotné vstřebávání probíhá dvěma základními cestami:
- Transmembránové vstřebávání. Většina živin se do těla dostává tím způsobem, že z tenkého střeva vstoupí přímo do enterocytů. To může probíhat pasivním transportem (např. mastné kyseliny z tuků), nebo specifickými přenašeči (typickým příkladem je glukóza).
- Paracelulární vstřebávání. Některé látky se do systémového oběhu dostávají průchodem v póru (mezeře) mezi dvojicí enterocytů, do buňky střeva tedy vůbec nevstupují. Tento způsob vstřebávání je podstatně méně častý pro běžné živiny, ale je zcela zásadní pro vstřebávání některých léčiv a dalších cizorodých látek.
Za běžných podmínek je paracelulární vstřebávání omezené jen na relativně malé molekuly. Různými mechanismy se však může stát, že se velikost póru mezi enterocyty zvětší příliš a do těla prochází příliš velké látky či dokonce některé mikroorganismy.
Všechny možnosti vstřebání jsou ukázány na níže uvedeném obrázku (převzato z publikace Usuda et al.). Transmembránové vstřebávání je naznačené vlevo, paracelulární vstřebávání kontrolované proteiny přítomnými v těsném spoji uprostřed a vpravo je naznačené zvětšení póru v rámci leaky‑gut syndromu.
Po průchodu střevní stěnou do vnitřního prostředí organismu podobné látky (například gliadin z pšeničné bílkoviny u osob s celiakií) způsobí silnou imunitní odpověď, která je však zacílena na samotné buňky střeva.
Kdy ke zvýšené propustnosti střeva může docházet?
Doposud jedinou látkou, u které se prokázalo, že ovlivňuje (zvyšuje) propustnost střevní bariéry, je tělu vlastní protein s názvem zonulin. Byl objevený teprve v roce 2000 a zasloužil se o to italský vědec Alessio Fasano působící na Harvard Medical School.
Celé sledování leaky‑gut syndromu se tak točí okolo nadměrného vyplavování zonulinu, který se zdá být hlavním aktérem zvýšené střevní propustnosti. Například osoby s celiakií mají za běžných podmínek podstatně vyšší hladinu zonulinu v porovnání s osobami, které celiakií netrpí.
Zvýšená propustnost tenkého střeva je typická u některých onemocnění trávicího traktu. Typickým případem je celiakie, patří sem však také chronické střevní záněty včetně Crohnovy choroby nebo ulcerózní kolitidy. Stále však není zcela jasné, jestli je zvýšená propustnost střeva příčina těchto onemocnění nebo spíše jejich důsledek.
Některé studie naznačují, že ke zvýšené propustnosti střeva může do určité míry docházet i u zdravých jedinců v závislosti na některých vnějších faktorech:
- Sportovní trénink o délce trvání >60 minut při intenzitě vyšší než 70 % z maxima může zvyšovat propustnost tenkého střeva. Při vysoké okolní teplotě, ve vyšších nadmořských výškách a při stavu mírné dehydratace je tento fenomén významnější.
- Nežádoucí účinky na gastrointestinální trakt mohou mít také tzv. nesteroidní antiflogistika, tedy látky tišící bolest, jako jsou například aspirin nebo ibuprofen.
- Dysbalance ve střevní mikroflóře může být dalším důvodem zvýšené střevní propustnosti. V tomto ohledu proto může být rizikové například nadužívání antibiotik v situacích, kdy to není potřebné.
- Negativní vliv na střevní propustnost může mít také konzumace alkoholických nápojů.
- Ke zvýšené střevní propustnosti může dále nahrávat nadměrný stres.
- Západní styl stravování může podporovat zvýšenou propustnost střeva. Je tomu tak kvůli nedostatku vlákniny ve stravě a současně kvůli vysokému příjmu tuků, soli a jednoduchých cukrů. Také nedostatek zinku bývá spojován se zvýšenou propustností střeva.
Do současné doby není zcela jasné, jak velký problém leaky‑gut syndrom ve skutečnosti je
Odborníci se do současné doby neshodnou na tom, do jaké míry leaky‑gut syndrom ve skutečnosti ovlivňuje fungování lidského těla. Někteří vědci považují zvýšenou propustnost za relevantní zdravotní problém, který může mít na lidské tělo řadu důsledků. Studuje se například vliv zvýšené propustnosti střeva na rozvoj chronických zánětů střeva, samostatným odvětvím je studium tzv. brain‑gut axis, kde vědci studují například psychické důsledky leaky‑gut syndromu (rozvoj deprese, úzkosti). Dále některé studie spojují zvýšenou propustnost střeva také s chronickým únavovým syndromem nebo s alergiemi.
Jiní odborníci jsou k leaky‑gut syndromu spíše skeptičtí. Argumentují například tím, že může jít o tzv. epifenomén (sekundární efekt působení jiných procesů), který na lidské tělo automaticky nemusí mít negativní vliv.
V současné době se tak s jistotou nedá říct, že zamezení zvýšené propustnosti střeva vede ke snížení některých zdravotních problémů. I tento fenomén nám však ukazuje, že pestrá a vyvážená strava založená na přirozených potravinách spolu s omezením nadměrného stresu a konzumace alkoholu má na zdraví našeho zažívacího traktu pozitivní vliv.
Co si z toho vzít?
Zvýšená propustnost střeva má za následek, že se do systémového oběhu dostávají z trávicího traktu některé látky, které by se za normálních okolností do vnitřního prostředí organismu nedostaly. Tento stav nazýváme jako leaky‑gut syndrom. Leaky‑gut syndrom často doprovází onemocnění trávicího traktu, jako je celiakie, Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida. Může také být způsobeno nadměrným stresem, užíváním alkoholu, dysbalanci střevní mikroflóry nebo nadměrnou fyzickou aktivitou.
Ochranný účinek má prebiotická vláknina, ze které se ve střevě tvoří nižší mastné kyseliny, které střevní integritu podporují. Prebiotická vláknina se vyskytuje primárně v ovoci a v zelenině, nalezneme ji také v celozrnných obilovinách.
