Čeští vědci se pod vedením MUDr. Tomáše Větrovského z Univerzity Karlovy zaměřili na fyzicky nejnáročnější povolání, která v rámci svých zaměstnání běžně vykonáváme. U jakých povolání se nejvíce nadřeme, kolik kalorií dokážeme za jednu směnu spálit a jak bychom tomu měli přizpůsobit výživu?
Hubnout prakticky jen díky práci? Je to možné
Dnešní doba nahrává fyzicky nenáročným zaměstnáním, a tak jsou povolání spočívající v manuální práci čím dál víc vytlačována prací od počítače či z kanceláře. I přesto stále v dnešní době existuje spousta běžných zaměstnání, u kterých člověk vydá mnoho energie.
Uvědomit si energetickou náročnost svého zaměstnání je klíčové směrem k udržování zdravé tělesné hmotnosti:
Pokud pracuji z kanceláře a jediný můj pohyb je spojený s cestou na oběd, potom potřebuji dost pravděpodobně menší objem energie a zaměřit bych se měl na lehčí jídla.
Když se při práci intenzivně hýbu a celodenní směna mě fyzicky vyčerpává, potom bych měl dbát na dostatek jídla během dne a nemusím se vyhýbat ani kaloričtějším potravinám.
Nakonec řada lidí ve své práci spálí tolik energie, že už ani další pohyb není ke snadnému zhubnutí nutný. Jaká povolání to jsou?
TOP 7 nejnáročnějších povolání dle nové studie
Na základě doporučení Společnosti pro výživu bylo vytipováno 10 fyzicky náročných zaměstnání, u kterých se předpokládal zvýšený požadavek na dodávání minerálních látek a energie, a tým MUDr. Tomáše Větrovského z FTVS Univerzity Karlovy je podrobil měření.
Celkem 10 různých zaměstnání, 3 zástupci z každého oboru. Vědci se zaměřili především na počet nachozených kroků a na energetický výdej během samotné práce. Které povolání je nejnáročnější a kdo patří mezi největší dříče?
| Energie spálená za 1 hodinu | Energie spálená za směnu (8 hodin) | |
| Popelář | 243 kcal | 1944 kcal |
| Dřevorubec | 206 kcal | 1648 kcal |
| Sportovec | 131 kcal | 1048 kcal |
| Dělník | 116 kcal | 928 kcal |
| Farmář | 101 kcal | 808 kcal |
| Skladník | 93 kcal | 744 kcal |
| Hasič | 85 kcal | 680 kcal |
Rekordmany energetického výdeje se tak stali popeláři, kteří ve své práci musí manipulovat s těžkými břemeny. Ačkoliv by většina z nás popeláře asi nezařadila na vrchol seznamu největších pracovních dříčů, mluvčího Pražských služeb Radima Manu to nikterak nepřekvapuje:
„Popeláři tu musí manipulovat s nádobami vážícími v průměru až 30 kg. Nejenže popelnice vysypávají, ale ještě předtím je musí vynést z domů a přistavit ke kraji vozovky.“ A tak si tito zaměstnanci se svými 1944 spálenými kaloriemi mohou zcela jistě dopřávat podstatně větší porce jídla oproti osobám zaměstnaným v kancelářích.
Pohyb u některých zaměstnání rozhodně nechybí
Platí obecné doporučení hýbat se a žít aktivně, jak se ale ukázalo, někteří to hravě zvládnou už jen v rámci svého zaměstnání. „Odborníci pro zdravý životní styl doporučují minimálně 150 minut pohybu alespoň střední intenzity týdně. Sedm profesí z našeho průzkumu této hodnoty dosáhlo za jeden jediný den, navíc v práci,“ udává vedoucí výzkumného týmu MUDr. Tomáš Větrovský.
Ani tak velký energetický výdej vykonaný v rámci zaměstnání však neznamená, že bychom se po práci měli okamžitě svalit na gauč a přečkat tak až do další směny. Kompenzační cvičení či sportování ve volném čase totiž tělu přináší mnoho dalších benefitů, a tak bychom se pohybu ve volném čase neměli vyhýbat ani při fyzicky náročné práci.
Dále byla o trochu menší energetická náročnost zjištěna u poštovních doručovatelů, záchranářů nebo u zdravotních sestřiček. Naproti tomu některá další zaměstnání nebyla testována, a tak se dá předpokládat vysoký energetický výdej dále třeba i u policistů, vojáků, zedníků, číšníků a dalších manuálně pracujících zejména ve stavebnictví či v průmyslu.
Výživu je třeba přizpůsobit energetické náročnosti zaměstnání
Celkový energetický výdej výše uvedených zaměstnání může hravě přesáhnout 3000 kcal za den, a to i bez jakýchkoliv dalších pohybových aktivit. Pokud si ale k fyzicky náročnému zaměstnání přidáte ještě trénink, může být energetický výdej samozřejmě ještě podstatně vyšší. Takto vysoký energetický výdej by měl být kompenzován dostatečným množstvím jídla, které tělu dodá potřebné živiny včetně vitaminů a minerálních látek.
Pomoci s dosažením vyššího energetického příjmu nám mohou pomoci třeba tyto potraviny:
ovocné a zeleninové šťávy (asi 250 kcal na 500 ml šťávy)
ořechy nebo směs sušeného ovoce s ořechy (asi 600 kcal, resp. 500 kcal na 100 g)
ořechová másla (asi 500–600 kcal na 100 g)
domácí granola s plnotučným mlékem (asi 500–600 kcal na větší porci)
celozrnný chléb s avokádovou pomazánkou(asi 300 kcal na 1 větší plátek)
Pokud tak trochu bojujete s časem, mohou vám přijít vhod doplňky stravy. Hodit se vám mohou kvalitní proteinové tyčinky nebo gainery složené z více zdrojů sacharidů pro optimální doplnění energie i mikroživin.
Dopřejte svému tělu dostatek živin a nenechte ho strádat
Cílem je zajistit vyrovnanou kalorickou bilanci (energetický příjem akorát kryje energetické potřeby těla) či mírný kalorický deficit vedoucí k přiměřené redukci hmotnosti. Pokud by ale energetický příjem byl výrazně nižší oproti energetickým potřebám těla, mohlo by v dlouhodobém hledisku dojít k:
častějším únavám, ztrátě motivace
snížení fyzické výkonnosti
příliš rychlému poklesu na hmotnosti
vyššímu riziku infekčních onemocnění způsobených sníženou imunitou
Co si z toho vzít?
Kolik jídla si za den můžeme dovolit? To záleží především na naší hmotnosti a na našem sportovním elánu, který energetické potřeby těla zvyšuje. Zapomínat bychom ovšem neměli ani na fyzickou náročnost našeho povolání, jak ukázal nedávný experiment pod záštitou výzkumníků z FTVS UK.
Energie spálená při pohybu v práci je v principu stejná jako ta při tréninku, a tak v případě některých povolání, kde o pohyb není nouze, je výhodné na to myslet a energii dostatečně doplňovat z kvalitních a nutričně hodnotných potravin. Pokud bychom to totiž nedělali, hrozí nám častější únavy, pokles motivace a výkonnosti a v neposlední řadě snížení imunity a větší náchylnost k infekčním onemocněním.
Myslete na to, že pohyb a sportování ve volném čase je důležitý také pro osoby, které v práci vydají spoustu energie. Nejde totiž jen o udržování hmotnosti (k čemuž nám pohyb v práci může bohatě stačit), ale také o udržování celkového zdraví. V tom nám totiž volnočasová aktivita může pomoci podstatně více oproti jednostrannému typu zatížení v práci.
