- Extrémními teplotami a jejich rychlými výkyvy trpí zejména kardiovaskulární systém.
- Tělu trvá přibližně 7–14 dní, než se adaptuje na změnu vnějších podmínek.
- V období rychle se měnících teplot jsou ohroženi nejen lidé s již existujícím srdečním onemocněním, ale i zdravé osoby, které jednoduše přecení své síly.
Proč je termoregulace tak důležitá?
Schopnost termoregulace je klíčová pro udržení teplokrevných organismů při životě. Vaše tělo je totiž nastaveno tak, že všechny reakce optimálně probíhají pouze v úzkém rozmezí teploty, pH, koncentrace určitých plynů, iontů atd. V případě tělesné teploty se jedná o cca 37 °C, s normální výchylkou okolo 0,5 °C. Tato hodnota pak kolísá v rámci denní doby, fáze menstruačního cyklu atd.
Tuto teplotu musí organismus udržovat stále stejnou, bez ohledu na vnější podmínky – pokud se tedy nacházíte v chladném prostředí, musí zabránit poklesu tělesné teploty, a ve velkých vedrech zase nadbytečné teplo efektivně odvádět.
- Reakce na chlad – při pobytu v chladném prostředí dochází ke stažení cév, čímž dojde k nižšímu prokrvení kůže a menším ztrátám tepla. Zvyšuje se také činnosti systémů přirozeně produkujících teplo, činností hormonů se zvyšuje rychlost metabolismu a dochází také k tzv. chladovému třesu (nevědomá svalová činnost).
- Reakce na horko – v horkém prostředí je reakce opačná. Cévy se rozšiřují, aby skrze zvýšené proudění krve do kožních vrstev mohlo z organismu odcházet více tepla. Omezuje se produkce tepla v přirozeně probíhajících reakcích a dochází k pocení.
Tyto reakce jsou nezbytné k udržení stálé tělesné teploty a zajištění normálního fungování organismu. V případě extrémních výkyvů by mohlo dojít např. k denaturaci (změně struktury a ztrátě biologických vlastností) bílkovinných složek buněk a enzymů, abnormálnímu zvýšení/snížení srdečního tepu, kolapsu, snížení schopnosti hemoglobinu vázat kyslík, nebo ovlivnění dýchání.
Adaptace na změnu teplot organismu zabere 7–14 dní
Výše zmíněné regulační systémy začínají pracovat takřka okamžitě, aby mohly efektivně předcházet výkyvům teploty tělesného jádra a narušení homeostázy. Je ale potřeba si uvědomit, že tyto mechanismy stojí váš organismus značné úsilí a energii, a než se skutečně aklimatizujete na nové vnější podmínky, zabere to přibližně 7–14 dní. Teprve po této době si, lidově řečeno, “všechno sedne”, a reakce organismu je rychlejší, ekonomičtější a efektivnější. Příkladem může být situace, kdy se aklimatizovaný člověk začíná při námaze potit dříve než neaklimatizovaný, a dochází tedy k efektivnějšímu a rychlejšímu ochlazování.
Jestliže tedy dochází k velkým teplotním výkyvům ze dne na den, pro vaše tělo je to enormní zátěž – zejména ve chvíli, kdy trpíte chronickým onemocněním nebo třeba přepínáte své fyzické síly.
Jaro jakožto nejrizikovější období
Výrazné teplotní výkyvy jsou typické zejména pro jarní měsíce. Toto období je velmi dynamické, jelikož se na území střední Evropy střídají vzdušné proudy. Na jaře jde zejména o souboj teplejších a vlhčích proudů od západu/jihozápadu a studených proudů ze severu/severovýchodu. Vzhledem k divokým povětrnostním podmínkám nad územím střední Evropy často přecházejí atmosferické fronty a dochází k výkyvům teplot. Proměnlivé je na jaře také skupenství srážek – pro nížiny jsou typické spíše dešťové srážky, v horských oblastech se však můžete setkat se sněžením až např. do května. V případech extrémních teplotních výkyvů se však mohou pevné srážky na jaře objevovat i v nižších polohách.
Jak mohou výkyvy teplot ohrozit vaše srdce?
Výkyvy teplot představují riziko zejména v oblasti zdraví srdce a cév. Studie z roku 2022 mapovala po dobu 40 let úmrtí spojená s kardiovaskulárním systémem ve 567 městech z 27 zemí světa na 5 kontinentech. Přestože autoři upozorňují na jisté limity studie, ze statistického zhodnocení těchto úmrtí vyplynulo, že riziko je znatelně vyšší v extrémně studených nebo naopak extrémně horkých dnech.
Další výzkum se zaměřil přímo na teplotní výkyvy. I zde se ukázalo, že každý rozdíl o velikosti 5 °C zvyšuje riziko srdečního infarktu o 5 %. Výkyvy vyšší než 25 °C pak byly spojeny s vyšší incidencí infarktu než výkyvy v rozmezí 10–25 °C. I zde autoři doporučují při hodnocení výsledků opatrnost, závěry studie jsou však ve shodě s dalšími pracemi upozorňujícími na zvýšenou srdeční zátěž při extrémních teplotách.
Ohroženi jsou zejména lidé s již existujícím chronickým onemocněním srdce a cév, nebo např. ti po již prodělaném infarktu či mrtvici. Při velkých výkyvech teplot se však může přitížit i zdravým osobám a trénovaným sportovcům. Nároky kladené na srdce a cévy během fyzické zátěže se totiž sčítají s předešlými rizikovými faktory způsobenými počasím. Srdeční onemocnění navíc může být u mnohých osob při normálních podmínkách skryto, a projeví se právě při zvýšené zátěži. Po zimě se k náročnějším fyzickým aktivitám často vrací také rekreační sportovci, kteří nemusí správně odhadnout míru své zdatnosti, což může v daném případě vést ke kolapsu nebo srdeční příhodě. Na toto riziko upozorňují mimo jiné i lékaři z České kardiologické společnosti.
Jak rozvoji komplikací předcházet?
Z hlediska prevence onemocnění srdce a cév je samozřejmě nezbytné dodržovat zdravý životní styl, nekouřit a pravidelně se podrobovat lékařským preventivním prohlídkám, které odhalí možné patologie hned v jejich počátku. Bližší informace o obou tématech najdete v článcích
Zdravé srdce: kdo je ohrožen kardiovaskulárním onemocněním, a jak mu předcházet?
Lékařské prohlídky: proč je nepodceňovat, a na co máte nárok?
S ohledem na extrémní teploty nebo výkyvy teplot je pak vhodné si na tyto dny neplánovat vyčerpávající fyzickou aktivitu, a snažit se dodržovat preventivní opatření. “Bezpečný” denní režim se bude značně lišit dle vašeho věku, celkového zdravotního stavu nebo trénovanosti – zatímco pro některé bude dostatečnou prevencí přesunutí běžeckého tréninku na ranní hodinu, kdy jsou ještě teploty nižší, pro jiné to může znamenat zákaz jakékoliv fyzické námahy a nevycházení na přímé slunce mezi 11. a 15. hodinou.
Pokud byste si všimli, že se při běžných aktivitách nebo i zvýšené námaze nadměrně zadýcháváte, pociťujete bušení nebo tlak na hrudi, či pokud je vám na omdlení, vyhledejte lékařskou pomoc a nechte si činnost svého srdce zkontrolovat od odborníka.
Co si z toho vzít?
Extrémní teploty jsou pro lidský organismus zatěžující, a to samé platí pro velké kolísání teplot. Tělu totiž trvá 7–14 dní, než se na tyto změny adaptuje. Podle nejnovějších studií riziko úmrtí z důvodu srdeční příhody roste nejen s extrémně teplým nebo naopak chladným počasím, ale právě i rychlými změnami teplot.
V těchto dnech tedy nepřeceňujte své síly a pamatujte na to, že samotná adaptace na rychle se měnící teploty je pro vaše tělo dostatečná zátěž. Z dlouhodobého hlediska samozřejmě dodržujte zdravý životní styl, vyvarujte se kouření a pravidelně navštěvujte preventivní lékařské prohlídky.
