Český trh s proteinovými přípravky je naprosto nepřehledný a pro spotřebitele velmi často zcela zmatený. Najdete v něm mnoho názvů a různých kategorií, nicméně nikdy nevíte, která je ta zcela správná, a kterou zvolit právě pro váš cíl. Máte možnost vybírat ale dle metod, kterými jsi proteinové přípravky zpracovány.
Proteinové přípravky a jejich výroba
Proteinové přípravky dělíme na:
- Celé bílkoviny (syrovátkové, sójové, vaječné – isolát, koncentrát) – jsou pro zažívací trakt přirozenější, mohou však způsobit alergii.
- Hydrolyzované bílkoviny – jedná se o předzpracovaný proteinový přípravek, naštěpený na kratší peptidové řetězce, biologická hodnota těchto bílkovin se od původní suroviny příliš neliší, nejčastěji jsou použity pro rychlou dodávku aminokyselin po tréninku.
- Směsi volných aminokyselin (jednotlivé aminokyseliny, komplexní) – okamžitě využitelné, může však vzniknout aminokyselinová dysbalance.
Proteinové přípravky můžeme následně dělit i dle zdrojů použité bílkoviny.
Proteinové přípravky jsou zpracovávány rozdílnými metodami. Jednotlivé proteiny jsou nabízeny v různých zpracováních. To určuje jejich výslednou kvalitu a cenu konečného produktu.
-
Suchá cesta – dnes se již tato zastaralá metoda příliš nevyužívá. Výchozí surovina se pouze usuší. Jedná se o levnou výrobu, tudíž jsou výrobky levné, ale ne dobře stravitelné. Můžeme se setkat například se sušeným vaječným bílkem či mlékem.
- Sušený koncentrát – u této výroby vznikají proteinové suplementy – doplňky stravy s vyšším zastoupením bílkovin neboli koncentráty (volí se určité procentuální zastoupení proteinů). U suplementů je částečně odstraněna laktóza a ostatní odpad. Odstraněny jsou také růstové faktory, laktalbuminy, glykomakropeptidy a podobně, jelikož výchozí suroviny jsou sušeny za vysoké teploty, čímž se bílkovina denaturuje a ztrácí na kvalitě.
- Iontová výměna - iontovou výměnou jsou odděleny bílkoviny z výchozí suroviny na základě jejich elektrických nábojů. Pro separaci využíváme dvě chemické látky: kyselinu chlorovodíkovou a hydroxid sodný. Pozitivem je cena výrobního procesu a také nízký obsah laktózy a tuku. Z důvodu použití chemických činidel jsou některé aminokyseliny s důležitými frakcemi denaturovány.
- CFM (Cross Flow Micronization) – v současnosti nejpoužívanější metoda výroby proteinových suplementů je oddělování bílkovin za pomoci zkříženého toku přes keramické filtry. Ve srovnání s iontovou výměnou je CFM metoda považována za kvalitativně lepší. Efektivně dokáže oddělit syrovátkové bílkoviny od ostatních nežádoucích látek (mléčný tuk, laktóza, denaturované bílkoviny) než iontová výměna. CFM protein prochází póry o velikosti cca 1 mikrometr. Ultrafiltrované izoláty se získávají díky filtrům s póry o velikosti 0,25 mikrometru. Doplňky stravy z kategorie bílkovinných preparátů zpracované metodou CFM se velmi úspěšně používají ve sportovní výživě.