Existuje souvislost mezi masem a rakovinou? Zjistěte, jak je tomu doopravdy

22. 06. 2017
Komentáře
2
Existuje souvislost mezi masem a rakovinou? Zjistěte, jak je tomu doopravdy
obrázek z unsplash.com
Co v článku najdeš?
Zobrazit seznam Skrýt seznam

Je strava, ve které je obsaženo maso škodlivější než ta, v níž je maso vyloučeno jako v případě vegetariánu nebo veganů? To je předmětem sporů mezi vědci, lékaři, zdravotními profesionály a zastánci různorodých životních stylů. Cílem tohoto článku je objektivně zhodnotit vliv konzumace masa na rozvoj rakoviny tlustého střeva a kolorektálního karcinomu. Také se dozvíme, co můžeme prakticky udělat pro snížení rizika vzniku rakoviny.

Jedním z nejdůležitějších bodů lidské evoluce je okamžik, kdy člověk poprvé ochutnal maso. Dle Heinzelin et al., (1999) nyní víme, že díky nejstarším fosilním pozůstatkům to bylo někdy kolem 2,6 – 2,5 milionu let před naším letopočtem. A nyní je maso bráno jako téměř karcinogenní. Co se to s ním za tu dobu stalo?  

Před dvěma roky jste mohli ve sdělovacích prostředcích zaslechnout zprávu, že podle WHO je červené maso karcinogen. Tato zpráva doslova obletěla svět a zasáhla téměř každého. Ale je to opravdu tak jednoduché? Pojďme se na to podívat („WHO | Q&A on the carcinogenicity of the consumption of red meat and processed meat", b.r.).

Světová zdravotnická organizace neboli WHO má kategorie, do kterých řadí dle míry důkazů karcinogenní výrobky. Dle Bouvard et al., (2015) a WHO Organization & others (2016) se jedná o:

Název skupiny Definice skupiny Obsažené faktory a látky
Skupina 1 Obsahuje prokázané karcinogeny Kouření, azbest, etanol v alkoholických nápojích a zpracované maso
Skupina 2A Obsahuje pravděpodobné karcinogeny Glyfosát (účinná látka herbicidu Roundup), UV záření, červené maso a práce na 3 směnný provoz
Skupina 2B Obsahuje možné karcinogeny Chloroform, acetaldehyd, nakládaná asijská zelenina
Skupina 3 Obsahuje neklasifikovatelné látky Statické elektrické pole, barvy na vlasy a palivo do letadel
Skupina 4 Obsahuje pravděpodobně nekarcinogenní látky Caprolactam,   z kterého se vyrábí nylon

Tabulka 1: Klasifikace karcinogenity dle WHO

Jak vidíme, tak některé zařazení, jako třeba v případě práce na třísměnný provoz nebo nakládané asijské zeleniny, není úplně šťastné a značně to devalvuje celý systém hodnocení karcinogenních látek. Práce na třísměnný provoz není zrovna ideální, co se týká vlivu na zdraví, ale přímou souvislost s výskytem rakoviny nikdo neprokázal, stejně tak jako u většiny látek ze spodnějších pater tabulky IARC, jelikož se jedná o studie, které našly pouze korelaci, tedy souvislost, a ne příčinu.

Existuje souvislost mezi masem a rakovinou? Zjistěte, jak je tomu doopravdy
obrázek z medicaldaily.com

Na co tedy WHO přišla, když zařadila zpracované maso do první skupiny a červené maso do skupiny druhé? Každých 100 gramů červeného masa (hovězí, jehněčí, vepřové, skopové, zvěřina, kachní a husí maso) zvyšuje riziko vzniku kolorektálního karcinomu o 17 %, to už je slušné procento. Jedná se však o relativní riziko, nikoliv absolutní. Výzkumníci Butterworth, Higgins, & Pharoah (2006) vyhodnocovali absolutní riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Pro padesátiletého člověka je to 1,8 %. Jestliže má tento hypotetický člověk příbuzného s rakovinou tlustého střeva, stoupá toto riziko na 3,4 % a pokud jsou příbuzní dva, tak riziko vzniku rakoviny je 6,9 %. Smutné je, že v Evropě jako národ držíme prvenství ve výskytu kolorektálního karcinomu. Ono všeobecně Češi moc své životosprávě nedají, a spoléhají se na to, že pilulka nebo doktor to vyřeší za ně, což je ale cesta k sebedestrukci („Česká republika drží smutné evropské prvenství - Kolorektální karcinom - rakovina tlustého střeva - léčba, kolonoskopie, poradna", b.r.).

Data sbírala WHO dle záznamů stravy sledovaných osob na bázi epidemiologických studií. Tudíž se nejedná o prokázání kauzality, tedy že konzumace červeného masa vede k rakovině tlustého střeva nebo kolorektálního karcinomu, ale sleduje korelaci, tedy souvislost. U záznamů stravy je ten problém, že lidi jsou nespolehlivé bytosti, nezapíší přesně to, co měli, za co by se styděli, třeba vynechají, a dále nejsou v těchto studiích zohledněny další faktory jako třeba původ masa a celkový obraz životního stylu zkoumaného vzorku populace.

V reakci na zprávu WHO v článku pro list The Guardian se vyjádřil profesor Ian Johnson z Institute of Food Research ve smyslu, že je velmi nevhodné postavit do stejné roviny slaninu s tabákovým kouřem, který prokazatelně dvacetkrát zvyšuje riziko vzniku rakovinu plic (Boseley, 2015).

Autoři Shrank, Patrick, & Brookhart (2011) upozorňují na přeceňování výsledků observačních studií, jelikož účastnící těchto studií, kteří jedí nejvíce červeného masa, také navíc kouří, pijí alkoholické nápoje, jedí zanedbatelné množství zeleniny, ovoce a opravdu málo času věnují fyzické aktivitě. Takže vidíme, že za tvrzením, že červené maso způsobuje rakovinu, je daleko více proměnných, než by se mohlo zdát.

Karcinogeny

Zpracované maso, tedy většina masných výrobků, je hlavním zdrojem dusitanů. Dále se dusitany nacházejí v produktech z ryb a v sýrech. Do všech těchto výrobků se přidávají dusitany jako potravinová aditiva v tzv. dusitanových solích. Dusitany se během procesu výroby a přepravy masných výrobků z valné většiny přemění na oxid dusnatý, čímž se jejich výskyt významně redukuje, ale ne úplně („Bezpečnost potravin A‑Z", b.r.).

Nejdůležitější proměnné při vzniku karcinogenity:

  • Dusitany a hemové železo jsou prekurzory, tedy látky, z kterých nadále vznikají další látky, v tomto případě nitroaminy, které se podílejí na vzniku rakoviny (Hill, Hawksworth, & Tattersall, 1973).
  • Polyaromatické uhlovodíky a nitrosloučeniny jsou látky, které se do masného výrobku dostanou během výrobního procesu (uzením a sušením koncového produktu). Můžeme je nalézt v uzených masech, sýrech, rybách a v nižších množstvích třeba i v pivu a ve whiskey (Jakszyn et al., 2004).
  • Polyaromatické uhlovodíky a heterocyklické aminy vznikají při tepelné úpravě masa vlivem nevhodné tepelné úpravy. Z tohoto úhlu pohledu je třeba takový well‑done burger více karcinogenní než rare‑burger.
  • Dysbióza mikrobiomu tedy negativně ovlivněné složení bakterií v tlustém střevě nějakým způsobem pozitivně ovlivňuje výskyt kolorektálního karcinomu dle studie Sobhani et al.,( 2011), kde pacienti s kolorektálním karcinomem měli výrazně více bakterií rodu Bacteroides/Prevotella než zdravá kontrolní skupina. Zároveň Koeth et al., (2013) upozorňují na metabolický produkt mikrobioty, látku trimethylamin‑N‑oxid (TMAO).Její vyšší hodnoty v organismu jsou spojeny se zvýšeným rizikem infarktu nebo rakoviny.
Existuje souvislost mezi masem a rakovinou? Zjistěte, jak je tomu doopravdy
obrázek z pexels.com

Abychom si udělali představu, kolik je tedy tak bezpečná míra konzumace masa. Podle korektních závěrů Instituce Cancer Council existuje doporučení týdenního příjmu červeného masa v hodnotě maximálních 700 gramů v syrovém stavu („Does eating meat increase my cancer risk?", 2012).

Meta‑analýza od Alexander, Cushing, Lowe, Sceurman, & Roberts (2009) nenašla spojitost mezi konzumací živočišných bílkovin nebo živočišného tuku s výskytem kolorektálního karcinomu. Ke zvýšení riziku nevedlo ani přidání o 10, 20, 30 nebo 40 gramů živočišných zdrojů. Takže maso je OK? Počkejme si na to ještě chvíli.

Ačkoliv můžeme nalézt nepřeberné množství studií potvrzující korelaci mezi příjmem masa a výskytem rakoviny, neznamená to, že maso je příčina rakoviny. Vlastně je to podobné jako kdybychom prohlásili, že počet zapnutých televizorů má za následek obezitu. Zase pouhá korelace, nikoliv příčina a následek. Rakovina je, jako většina onemocnění, způsobená mnoha faktory, resp. problém, na němž se podílí spousta faktorů. Díky tomu, že se rakovina v těle vyvíjí několik let, někdy dokonce i desítek let, bylo by extrémně finančně nákladné uskutečnit relevantní, kontrolovanou experimentální studii. Tedy takovou, kde by účastníci po několik let jedli předepsaný stejný jídelníček o různém obsahu červeného masa a navíc by vedli stejný životní styl. Už ani nezmiňuji, že by to několika desítkám lidem způsobilo takřka život v okovech pro dobro vědy. 

Ve své práci Biesalski (2002) uvádí, že maso je zdrojem komplexních bílkovin, antioxidantů, vitamínů a mikroživin, které jsou svým způsobem jedinečné díky své vysoké biodisponibilitě (schopnost využít přijaté mikroživiny) jako třeba selen, zinek a foláty. Mohl bych vám na tomto místě poskytnout nekonečný zástup grafů, tvrzení a tabulek takřka potvrzujících souvislost rakoviny a konzumaci masa, ale doufám, že již chápete, že to není tak jednoduché. Do rizik spadajících pro vznik jakéhokoliv druhu rakoviny patří dle Frezza, Wachtel, & Chiriva‑Internati (2006) obezita i nadváha, která je úzce spojena s vyšší produkcí estrogenu. A vyšší hladina estrogenu je spojená s čím? Řečeno slovy Barneyho Stinsona, „wait for it“... 

S vyšším rizikem vzniku rakoviny. Dalším neméně závažným bodem jsou dle Ohshima & Bartsch (1994) prozánětlivé procesy a chronická infekce. V neposlední řadě nemusím, doufám, jmenovat kouření, sedavý styl života, holdování alkoholu, minimální příjem ovoce, zeleniny, probiotických či prebiotických potravin. Takže, co z těch epidemiologických studií vyplývá? Asi to, že by se vaše chování v otázce prevence rakoviny mělo dát shrnout pod toto heslo: Eat right, sleep well, train hard and smile a lot.

Krátké shrnutí

zdroj masa zvyšuje riziko vzniku rakoviny?
červené maso ↑→
drůbeží
rybí ↓→
zpracované maso
uzené rybí maso ↑→

Co s tím?

Můžete pro sebe udělat to, že nebudete obézní, budete mít dostatečnou hladinu vitaminu D a budete se držet své přiměřené energetické bilance, jelikož spojitost nadměrného energetického příjmu a výskytu rakoviny je také poměrně přesvědčivá (Giovannucci & Willett, 1994).

Prakticky z každého masa můžeme nevhodnou tepelnou úpravou udělat rakovinotvorný pokrm. Tím, že maso „přepálíme“ a povýšíme well‑done přípravu na tzv. podrážku od bot. Autoři Salmon, Knize, & Felton, (1997) doporučují použití marinády z koření, bylinek a česneku před přípravou masa za velké tepelné úpravy. Zároveň nejvhodnější tepelnou přípravou je pomalé vaření za použití „krokpotu“. Zdá se, že vláknina je opravdu úžasnou složkou potravy, jelikož dle Le Leu et al., (2015) dokáže významně snížit výskyt metabolitů spojených s rozvojem rakoviny, takže si dopřávejte zeleniny a ovoce, co hrdlo ráčí.

Existuje souvislost mezi masem a rakovinou? Zjistěte, jak je tomu doopravdy
obrázek z unsplash.com

Většina z vás jistě dbá na svůj životní styl a stravuje se dle svých nejlepších znalostí a tak se dá předpokládat, že vaše rizika vzniku rakoviny jsou dokonce pod průměrem. Co byste si z tohoto článku měli odnést?

  • rozvoj rakoviny není jednoduchá záležitost 
  • maso není jeho příčinou (ok, průmyslově zpracované maso k tomu přispívá společně s lehkým přispěním červeného masa), nýbrž celkový obraz životního stylu jedince
  • zdravější volbou je bílé maso 
  • na přípravě masa záleží. 

Pro zajímavost dle Key et al., (2009) je u vegetariánů větší výskyt kolorektálního karcinomu, než u „všežravců“. Vliv na vznik rakoviny mají i další faktory, jako je chov hospodářských zvířat a jejich krmení, důležitost příjmu vitaminu D a vysoká hladina estrogenních hormonů. A tak bych se s vámi rozloučil s hesly vyplývající z předchozího odstavce: marinujte, vařte, duste, antioxidanty zobejte a o svůj mikrobiom se dostatkem vlákniny starejte.

Kuřecí maso plné hormonů a antibiotik: Fáma, nebo reálné nebezpečí?
Kuřecí maso plné hormonů a antibiotik: Fáma, nebo reálné nebezpečí?
Často se můžeme setkat s tvrzeními, že kuřecí maso je plné hormonů a antibiotik. Je tomu ale skutečně tak, nebo je pravda poněkud méně senzační?
8 cviků pro posílení a uvolnění bederní páteře
8 cviků pro posílení a uvolnění bederní páteře
Bolesti zad dokážou poměrně snadno narušovat každodenní aktivity běžného života. Pokud trápí i vás, konkrétně ty v bederní části, je tento článek přesně pro vás. Zabývá se technikami protahování i posilování, které pomohou s bolestí, ztuhlostí a zároveň fungují jako prevence proti budoucím potížím.
Kalorický deficit: jak jej vypočítat a správně nastavit?
Kalorický deficit: jak jej vypočítat a správně nastavit?
Kalorický deficit je základem úspěšného hubnutí – co si ale pod tímto pojmem představit, a jak vědomosti poté uvést do praxe?
8 cviků na uvolnění i posílení krční páteře
8 cviků na uvolnění i posílení krční páteře
Bolest krční páteře patří mezi nepříjemný stav ovlivňující fyzickou a psychickou pohodu. Podle studií se navíc předpovídá, že až 7 z 10 lidí tuto bolest zažije. Jak se proti tomu bránit? Dnešní článek prozradí 8 cviků nejen na uvolnění, ale také posilnění krční páteře, které pravidelným cvičením omezí nebo úplně eliminuje bolest.
8 věcí, které se stanou po vysazení hormonální antikoncepce
8 věcí, které se stanou po vysazení hormonální antikoncepce
Hormonální antikoncepce je jednou z metod zabraňujících nechtěnému početí. Do jaké míry ale mění přirozené pochody v ženském cyklu, a co můžete očekávat po jejím vysazení?
Nejlepší cviky na záda! TOP 7 cviků na pořádné véčko
Nejlepší cviky na záda! TOP 7 cviků na pořádné véčko
Snad každý muž by chtěl mít velká a široká záda, která dokážou divy nejen v posilovně, ale také přitáhnout pozornost řady opačného pohlaví. Podívejme se na několik základních cviků pro perfektní záda!
Nafouklé břicho? Toto je 7 nejčastějších příčin
Nafouklé břicho? Toto je 7 nejčastějších příčin
S nafouknutým břichem se setkal téměř každý a všichni se shodnou, že dokáže pořádně znepříjemnit den. Pokud se ovšem obtíže s trávením opakují nebo vás dokonce trápí trvale, je potřeba zakročit. V dnešním článku vám představíme 7 možných příčin nafouklého břicha společně s jejich řešeními!
Klidová tepová frekvence: co vypovídá o našem těle?
Klidová tepová frekvence: co vypovídá o našem těle?
Klidová tepová frekvence je jednoduchý ukazatel, který mnoho vypovídá o našem organismu. Jaké hodnoty jsou normální a co tepová frekvence prozradí sportovcům?
Nejlepší cviky na břicho! TOP 8 cviků pro pořádné břišáky
Nejlepší cviky na břicho! TOP 8 cviků pro pořádné břišáky
K vyrýsovaným břišním svalům budete potřebovat vedle nízkého % podkožního tuku také kvalitní a komplexní trénink břicha. Jaké cviky jsou ty nejlepší?
Jak zhubnout břicho? Nabízíme 6 efektivních rad!
Jak zhubnout břicho? Nabízíme 6 efektivních rad!
Klíčem k plochému břichu je strava a komplexní trénink. Je však vůbec reálné se cíleně zbavit tuku na břiše, nebo jen bojujeme s větrnými mlýny?
Bílé skvrny na nehtech: co je způsobuje?
Bílé skvrny na nehtech: co je způsobuje?
Bílé tečky na nehtech jsou pro mnohé z nás synonymem pro nedostatek vápníku. Je to ale vždy ta správná příčina?
Nejlepší cviky na biceps! TOP 6 cviků na mohutné ruce
Nejlepší cviky na biceps! TOP 6 cviků na mohutné ruce
Mohutné paže chce mít asi každý návštěvník posilovny. Jak se k nim efektivně dopracovat? Náš přehled cviků vám s tím pomůže!
20 tipů na zdravé a výživné svačiny do práce i do školy
20 tipů na zdravé a výživné svačiny do práce i do školy
Je dobré být připravený na zahnání hladu rychlou svačinou, který nás přepadne ve škole nebo v práci. A co si s sebou můžete vzít? Pojďme na to!
Nejlepší cviky na triceps v posilovně i doma!
Nejlepší cviky na triceps v posilovně i doma!
Triceps tvoří většinu svalové hmoty paže. Pokud chcete, aby vaše ruce připomínaly medvědí tlapy, máme pro vás zásobník cviků, který vám s tím pomůže!
Jak často cvičit? Tréninkový plán 3×, 4× i 5× týdně
Jak často cvičit? Tréninkový plán 3×, 4× i 5× týdně
Kolikrát týdně máme trénovat? Máme pro vás komplexní návod na to, jak si rozložit cvičení podle vašich časových možností!