Žijeme v úžasné době plné možností, o kterých se generacemi před námi ani nesnilo. Můžeme se sbalit a za pár měsíců obletět svět, přestěhovat se do jiné země nebo si dát takřka jakékoliv jídlo, na které máme zrovna chuť. Nabídka supermarketů je obrovská a najdeme zde speciality patřící do asijské, indické nebo typické středomořské kuchyně. Fastfoodové řetězce na nás chrlí jednu sezónní novinku za druhou a z televizních reklam nám mává Santa Claus popíjející Coca Colu. Nikdy v lidské historii jsme neměli tolik zdrojů potravy a nikdy v lidské historii nebyl výskyt nejen dětské obezity a nadváhy tak vysoký.
Co se v článku dozvíme?
- Jak jsme na tom v České republice s dětskou nadváhou a obezitou.
- Jak podle zkušeností obezitologa Zlatka Marinova vypadá typický den školou povinného dítka.
- Co je to obezitogenní prostředí.
- Proč už neplatí známé moudro babiček: "Však z toho vyroste."
- Jaké zdravotní komplikace jsou úzce spojeny s obezitou.
- Zdravotní systém je neúměrně zatěžován nemocemi spojenými s obezitou a za 20–30 let může dojít ke zhroucení zdravotnického systému.
- Klíčem ke zlepšení zdravotního stavu populace je její vzdělávání.
- Na závěr vám Jamie Oliver ukáže, jak je zdravá strava jednoduchá, a že každý bez výjimky se ji může naučit připravit.
Podívejme se na interaktivní mapu z údajů WHO, která začíná připomínat barvu červené mulety španělského toreadora krotícího býky při tradičních býčích zápasech. Čím jsou odstíny červené tmavší, tím je v dané krajině výskyt obezity dětí ve věku 5–19 let vyšší. Jak jsme na tom u nás, se dozvíme po kliknutí na území České republiky.
Nadváha (BMI 25–30):
- Necelých 22 % dívek trpí nadváhou. To je skoro jedna dívka ze čtyř.
- Mezi chlapci jich má nadváhu zhruba 33 %, a to je již jeden chlapec ze tří.
Obezita (BMI 30 a více):
- Téměř 7 % dívek je v tomto věku obézních, což je zhruba každá čtrnáctá dívka.
- Lehce přes 12 % chlapců je obézních, což představuje zhruba každého osmého mladého dospívajícího muže
Podle obezitologa Zlatka Marinova z Dětské obezitologické ambulance FN v Motole máme v České republice řečí absolutních čísel zhruba:
- 154 000 dětí do 16 let, které jsou obézní.
- 34 000 dětí trpících extrémní obezitou (BMI 40 a více).
- V absolutním měřítku trpí extrémní obezitou čtyři děti ze sta, což je jedna třetina všech obézních dětí.
Zlatko Marinov pro ilustraci uvádí i jeden případ ze své ambulance, kdy nejtěžším případem, který prozatím řešil, byl chlapec ve věku 16 let a s ručičkou na váze ukazující 185 kilogramů. Postupně společně dokázali váhu shodit na 155 kilogramů. V dospělosti tohoto chlapce čekala operace žaludku v podobě jeho zmenšení a podařilo se mu dát dolů dalších 20 kilogramů. Jak říká sám Zlatko Marinov: "110 kilogramů ještě není žádná výhra", takže zmíněného jedince čeká ještě dlouhá cesta. Nicméně podstatný je fakt, že člověk chce zhubnout a zlepšit si tak zdraví (Dítě nemá šanci z obezity vyrůst, v Česku je tlustých víc než v USA, říká obezitolog | Aktuálně.cz, 2017).
Podle dat World Obesity Federation a publikaci WHO o trendech ve výskytu obezity mezi adolescenty se v mezinárodním srovnání začínáme přibližovat doposud dlouhodobě prvním Spojeným státům americkým.
- 24,2% výskyt nadváhy u českých dětí se rychle přibližuje k 32 % amerických dětí s nadváhou
- 14% skupina českých obézních dětí již převyšuje 11% skupinu amerických euro‑kavkazských vrstevníků
Jak podle zkušeností Marinova vypadá typický den dítěte?
V ranním spěchu dítě nestihne snídani, protože u stolu nevidí matku s otcem. Následně maminka nestihla připravit svačinu, a tak dá dítěti na nákup svačiny nějaké peníze. Po cestě do školy si v obchodě dítě koupí nějaké sladkosti k snídani a ke svačině, protože platí tzv. pamlsková vyhláška, a tím pádem jsou naštěstí automaty na sladkosti ze škol nenávratně pryč. Oběd ve školní jídelně dítě spíše rozvrtá a po cestě domů si opět koupí nějakou sladkost. Doma tráví čas před obrazovkou do příchodu rodičů, protože na hřišti nikoho nepotkají, zato na messengeru mají celý svět. Večer se vrátí rodiče z práce, připraví něco rychlého k večeři a nejčastěji se večeří u počítače nebo u televize. Tento fakt má za následek, že toho sníme nevědomě více a ještě si k tomu spokojeně přikusujeme pytlík oblíbených brambůrků.
Žijeme v prostředí, které k obezitě doslova vybízí
Žijeme v tzv. obezitogenním prostředí, kdy je nám podstrkováno spoustu pohodlných a rychlých řešení, které třeba v případě jídla dobře chutnají, ale neposkytují organismu žádné cenné mikroživiny. Často se pak může stát, že jíme hodně energeticky vydatného a průmyslově zpracovaného jídla, které je bohaté na energii, ale zároveň nám neposkytuje potřebné mikroživiny, čímž se dostáváme do stavu skryté podvýživy. Jak je to možné? Protože moderní a pohodlná strava je chudá na vlákninu, kyselinu listovou, železo, vitamin D (nemluvě o času dětí stráveném na čerstvém vzduchu a slunečním svitu) a hořčík.
Rychlé řešení je forma dopravy do školy a ze školy, kdy i těch pár set metrů ujedeme raději autobusem, než bychom se kousek prošli pěšky. Vždyť potřebujeme být brzo doma na turnaj v online hře nebo zajímavý youtuber vysílá zrovna online stream. Pokud nás rodiče nepřihlásili na žádné sportovní kroužky, je velice pravděpodobné, že celé volné odpoledne strávíme před monitory moderních technologií a přirozený pohyb se tak postupně vytrácí ze života. Ale je to právě přirozený pohyb, jako je pobíhání po venku, lezení po stromech, hraní na schovávanou a další kolektivní hry, které nám pomáhají se začlenit do kolektivu a v budoucnu nemít problémy s navazováním osobních společenských vztahů. Zároveň rozvíjíme nervosvalovou koordinaci a přirozeně posilujeme pohybem náš pohybový systém.
Vůči obezitě jsme slepí. Proč?
Zejména prarodiče při pohledu na svého buclatého vnuka nebo vnučku říkají, že z toho přece v dospělosti vyroste. To byla pravda možná kdysi. Nyní to už neplatí a děti s nadváhou a obezitou mají několikanásobně vyšší riziko, že budou obézní i v dospělosti. Podle zkušeností Zlatka Marinova a dostupných dat dojdeme k několika zásadním bodům:
- Rodiče si nikdy nepřiznají, že jejich dítě má problém.
- Pokud je jeden z rodičů obézní, dítě tak bude pravděpodobně ze 40 % obézní.
- Pokud jsou obézní oba rodiče, dítě má šanci, že v dospělosti bude pravděpodobně z 80 % obézní.
- Před 30 lety z 80 % dětí s obezitou vyrostli obézní dospělí jedinci.
- Nyní z 80 % dětí s nadváhou vyroste obézní dospělý jedinec.
Děti jsou odrazem rodiny a celkového rodinného životního stylu v podobě nejen stravovacích návyků. Velkým tématem je také tzv. hyperprotekce dětí, kdy starostlivé maminky chtějí po pediatrech, aby napsali jejich dítku omluvenku z hodin tělesné výchovy z všelijakých neopodstatněných důvodů.
Obrázek o celkovém stavu našich školou povinných dětí vykreslují i fotbaloví trenéři Antonín Barák starší a Michal Prokeš, kteří mají na starosti změny ve výchově mladých fotbalových talentů, protože jsme několik let pozadu ve výchově mládežnických talentů oproti západním velmocem a dlouho tu nebyl hráč blížící se kvalit Rosickému nebo Poborskému. Michal Prokeš situaci komentuje následujícími slovy: "Kluci nemají v pořádku hlavu, tělo ani zdraví. Jsou zkrácení, zničení, všesportovně nerozvinutí. A hrozně špatně jedí." Celkově dětem chybí soustavná pohybová aktivita, která by se pozitivně podepsala na jejich vývoji.
Zdravotních komplikací spojených s obezitou je víc než dost
Léčba obezity je náročný dlouhodobý proces s nejistými výsledky. S rostoucí armádou dětí a dospělých s obezitou roste i zátěž na zdravotnický systém. Obezita není jenom estetickým problémem, ale je také obrovskou zdravotní komplikací, což si uvědomuje málo lidí.
- Tuková tkáň je největší endokrinní orgán v těle, který produkuje estrogeny mající na svědomí, že dívky dnes dospívají daleko rychleji než dříve.
- Nadměrné množství tukové tkáně u chlapců vede kvůli zvýšené přeměně testosteronu v tukové tkáni na estrogeny ke gynekomastii, což je příčinou toho, že chlapcům nerostou vousy, nehrubne jim hlas a prsní žláza se zvětšuje díky nadměrnému ukládání tuku.
- Obezita dramaticky zvyšuje riziko vzniku cukrovky II. typu, kardiovaskulárních onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu v krvi a v neposlední řadě se podílí na rozvoji nádorů (Mokdad et al., 2003; Reilly et al., 2005; Skinner, Perrin, Moss, & Skelton, 2015).
Zdravotní systém díky obezitě postupně kolabuje
V současnosti je zhruba 10–15 % zdravotních nákladů společnosti vynakládáno na řešení zdravotních problémů souvisejících s obezitou, jako jsou komplikace při cukrovce II. typu, kardiovaskulárních onemocněních a nádorech. Smutnou zprávou je, že nyní počet nádorů souvisejících s obezitou předstihl počet nádorů souvisejících s kouřením. Je tak vynakládáno obrovské množství peněz na řešení zdravotních problémů, kterým lze předcházet.
- Nejčastější příčinou slepoty je diabetická retinopatie, což je poškození cévního systému očního pozadí způsobující slepotu.
- Nejčastější příčina transplantace ledvin je diabetická nefropatie, které se vyznačuje postižením cévního systému v ledvinách.
- Nejčastější příčinou amputace dolních končetin je tzv. diabetická noha, onemocnění vznikající poškozením nervů a cév v důsledku chronicky zvýšené hladiny krevního cukru.
Tyto zdravotní komplikace postihují čím dál mladší jedince a podle Marinova se již nyní setkáváme s těmito případy u jedinců ve věku kolem 40 let. Pokud se nezačne s efektivní plošnou strategií pro boj s obezitou, tak za 20–30 let pravděpodobně může dojít ke zhroucení zdravotního systému, kdy dospěje nynější generace obézních dětí a pomalu se začnou plížit zdravotní komplikace způsobené obezitou a jejich řešení bude stát obrovské množství peněz. V kontextu se skutečností, že se podle studie zveřejněné v časopise The Lancet, (2016) za posledních 40 let zšestinásobil počet obézních lidí na světě, je to větším problémem, než by se mohlo zdát.
Jednoduché a snadno použitelné základy stravování se můžeme naučit třeba v tomto článku Co jíst pro vysněnou postavu? Stravovací základy pro pokročilé
Juan Pedro Franco je bývalým nejtěžším mužem na světě, který vážil úctyhodných 595 kilogramů, což je stejně jako dospělý polární medvěd. Podstoupil již druhou operaci žaludku. Doktoři doufají, že se mu povede ze současných 366 kilogramů zhubnout dalších dvě stě.
Co si z toho vzít?
Jednou z nejefektivnějších strategií pro boj s obezitou je vzdělávání rodičů v oblasti výživy a zdravého životního stylu a vzdělávání sebe sama, jak podotýká také Margit Slimáková. Snížením doby strávené před obrazovkou ve prospěch času ve sportovních kroužcích, kde se často tvoří trvalá přátelství, a fyzickým tréninkem se učíme překonávat dočasnou bolest, která nám pomůže překonávat další životní překážky s vědomím, že cíl je na dosah a již bude jenom líp.
Pro úspěšnou léčbu obezity a její trvalé odstranění zejména v dětském věku je zapotřebí obrovské množství práce rodičů, dítěte a specialisty v podobě obezitologa, psychologa nebo nutričního terapeuta, jelikož obezita není jen problémem toho, že více jíme. Jedná se o daleko komplexnější záležitost. Na závěr lze jen dodat, že je potřeba být tou změnou, kterou bychom si přáli vidět.
Podrobný přehled toho, jak na tom v ČR jsme, si můžete otevřít zde.
Jamie Oliver ve svém již legendárním vystoupením v rámci TED talks jednoduše vysvětluje, jak si vzít kontrolu nad svým zdravím zpět do svých rukou. Není jiná cesta, než naučit se vařit a vzdělávat se o vlivu jednotlivých potravin na naše zdraví.
