Ohrožuje vyšší příjem bílkovin vaše ledviny?

Ohrožuje vyšší příjem bílkovin vaše ledviny?

V počátcích mé výživářské kariéry se hodně mluvilo o tom, že vyšší příjem bílkovin je takřka nepřípustný, a to hlavně z důvodu možného rizika poškození ledvin, jater, karcinomu nebo snad i kardiovaskulárních onemocnění. Jak se zdá, tak se mnoho těchto zaručených "pravd" stává dnes již pouhou minulostí. A my jsme schopni tyto skutečnosti dnes chápat i díky věděckým výzkumům daleko lépe. Jeden z těch, které nás opět ve fitness výživě posouvají, byl nedávno publikován v Journal of Nutrition And Metabolism, kterou najdete v tomto odkazu.

Zabývá se vlivem vyššího příjmu bílkovin na játra a ledviny. Pro nás je validní z toho důvodu, že je prováděna u probandů, kteří absolvovali silový trénink, byli dostatečné zkušení a jejich strava stavěla na vysokém příjmu bílkovin - tedy velmi podobně jako současní vrcholoví sportovci v kulturistice a fitness. Navíc se tato studie věnovala vlivu na ledviny po dlouhou dobu, a to více než jeden rok. Drobným nedostatkem může být fakt, že se jí zúčastnilo pouze 14 subjektů.  

Abychom se ale dostali k jádru problému. Po dobu 1 roku bylo 14 silových sportovců v průměrném věku 26 let vystaveno příjmu bílkovin na úrovni 2,5 - 3,3 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti/den. U subjektů nebyl po roce konzumace tohoto množství zjištěn žádný výrazný vliv vyššího příjmu bílkovin na  ledviny. Stejně jako neměl vliv na hladinu lipidů v krvi. I přes to, že se zvýšil kalorický příjem, tak tento nárůst neznamenal zvýšení množství tukové hmoty. Subjekty konzumovaly průměrně 230 g sacharidů na den a 85 g tuku denně. Můžeme tedy směle prohlásit, že dlouhodobá konzumace bílkovin nemá (nebo by alespoň neměla mít) negativní vliv na naše ledviny.

Biologická hodnota
Biologická hodnota udávající stravitelnost bílkovin.

Diskuze by mohla panovat nad tématem, jak by tomu mohlo být v případě starších subjektů, kteří teprve přechází na vysokobílkovinnou stravu. Věřím, že do budoucna uvidíme. 

Nějaké doporučení na závěr? Příjem bílkovin je velmi variabilní. Možná je na čase se oprostit od zažitého režimu 2 g bílkovin na kilogram hmotnosti a začít se zabývat svým metabolickým typem, dobou stravitelnosti, vhodným řazením bílkovinných zdrojů, biologickou hodnotou a míry zatížení škodlivinami, aditivy nebo léčebnými prostředky u jatečních zvířat. Až budeme mít toto vhodně nastavené, je možné dostávat se na tak vysoké příjmy, které byste měli být schopni zcela bez problému strávit a vstřebat. 

  • 9
O.T.A. 23
O.T.A. 23

Zdravím, určitě děkuji za článek, jen dodám že podle mě je zcela zásadní rozdíl v celkovém životním stylu. Pokud pracujete v kanceláři, odpoledne fyzická aktivita, pak určitě vystačíte s 1,8g na kg. Pokud máte fyz. náročnou práci 8 hodin pak hodinu a půl brutální trénink a po menší pauze jdete ještě venčit psa na 1-2hodiny. -Téměř denně a o víkendu odpočíváte stylem 25km výlet někde v Karpatech tak podle mě 3g+ na kg (lean mass) více než nutností :D

Lukáš Kudlík

Dobrý den Honzo, znáte, příp. co si myslíte o těchto studiích (http://bayesianbodybuilding.com/the-myth-of-1glb-optimal-protein-intake-for-bodybuilders/)? Dle nich nemá smysl konzumovat více než 1.8 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti. Osobně jím právě okolo těch 2 g na kilogram, ale i když občas jím více, tak nezaznamenávám nějaké rozdíly.

Jan Caha
Jan Caha

Předně děkuji Lukáši za velmi přínosný dotaz. Budu se jím zabývat z dvou směrů. Ve vztahu k článku se jedná o dvě rozdílné věci, tj. zkoumá vliv vyššího příjmu bílkovin na játra a ledviny, tím netvrdí, že je vyšší množství lepší pro proteosyntézu, ale pouze není zdravotně rizikové z hlediska jednoletého cyklu vysokobílkovinného stravování. Pokud bych se podíval na studie uveřejněné v článku, tak se jistě dají zpochybnit starší studie (více jak 20 let), u kterých nebude prokazatelná přesnost "měření" nebo zkoumání. Nemnohé příklady z doby před rokem 1990 ukázaly, že se měřící metody dokážou mýlit. Nicméně ano, v případě dostatečného energetického příjmu je dostačující a dokonce maximální využitelnou - z hlediska proteosyntézy, dávka bílkovin dokonce od hranice 1,3 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti. Dle mého velmi záleží na metabolickém typu jedince (bohužel ještě nedokážeme testovat a je škoda, že některá ze studií se nezaměřuje právě na toto) a samozřejmě hormonální výbavě resp. produkci hormonů starajících se o proteosyntézu, které zvyšují využitelnost (proteosyntetickou) bílkovin až klidně k hladinám vyšším jak 2 g.

Jiří Šebek

Ono také podle mě je otázkou, jakou bílkovinu příjmeme ... denně pojíst 100g caseinu asi nebude to nejlepší ... další otázkou je také sójový protein ... pevně věřím, že syrovátkové proteiny nejlépe hydrolizované nám tak ledviny nezatíží a není problém tak denně hodit i nad ony "dogmatizované" 2g na 1kg

Jan Caha
Jan Caha

Děkuji za názor. Dle mého je volba bílkoviny postavena na kombinaci tří základních faktů - množství a době stravitelnosti, biologické hodnoty a PDCAAS. Dle toho můžeme určit, zda je již bílkovina strávena a můžeme tak přijmout další bez rizika vzniku nestrávených zbytků, že nám poskytla dostatek esenciálních aminokyselin, nebo že má potenciál, abychom ji využili naplno. Ani zmíněný kasein nemusí být zcela problém v dávce třeba i 150 g denně, pouze potřebuje čas na vstřebání, u kterého musíme počítat s tím, že se stráví cca 5 g kaseinu za hodinu.

Tomáš Havlíček

Mě by spíš zajímal vliv vysokého příjmu bílkovin do budoucna, myšleno viz článek, že během roku u +/-26 letých cvičenců je vše OK. Ale jak na tom budou ledviny třeba v padesáti letech. Protože hodně zdravotních problémů se neprojeví po roce- viz. třeba bolavá kolena, že? ;o) Jinak panu Cahovi díky za články, rád je sleduju a studuju!

Jan Caha
Jan Caha

Hezký den, děkuji za reakci i poděkování. Samozřejmě, ač se potřeba bílkovin u starších lidí vzhledem k rozpadu svalové tkáně může zvyšovat, tak jsem přesvědčen, že hodnoty nad 2-2,5 g / kg / den nejsou nutné nebo spíše rizikové. Přeci jen se snižuje množství anabolických hormonů, zhoršuje se kvalita naší trávící soustavy a nestrávené zbytky by mohly pracovat ve prospěch vzniku karcinomu tlustého střeva (ač to není současným primárním činitelem našeho častého výskytu). Bohužel, v tomto bodě nezná věda odpověď, nicméně vězme, že se bude dívat i na seniorský věk cvičenců.

Andrea Mokrejšová

Řekla bych, že tato studie není dostatečně průkazná. Jednak je jeden rok krátká doba na to, aby mohla potvrdit skutečnosti, že nám takto vysoký přísun bílkovin neškodí, navíc množství sledovaných subjektů je velmi nízké (což jste sami zmínili), tedy taky to nepovažuji za relevantní. A nakonec je to pouze jedna studie, než bych stanovovala takové to závěry a prohlašovala, že vyšší příjem bílkovin našim ledvinám neškodí, počkala bych na mnoho dalších studií s markantně vyšším počtem účastníků a pak stanovovala závěry.

Jan Caha
Jan Caha

Děkuji za komentář, jsem za něj rád. Jedná se o první studii, která se věnovala reálně trénujícím jedincům. Tj. nebyla prováděna na necvičící populaci, pro kterou by byl samozřejmě tak vysoký příjem bílkovin zcela zbytečný, neefektivní a zřejmě i nevyužitelný, a mohl by způsobit různé zdravotní problémy. Rok sice krátkou dobou je, stejně jako nízký počet zkoumaných osob, i tak musíme tuto studii považovat za validní, z čehož vychází i doporučení a textace článku.