- Sociální úzkost představuje intenzivní pocity strachu vyplývající ze situací, kdy může být člověk vystaven přítomnosti jiných osob a jejich hodnocení.
- Sociální úzkost se nejčastěji vyskytuje u dospívajících a mladých dospělých, více touto poruchou trpí ženy.
- Podle Americké asociace pro úzkost a depresi (ADAA) trpí sociální úzkostí až 15 milionů dospělých Američanů.
Co je sociální úzkost
Sociální úzkost, nebo také sociální fobie, je typem úzkostné poruchy, která v člověku vyvolává intenzivní strach ze situací, kdy by mohl být pozorován, hodnocen nebo posuzován jinými lidmi. Narozdíl od plachosti či stydlivosti je v případě sociální fobie strach tak intenzivní, že lidé trpící tímto stavem jsou jím negativně ovlivněni v činnostech patřících k běžnému životu, jako je chození do školy/zaměstnání, setkávání se s novými lidmi, nákup potravin v obchodě nebo návštěva veřejných toalet.
Lidé se sociální úzkostí mohou vnímat svůj stav jako zcela nekontrolovatelný a těmto sociálním interakcím se pak zcela vyhýbají, jiní mohou se strachem “bojovat” – i když se však dokáží k dané činnosti přinutit, prožívají velmi hluboké pocity úzkosti. Pokud navíc vědí, že je taková situace někdy v budoucnu čeká, mohou se jí obávat již týdny či měsíce před jejím uskutečněním. Úzkost může být také selektivní, což znamená, že problematické mohou být pouze konkrétní situace – např. jedení na veřejnosti, telefonování, rozhovor s cizím člověkem atd.
Sociální úzkost se rozvíjí zpravidla v pozdním dětství a výrazněji se projevuje u dospívajících a mladých dospělých. Je také častější u ženského pohlaví a pokud není řešena terapeuticky, může přetrvávat celý život.
Chcete se dozvědět více informací o úzkostné poruše jako takové? Pomůže vám článek Úzkostná porucha: jak se projevuje a jak ji efektivně léčit?
Proč tomuto stavu věnovat pozornost?
Jak již bylo řečeno, sociální úzkost významně narušuje události každodenního života a brání tak člověku plně se realizovat. Intenzivní pocity úzkosti a strachu také mohou vést k chronickému přetrvávání stresu, ze kterého pak plyne další prohloubení psychických obtíží nebo i narušení fyzického zdraví.
S jakými formami stresu se můžete setkat, a které jsou obzvláště nebezpečné? Dozvíte se v článku Není stres jako stres. Který je ten zdravý a který nám naopak škodí?
Jaké jsou symptomy sociální úzkosti?
Sociální úzkost se projevuje skrze psychickou i fyzickou stránku, stále však platí, že symptomy se mohou u jednotlivých osob lišit v závislosti na situaci a individuálních charakteristikách.
Mezi psychické projevy se řadí:
- intenzivní strach (před, během nebo i po situaci)
- pocity provázející paniku
- nervozita
- obavy, že před ostatními lidmi uděláte něco trapného
- obavy, že si ostatní všimnou, že jste nervózní
- snaha o “ústup” do pozadí
Fyzicky se může sociální úzkost projevit jako:
- bušení srdce
- pocení
- pocit zamlžení mysli nebo pocit na omdlení
- chvění, třes
- nevolnost
- červenání se
- strnulý postoj
- potíže s mluvením
- problém s navazováním očního kontaktu
Jaké jsou důvody rozvoje sociální úzkosti?
Příčiny sociální úzkosti nejsou zcela přesně známy, z výzkumu však vyplývá, že se jedná o souhrn genetických, biologických a enviromentálních faktorů. Sociální úzkost se např. může vyskytovat v rodinách, ale dosud není jasné, proč se u některých členů rodiny projevuje, zatímco u jiných ne – zde budou hrát roli pravděpodobně zmiňované osobnostní rysy každého jedince, prožité zkušenosti a jiné vnější faktory.
Rizikovými faktory mohou být např.:
- poruchy v systému mozkových neurotransmiterů
- zkušenost s fyzickým, emocionálním, nebo jinými formami násilí
- poruchy při navázání attachamentu (vztah mezi dítětem a autoritou, která mu poskytuje ochranu a podporu, nejčastěji rodič) v dětství
- nadměrná kontrola ze strany rodičů
- negativní prožitky s vrstevníky
- PTSD (posttraumatická stresová porucha), kdy po prožití traumatické události může být jedním z projevů právě sociální úzkost
Jaké jsou možnosti terapie?
Diagnostika sociální úzkosti je založena na kritériích vyplývajících z Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DSM‑5). Jednotlivé postupy se pak mohou lišit dle závažnosti a příčiny rozvoje sociální úzkosti nebo specifických požadavků klienta. Ve většině případů se pak formy terapie kombinují.
1. Psychoterapie
Psychoterapie je základním prvkem léčby sociální úzkosti, kdy pomáhá určit příčinu problému a efektivně jej tak řešit. Odborník vám také pomůže pochopit podstatu onemocnění a jeho projevů, které vám dodají sebejistotu při jejich zvládání. Existuje mnoho forem terapie – od individuální přes skupinovou, až po tzv. expoziční terapii, kde se pracuje s postupným vystavováním pacienta situacím, ze kterých má obavy. Přestože je zprvu toto prostředí kontrolované a bezpečné, je na odborníkovi, aby správně vyhodnotil, zda je klient na tuto formu léčby připraven, či nikoliv.
Proč se psychoterapie neobávat, a co čekat na prvním sezení? Dozvíte se v článku Jak pečovat o své duševní zdraví? Vsaďte na psychoterapii
2. Medikace
Pro podporu terapeutických procesů vám může lékař (psychiatr) předepsat také léčebné přípravky – nejčastěji jsou to antidepresiva s funkcí inhibice zpětného vychytávání monoaminů (typicky SSRI a SNRI). Jedná se však pouze o doplňkovou léčbu, která má za cíl např. zjednodušit vyhledání terapeutické pomoci, nebo překonat strach v situacích potřebných pro každodenní život. Samotnou podstatu sociální úzkosti ale neřeší.
Zajímá vás, proč je u generace mileniálů vysoký výskyt duševních onemocnění? Vše najdete v článku Mileniálové: Proč trpí úzkostí a depresemi?
3. Sebe‑terapeutické techniky
Při terapii je možné, a také vhodné, osvojit si některé léčebné techniky, které můžete vykonávat sami v pohodlí domova a věnovat se jim pravidelně. S jejich začleněním do režimu a efektivním provedením vám často pomůže psychoterapeut v rámci procesu terapie. Jedná se např. o dechová cvičení, meditační techniky, trénink rozpoznání triggerů (spouštěčů) úzkosti, zavedení pravidelné spánkové rutiny nebo fyzická aktivita.
Věděli jste, že pohyb hraje ve zvládání stresu důležitou roli? Přesvědčte se v článku Jak zvládat stres a být v pohodě?
Všechny tyto činnosti vám mohou pomoci lépe zvládat stres a dostat pod kontrolu své myšlenky i fyzické projevy úzkosti – tato dovednost je tak založena na pravidelném tréninku a opakování.
Jaký typ meditace je ten pravý pro vás, a jak rychle dosáhnout pozitivních účinků? Poradí vám článek Meditace: jak dosáhnout pozitivních účinků, a který typ zvolit?
Hledáte jednoduchou techniku, která vám rychle uleví od stresu a kterou můžete dělat kdekoliv? Přečtěte si článek Dechová cvičení proti stresu i úzkosti
Co si z toho vzít?
Sociální úzkost vyplývá z intenzivního strachu z pozorování či hodnocení své osoby jinými lidmi. Rozvíjí se nejčastěji v pozdním dětství, a pokud není léčena, může přetrvávat celý život. Sociální úzkost významně narušuje každodenní činnosti jedince a prohlubuje závažnost duševních i fyzických symptomů a onemocnění.
Nejefektivnější formou léčby je psychoterapie, na niž se váže i dovednost osvojení technik určených ke snížení míry stresu a úzkosti. Pomocným prvkem může být také medikace, která však neřeší prvotní příčinu.
