Hypersenzitivita není diagnóza, ale osobnostní rys – v populaci se vyskytuje až z 20 %
Vysoce vnímaví lidé citlivěji reagují na podněty z okolí – zvuky, pachy, senzorické vjemy nebo i chování ostatních
Vysoce vnímaví lidé mají výjimečnou schopnost empatie, na druhou stranu však často mohou tyto emoce “absorbovat”
Vysoce vnímavých lidí je v populaci až 20 %
Termín “highly sensitive person” neboli “HSP”, který zavedla psycholožka Elaine Aron, popisuje osoby, které jsou schopny vnímat některé podněty na mnohem vyšší úrovni, než je tomu u běžné populace, a jsou také náchylnější k přehlcení. Podle doktorky Aron se však tento vrozený stav vyskytuje až u 15–20 % populace – nejedná se tedy o poruchu/diagnózu, ale o osobnostní rys.
Na druhou stranu by však stav hypersenzitivity neměl být zlehčován – v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM‑5) je uveden termín “porucha senzorického zpracování”, která popisuje nepřiměřenou odpověď organismu na určité stimuly. S touto poruchou se pak mohou setkávat nejen HSP, ale např. třeba také osoby s poruchou autistického spektra.
V knize této autorky jsou vysoce citliví lidé označováni jako “populační menšina, která však tvoří většinu klientely psychoterapeutů”. Proč tomu tak může být, vám pomůže pochopit následující text.
Jak se může zvýšená senzitivita projevovat?
Vysoce citliví lidé reagují velmi intenzivně na stimuly ve svém prostředí – např. na senzorické vjemy, zvuky, pachy, chování, i mimiku ostatních nebo kombinaci výše zmíněného. Např. zvuk, který někteří lidé vůbec nevnímají, může být pro HSP velmi obtěžující a stresující.
Tyto osoby se pak mohou potýkat také se silnější nevědomou reakcí nervového systému na stresující situace, silnějšími emocionálními reakcemi (pozitivními i negativními), zhoršenou tolerancí k intenzivním vjemům či sníženým prahem bolesti.
Doktorka Aron na svých webových stránkách pokládá vzhledem k tématu hypersenzitivity následující otázky:
Snadno vás zahltí věci jako jasné světlo, silný zápach, hrubé látky nebo sirény v okolí?
Dokáže vás situace, kdy máte příliš mnoho práce v krátkém čase doslova “rozklepat”?
Zásadně se vyhýbáte násilným filmům a televizním pořadům?
Potřebujete si v rušných dnech zalézt do postele nebo zatemněného pokoje, kde můžete mít soukromí a ulevit si?
Je pro vás prioritou uspořádat si život tak, abyste se vyhnuli rozrušujícím nebo zahlcujícím situacím?
Užíváte si jemné, nevýrazné a delikátní vůně, chutě, zvuky či prvky umění?
Máte bohatý a složitý vnitřní život?
Když jste byl/a dítě, viděli vás vaši rodiče nebo učitelé jako citlivé nebo plaché?
Jestliže jsou vám výše zmíněné body povědomé, můžete si také udělat jednoduchý test (který ovšem neslouží jako konečný diagnostický nástroj).
V čem vysoce citliví lidé vynikají?
Osobnost s vysokou schopností vnímavosti může do života vnášet jisté výhody. Tito lidé jsou např. schopni se velmi dobře vcítit do pocitů druhých (empatie), jsou dobrými posluchači a typicky mají velmi rozmanitý a propracovaný vnitřní svět. Umí tedy trávit čas sami se sebou (a většinou to opravdu potřebují) a jsou velmi kreativní.
Výhodou citlivého vnímání okolních signálů může být také dřívější identifikace nebezpečí, které ostatní zkrátka rozpoznat nedokážou. A platí to i v mezilidských vztazích – HSP si často všimne maličkostí, které “běžný” člověk nezaznamená, což jim pomáhá v rozvoji vyjímečných sociálních dovedností.
Proč může být život s vysokou vnímavostí opravdovou výzvou?
Jak již bylo zmíněno výše, vyšší intenzita i množství vnímaných podnětů může vést k častějšímu zahlcení – problematický může být v některých případech i pouhé zvýšení hlasu při rozhovoru. Pokud takový člověk dlouhodobě žije v rušném a “nevhodném” prostředí, může mít tendenci se častěji stahovat do ústraní nebo trávit více času o samotě, aby se s ním dokázal vyrovnat. Toto chování může mimo jiné ztěžovat navazování a udržování sociálních vztahů.
Zmiňovány jsou také zvýšené sklony k úzkostem nebo depresi (ovšem ne nutně u všech), a díky vysoké schopnosti empatie mohou vysoce citliví lidé často “absorbovat” emoce druhých. Z důvodu vyhýbání se vyhroceným a stresujícím situacím je častým jevem také snaha přizpůsobit se názoru ostatních a “nedělat problémy”, nebo nadměrné přemýšlení a analyzování zdánlivě nepodstatných věcí.
Pro vysoce citlivé lidi je kvalitní a dostatečně dlouhý spánek jednou z priorit – spánkovou deprivaci zvládají podstatně obtížněji, než běžně vnímavá populace. Mnohdy se u nich projevuje také tzv. hangry stav, což představuje nervozitu způsobenou hladem. A přestože jsou zmíněné body pro HSP typické, nelze je plošně paušalizovat na všechny, tak jako u běžně citlivých lidí. Pro některé osoby může být například dovolená očekávaným zážitkem, pro jiné však může představovat nesmírně stresující vytržení z jejich bezpečné rutiny.
Zajímají vás další informace o HSP? Doporučuji navštívit instagramový profil @vysocecitlivilide
Co si z toho vzít?
Vysoká senzitivita je osobnostní rys, který se vyskytuje až u 20 % světové populace. Tito lidé jsou výrazně vnímavější ke stimulům ze svého okolí, a i “běžná” situace jim tak může způsobit značný stres nebo zahlcení. Většinou potřebují také čas, během kterého mohou být o samotě, a také dostatečně dlouhý a kvalitní spánek. Problémem může být práce pod časovým tlakem, tendence k “absorbování” emocí druhých nebo nadměrné přemýšlení a analyzování.
Přestože je zvýšená intenzita vnímání bezpochyby výzvou, tito lidé mají výbornou schopnost empatie a sociální dovednosti, jsou kreativní, dobří posluchači a umí si vychutnat příjemné (bohužel i nepříjemné) situace intenzivněji než ostatní.
Na závěr se vraťme k tomu, proč mohou být vysoce citliví lidé “populační menšinou, která však tvoří většinu klientely psychoterapeutů” – je tomu tak právě z důvodu častého zahlcení stimuly, či jejich intenzivnějším a hlubším vnímáním a analyzováním. Psychoterapie tak představuje efektivní způsob, jak se v rámci možností naučit se svými pocity, vjemy a stresem lépe pracovat.
