Ztráta motivace a nechuť k tréninku? 5 tipů, jak řešit časté problémy se cvičením

Erika Zajacová
Erika Zajacová 17. 3. 2021
2 Uložit článek
Ztráta motivace a nechuť k tréninku? 5 tipů, jak řešit časté problémy se cvičením

V ideálním světě otevřených posiloven a nikdy nemizící motivace bychom všichni vypadali jako chodící reklama na fitness oblečení. Jenže tak to není a my se již více než rok motáme pouze kolem domácího cvičení a individuálních outdoorových aktivit. Jak ze sebe dostat to nejlepší, zvládnout i nepříjemné věci a... nebrblat?

Ani trénink pro radost není vždy ideální

Nemusíš být vrcholový sportovec a tvým jediným cílem může být například být fit a vypadat dobře v plavkách. A přece se najdou dny, kdy se ti do cvičení dvakrát nechce. Ale víš co? Někde v koutku duše víš, že by ses měl přemoci. V této chvíli je trénink jako listová zelenina: velmi ti nechutná, ale víš, že je to zdravé. S jakými nepříjemnými věcmi při cvičení bojujeme nejčastěji a jak je zvládnout?

1. Že se cvičením doma nemáš kam posouvat? Zaměř se na věci, které ovlivníš i domácím tréninkem

Myslíš si: nač cvičit, když se doma i tak nemám v čem zlepšovat?

Pokud jsi před zavřením posiloven patřil/a alespoň k mírně pokročilým, maximálku na dřepy či mrtvý tah doma zlepšíš s běžným vybavením jen velmi těžko (čti: nezlepšíš). To však neznamená, že neexistuje oblast cvičení, které by ses plnohodnotně nemohl/a věnovat i doma.

Co s tím?

Zaměř se na aspekty, které dokážeš adekvátně stimulovat i za aktuálních podmínek:

  • silová vytrvalost - dívky, uděláte alespoň 15 kliků s vlastní hmotností? Gentlemani, kolik zvládnete udělat shybů?)

  • kompenzace svalových dysbalancí - pokud si už xy měsíců říkáš, že se konečně více zaměříš na odstávající lopatky, těžko najdeš vhodnější čas

  • zlepšení techniky - zaměř se na odstranění zlozvyků a technických nedostatků při cvičení (například butt wink, prohýbání křížové části páteře při planku apod.)

  • unilaterální cviky - jsou skvělým způsobem, jak bez přidané zátěže zvýšit náročnost cviků

  • zlepšení kondičky - pokud si dosud jen bouchal/a železy, obuj si tenisky a zařaď i nějakou vytrvalostní aktivitu

obrázek z gettyimages.com

2. Neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečený sportovec

Myslíš si: už tři dny po sobě prší, venku se akorát nachladím. Odložím to na pondělí.

Co s tím?

Nežijeme v Dubaji, takže čekat, že budeme mít většinu dní v roce zalitých sluncem a teplem je utopie. Co s tím? Máš 3 možnosti:

  • přestěhovat se - ale co když tam bude zase "příliš vlhko"? Přestaň hledat výmluvy!

  • najít si způsob, jak posílit kardio-vaskulární systém doma - rotoped, eliptický trenažér, běžecký pás, zumba...

  • nebrblat, adekvátně se obléci a vydržet

3. Pot není plačící tuk? O to hůře!

Zpotit se ve fitku nám přijde normální: po tréninku si dáme sprchu a více to neřešíme. Jakmile se však máme potit v pohodlí domova, v hlavě naskakují kontrolky a brání se všemi způsoby. Známé fitness memečko říká, že pot je plačící tuk. Promiň, ale není. Pot přímo nesouvisí s tím, zda a kolik tuku spálíš.

Při cvičení naše svaly vykonávají práci, jejímž vedlejším produktem je vznik tepla. Hodně tepla. Pocení je proto termoregulační mechanismus našeho těla, který nás chrání před tím, aby jádro těla dosáhlo teploty, při které už nemohou probíhat životně důležité reakce a začala by denaturace tělesných bílkovin.

Co s tím?

Ber pot jako přirozenou součást života. Někdy může být otravný, zapáchající a nepraktický (kloužou ti činky z rukou), ale má svůj smysl. V takovém případě se hodí mít po ruce podložku na cvičení s ručníkem, pootevřít okno a přizpůsobit oblečení na cvičení pokojové teplotě.

4. Nedostatek času: ani se nenadáš, a je večer - a opět si necvičil

Myslíš si: nejprve vyřídím home office, pak skočím do obchodu, uvařím a zacvičím si.

Ve skutečnosti se však večer spatříš, že opět na sebe kašleš a přednost dostalo všechno možné, jen ne tvoje zdraví (když to nazveš takto namísto tréninku, zní to jinak, že?). Já vím. Doma je stále co dělat. Vždy je co vařit, prát, uklízet, do toho zkouškové nebo učit se s dětmi - kdo by vedle tomto všem stíhal ještě cvičit? Hmmm, já nevím, například ten, kdo si trénink předem naplánuje?

Co s tím?

Zapiš si trénink do kalendáře a přistupuj k němu, jako by to byla důležitá schůzka. A ona i je: setkáváš se ty sám/a se sebou a pracuješ na svém lepším já. Pár tréninků v řadě a najednou uvidíš, že si během dne mnohem méně unavený a v konečném důsledku toho stihneš víc. Že se během dne k tréninku nedostaneš? Tak si přivstaň a stihneš alespoň rychlou Tabata. I jóga před spaním se počítá.

Výmluvy na děti se už nenosí - jít jim příkladem je to nejlepší, co pro ně můžeme udělat. A pohyb ke zdravému životnímu stylu jednoznačně patří. A že na cvičení nemáš čas? I krátké cvičení je lepší než nic. Domácí HIIT trénink i s rozcvičkou ti nezabere více než 30 - 40 minut. Zkus si v telefonu zkontrolovat, kolik času trávíš na sociálních sítích.

A pokud náhodou opravdu nenajdeš alespoň 30 souvislých minut na trénink - můžeš například v průběhu dne ve volných chvílích klikovat nebo dřepovat. Za den se ti klidně může nasbírat podle výkonnosti slušný počet kliků (nebo dřepů) a i když o nějakém systematickém progresu v tomto případě nemůže být řeč, za aktuální situace se přikláníme i k této alternativě.

obrázek z istockphoto.com

5. Ztráta motivace? V takových chvílích se spolehni na disciplínu a příliš nad tím nepřemýšlej

Motivace je jako kolagen ve snídaňové kaši. Způsobí ohromnou senzaci, ale postupně zjistíš, že je to něco brutálně přeceňovaného.

Cítit vnitřní motivaci ti pomůže dlouhodobě jít správným směrem. To však neznamená, že bude každé cvičení a každý den pouze procházkou růžovou zahradou. Někdy potřebuješ vnější motivaci: před tréninkové video, nové tenisky nebo odměnu za trénink. Někdy však nepomůže ani ta - a jediné, na co se můžeš spolehnout, je disciplína.

Co s tím?

Zbytečně nepřemýšlet, neanalyzovat, jen se obout a začít. Vyběhnout ven, udělat první dřepy. Pustit hudbu, navodit tréninkovou atmosféru - a odcvičit, co je třeba. Za pár měsíců, když se podíváš zpátky, tě nebude zajímat, jestli se ti v pondělí třetího nechtělo cvičit. Budeš vidět pouze výsledek tvé (ne) snahy. Tak ať stojí za to. Netvrdíme, že jeden vynechaný trénink z tebe dělá špatného člověka, nebo že nedosáhneš progresu a přestaneš žít zdravě. Ale víš jak to je: trénink k tréninku - a najednou máš více výmluv než odcvičení. Hupsík.

Bolest je dočasná, sláva je věčná. A zdraví je křehké, proto se o něj musíme starat

Pálení svalů při větším počtu opakování, těžké a bolavé nohy po dlouhém běhu, lapání po dechu, pocity na zvracení a únava - to vše dříve či později při trénincích zažijeme. Není to trápení. Už starověcí Řekové říkali, že by byla škoda zestárnout a nevědět, čeho je lidské tělo schopné. A to nedosáhneme sezením na gauči a obdivováním se zpod deky, jakkoli moderní přehnaná sebeláska je.

Třeba opustit pověstnou komfortní zónu a vytvořit tělu podmínky, aby se mohlo adaptovat na nové pobídky - a zvednout víc, zadýchat se víc, vydržet víc. Přežít víc. A kdoví, možná nám na stará kolena poděkuješ.

Přidej se k 31 tis. odběratelů

Každému z nich jednou týdně vybíráme ty nejlepší články, které jsou určeny 100% právě jemu.

Odebírat
13 Líbí se mi Uložit článek
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________