- Pro jarní měsíce jsou typické prodlužující se dny – někteří lidé však mohou paradoxně pociťovat zvýšenou únavu.
- Na tu správnou jarní vlnu se vám pomohou naladit mimo jiné i sezónní jarní potraviny.
- Velké riziko na jaře představuje hmyz přenášející nemoci , zejména klíšťata. Ochrana spočívá zejména v podobě včasného odhalení klíštěte a také očkování.
1. Zaměřte se na dobu i kvalitu spánku
Jaro je obdobím, kdy se v přírodě vše probouzí – někteří lidé ale mohou paradoxně trpět jarní únavou či letargií. Jedním z důvodů může být snížená doba i kvalita spánku, která se s jarními měsíci pojí. Vaše tělo si totiž možná ještě nezvyklo na změnu času a na to, že vás sluneční svit ráno budí o několik hodin dříve. Další příčinou může být i tzv. sezónní afektivní porucha, která je sice typičtější pro podzimní sychravé dny, ale její výskyt není výjimkou právě ani na jaře.
Zkuste se proto zamyslet nad tím, zda jste (třeba i nevědomky) v poslední době nesklouzli k nepravidelné době spánku, nebo zda nespíte méně než dříve. Toto vybočení z vaší obvyklé rutiny se totiž může časem projevit právě zvýšenou únavou nebo změnami nálad. Jste‑li citliví na ranní světlo, zvažte také pořízení obličejové masky na spaní, okenních rolet nebo závěsů – aby se vám nestávalo, že vás slunce vytáhne z postele už kolem 4. hodiny ranní.
Zajímá vás téma jarní únavy podrobněji? Přečtěte si článek Trápí vás jarní únava? Těchto 8 tipů pomůže!
2. Choďte na čerstvý vzduch
Jarní období díky vyšším teplotám a prodlužujícím se dnům přímo vybízí k pobytu venku – jestliže jste se ještě před pár měsíci vraceli z práce/školy za tmy, dnes už pravděpodobně stihnete večerní procházku nebo posezení v parku. Mnohé studie poukazují na to, že pobyt v přírodě vám pomůže snížit míru stresu, a naopak přispět ke zlepšení nálady nebo úrovně kognitivních funkcí. Vědci aktuálně zkoumají i to, jakou roli hraje v tomto procesu přirozená zeleň. Zatím se zdá, že zelená barva má z hlediska relaxace lepší výsledky než barvy jiné, a to i v laboratorním prostředí. Podle dalších výzkumů je pak tento efekt ještě umocněn, pokud je spojen s přírodními scenériemi. Na skutečně validní studie mimo simulované podmínky je však ještě potřeba si počkat.
Jestliže se tedy v odpoledních hodinách vracíte po celém dni sezení s hlavou plnou myšlenek, to nejlepší, co pro sebe můžete udělat, je procházka po lese.
Kolik času je vhodné v přírodě strávit pro dosažení maximálních pozitivních účinků? Dozvíte se v článku Trávení času v přírodě: Jaké má benefity a jak dlouho v ní pobýt?
3. Pravidelně se hýbejte
Pravidelný pohyb je nezbytnou součástí zdravého životního stylu, a i když se vám může zdát, že trénink je to poslední, na co máte energii, ve skutečnosti to funguje úplně obráceně – studie totiž potvrzují, že pohyb míru pociťované energie zvyšuje. Je tomu tak zejména proto, že fyzická aktivita vám “rozproudí” krev, zvýší okysličení tkání a mimo jiné vás po intenzivnějším výkonu odmění také přílivem endorfinů (hormonů štěstí).
Jak často byste měli podle odborníků cvičit? Přečtěte si článek Pohybem ku zdraví: kolik fyzické aktivity je tak akorát?
Jestliže tedy chcete zlepšit své zdraví, životní styl i vitalitu, jaro je ideálním obdobím, kdy s pravidelným pohybem začít. I v tomto případě ale zůstaňte nohama na zemi – pamatujte, že vaším cílem je vybudovat si dlouhodobý návyk, který vám má přinášet nejen výše zmiňované výhody, ale také radost. Jestliže si po letech bez jakéhokoliv pohybu naplánujete každodenní 10 km výběhy, je pravděpodobné, že skončíte dříve, než vlastně začnete. Jděte na to tedy postupně, a reagujte i na signály vašeho těla. Pokud se cítíte dobře, je to pro vás pobídka k delšímu nebo intenzivnějšími tréninku. Jestliže ale cítíte, že dnes skutečně nemáte svůj den, nemusíte lámat rekordy a bohatě vám postačí svižná procházka.
Jak si vytvořit návyk, který vám skutečně vydrží? Dozvíte se v článku 3 jednoduché kroky, díky kterým si vytvoříte nové návyky a dosáhnete svých cílů
4. Nezapomínejte na pitný režim
Pitný režim je samozřejmě důležitý po celý rok, se zvyšujícími se teplotami a také vyšší aktivitou spojenou s jarními měsíci ale mohou být vaše ztráty tekutin mnohem vyšší, než se může zdát. Je proto důležité dbát na dostatečný příjem tekutin během dne, a i na případné delší výběhy a procházky si zajistit přísun tekutin.
Pokud v pitném režimu pořád ještě tápete, přečtěte si článek Kolik vody denně musíme vypít?
Kromě kvantity byste měli dbát také na kvalitu nápojů – zapomeňte na detoxikační směsi nebo slazené nápoje. Nejlepším zdrojem tekutin pro vás bude čistá voda nebo neslazené čaje. Pro ozvláštnění si také můžete připravit nápoj ze zředěného džusu, nebo do vody přidat bylinky či ovoce.
Další zajímavé způsoby, jak svůj pitný režim udělat zábavnějším, najdete v článku Nebaví vás kohoutková voda? Máme 8 tipů jak si zpestřit pitný režim
5. Zaměřte se na sezónní potraviny
Sezónní potraviny jsou pro vás výhodné hned z několika hledisek – nemusí se dovážet z dalekých zemí, kde jsou vhodnější teplotní podmínky pro jejich pěstování, jsou zpravidla levnější (protože je jich právě teď dostatek i na domácím trhu) a v neposlední řadě vám pomohou skutečně se “naladit” na právě nastupující jaro. Základ ale samozřejmě tvoří vyvážený jídelníček s dostatkem všech potřebných živin i energie.
Koho by během prvních teplejších dnů nelákal křupavý chleba se svěžím sýrem a čerstvými ředkvičkami ze zahrádky, ideálně ještě posypaný šťavnatou pažitkou. Sezónní potraviny mají často lepší chuť, a také vyšší obsah prospěšných látek, než ty dovážené, protože se kvůli trvanlivosti nemusí sklízet dlouho před dosažením opravdové zralosti. Jinými slovy tedy mají dostatek času na to, aby dozrály do stádia s nejlepší chutí i nutričními vlastnostmi. Kromě ředkviček jsou typickými jarními potravinami také nejrůznější druhy bylinek, rané listové saláty, chřest nebo jarní cibulka.
Slyšeli jste už o lokálních potravinách? Proč se vyplatí je kupovat? Dozvíte se v článku Lokální potraviny: jsou skutečně chutnější, zdravější a udržitelné?
6. Naučte se lépe zvládat stres i FOMO
S delšími dny máte na jaře pravděpodobně pocit, že toho zvládnete více – a to jak z hlediska povinností, tak i osobních záležitostí. Do jisté míry tomu tak opravdu může být, pozor však na to, abyste své síly nepřecenili. Příliš vysoká očekávání totiž mohou být cestou k vyhoření. Pamatujte proto, že “delší” den ještě neznamená, že musíte zvládnou dvojnásobek své předešlé práce.
S pěkným počasím se pak může stávat opět aktuálním také pojem “FOMO” – pocit z toho, že vám něco v životě utíká, což je zpravidla spojeno s nepříjemnými emocemi. Tento jev může mít negativní dopad na vaše duševní zdraví, mezilidské vztahy i životní spokojenost. Z tohoto hlediska uděláte nejlépe, pokud se nebudete srovnávat s ostatními a nastavíte si vlastní cíle. Co dalšího můžete pro zvládnutí FOMO udělat, se dozvíte v článku FOMO: nebezpečný jev podporovaný sociálními médii
7. Dopřejte si čas pro sebe
Jaro je ideální příležitostí k tomu, abyste věnovali více času sobě, a své duševní pohodě. V těchto dnech totiž zvládnete mnoho aktivit za denního světla i po návratu z práce/školy, a nemusíte je tak “odbývat” ráno, když se sotva stíháte nasnídat. Pravidená self‑care vám pomůže lépe zvládat stresové situace, zastavit se během uspěchaného dne a intenzivněji si uvědomovat třeba radost z maličkostí. A jaké podoby může taková self‑care mít? Dozvíte se v článku Self‑care: 10 jednoduchých tipů na každodenní sebepéči
8. Dodržujte doporučenou terapii alergií
Na jaře jsou k vidění nejrůznější druhy květů s těmi nejkrásnějšími vůněmi – pro některé to ale může být doslova noční můra. Lidé s alergií na pyly nebo rostliny se na jaře musejí často potýkat s plným nosem, ucpanými dutinami nebo oteklýma očima, což je samozřejmě samo o sobě obtěžující – symptomy pojící se s alergiemi mohou ale také omezovat jejich sportovní výkon nebo třeba i kvalitu spánku.
Jestliže tedy patříte k těmto “šťastlivcům”, nespoléhejte se na babské rady, ale raději navštivte lékaře – s vhodnou terapií totiž roste pravděpodobnost, že se nepříjemných projevů zbavíte a nebudete muset trávit jedno z nejkrásnějších ročních období zavření doma. Vždy bude samozřejmě záležet na míře projevů či dalších přidružených onemocněních.
Další informace o sezónních alergiích najdete v článku Sezónní alergie: z čeho vznikají a jak se proti nim bránit?
9. Chraňte se před nemocemi přenášenými klíšťaty a hmyzem
Jarní teploty nelákají ven jen zástupce lidského druhu, ale k životu se probouzí všechny živočišné druhy, včetně hmyzu. Zatímco některé z nich planeta potřebuje k přežití, na jiné byste si měli dávat pozor – řeč je zejména o klíšťatech, komárech nebo blechách. V České republice je nejvyšší pozornost věnována zejména klíšťatům, které mohou být přenašeči lymeské boreliózy a také klíšťové encefalitidy.
Proč klíšťata na někoho lezou více, a na někoho méně? Možné důvody se dozvíte v článku Klíšťata: Proč na někoho lezou více než na druhé a jak se bránit?
Při svých toulkách přírodou proto nezapomínejte na účinný repelent a také se pravidelně prohlížejte – riziko, že na vás klíště “přenese” lymeskou boreliózu totiž výrazně roste s dobou přisátí, kdy na to potřebuje cca 36–48 hodin. U klíšťové encefalitidy toto časové pravidlo bohužel neplatí, a nejefektivnější možností ochrany je očkování.
Jaký repelent je skutečně efektivní, a můžete si je vyrobit doma? Přečtěte si článek Přehled repelentů: Které látky skutečně fungují, a lze si jej vyrobit doma?
Co si z toho vzít?
Jaro je v mnoha ohledech skvělé – prodlužující se dny, stoupající teploty a více času na pobyt venku. Abyste ale “nepřepálili start”, soustřeďte se i v tomto období na kvalitu svého spánku, regulaci stresu a také si vyhraďte dostatek času pro odpočinek a self‑care. Své zdraví i vitalitu podpoříte také pravidelným pohybem, dostatkem tekutin a vyváženým jídelníčkem s obsahem sezónních potravin.
V rámci ochrany zdraví je také nezbytné aktivně řešit případné alergie, a také se chránit před nemocemi přenášenými klíšťaty.
