Hlíva ústřičná: má její konzumace účinky na naše zdraví?

• Houby se konzumují již od pradávna a také se hojně používaly a stále používají kvůli jejich léčivým účinkům. V současné době se využívají v potravinářském, farmaceutickém a chemickém průmyslu.
• Houby jsou oblíbeným pokrmem ve spoustě zemích, kvůli své charakteristické umami chuti. Jsou také častou alternativou pro vegetariány nebo vegany.
• Mezi nejpěstovanější houby patří žampióny, shiitake a hlíva ústřičná. Největším producentem hub je Asie (76 %, z toho největším producentem je Čína), následuje Evropa (17 %)  a poté USA (6 %).

Co je vlastně hlíva?

Hlíva ústřičná, z latinského Pleurotus ostreatus, obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek a v tradiční medicíně je využívána již po staletí. Existuje asi 40 druhů, včetně hlívy ústřičné, přičemž většina z nich je jedlá. Pravděpodobnost záměny jedlé hlívy ústřičné za jedovaté druhy je malá, avšak při nepozornosti ji lze zaměnit za jedovatou hlívu olivovou, kterou můžete vidět na následujícím obrázku.

Hlíva ústřičná roste v přírodě od října do prosince a většinou ji najdeme v podobě velkých trsů na kmenech nebo pařezech listnatých stromů. Můžeme ji nalézt zejména na buku, topolu, ořešáku lípě nebo bříze, ale lze ji také na jehličnanech. Mimo jiné se pěstuje "uměle", a to na substrátu ze slámy, substrátu z kukuřičných klasů nebo na dřevěných špalcích.

Nutriční hodnoty hlívy ústřičné

Hlíva ústřičná je bohatá zejména na vlákninu, vitaminy a minerální látky. Obsah energie je nízký, proto je vhodnou alternativou také pro jedince, kteří se snaží o redukci hmotnosti. Hlíva ústřičná obsahuje až 89 % vody. Následující tabulka znázorňuje nutriční hodnoty na 100 g syrové potraviny.

• Z mikronutrientů hlíva obsahuje vysoké množství niacinu, folátu, riboflavinu a pantothenové kyseliny.
• Z minerální látek je ve velkém množství zastoupen draslík, měď, fosfor, železo, zinek nebo hořčík.
• Hlíva obsahuje také vysoké množství antioxidantů, které snižují aktivitu kyslíkových radikálů, čímž snižují poškozování buněk našeho organismu. Příkladem jsou fenolické sloučeniny (kyselina gallová, chlorogenová nebo naringenin) nebo aminokyselina ergothionein.
• Co se týče vlákniny, hlíva obsahuje především beta‑glukany. Zatímco beta‑glukany získané z obilovin mají kardioprotektivní účinky (prevence proti nadváze/obezitě, inzulinové rezistenci, hypertenzi nebo dyslipidemii), beta‑glukany přítomné v houbách mají příznivé účinky na imunitní systém a složení střevní mikrobioty.

Potenciální benefity konzumace hlívy ústřičné

Byla provedena spousta studií, kde se zkoumal vliv hlívy ústřičné na lidské zdraví. Mluví se zejména o účincích protizánětlivých, protinádorových, hypolipidemických, antimikrobiálních a antioxidačních. V systematickém přehledu klinických studií z roku 2020 bylo posouzeno 8 studií, které se zabývaly srdečně-cévním zdravím a metabolismem. Následně byly shrnuty oblasti, které by mohla konzumace hlívy ústřičné ovlivnit.

1. Antioxidační schopnost: Po reakci volných radikálů s LDL cholesterolem vzniká oxidovaný LDL cholesterol.Oxidované LDL částice silně podporují vznik a rozvoj aterosklerózy. Toto onemocnění se vyznačuje hromaděním lipidů a dalších komponent ve stěně cévy, které může vést až k ucpání, vydutí nebo prasknutí cévy. Ve studii u pacientů s těžkou hyperlipidémií byl zaznamenán pokles oxLDL cholesterolu o 11 % po třítýdenní konzumaci hlívy ústřičné.
2. Snížení celkového cholesterolu a triacylglycerolů: Studie prováděná u diabetiků uvedla snížení hodnoty  triacylglycerolů o 28 % a celkového cholesterolu o 8 % po zavedení hlívy ústřičné do stravy. Po vyřazení hlívy na dobu jednoho týdne se hodnoty opět zvýšily o 11 % (celkový cholesterol) a 6 % (triacylglyceroly) a po znovuzavedení hub byly hodnoty znovu sníženy o 9 % a 13 %. V jiné studii u pacientů s kombinovanou dyslipidémií klesl po šestitýdenní intervenci obsah triacylglycerolů o 36 % a celkového cholesterolu o 22 %.
3. Snížení glykémie: Glykémie je termín, který se využívá k vyjádření koncentrace glukózy v krvi. Za fyziologických podmínek by měla být v rozmezí 3,9 - 5,6 mmol/l nalačno a <20 mmol/ po jídle. Glykémie je regulována především inzulinem, kdy při jeho nedostatku vzniká hyperglykémie vedoucí k chronickému onemocnění Diabetes mellitus (DM). U pacientů s DM2 proběhla studie, kdy jim byla v jídle podávána hlíva ústřičná. Po 7 dnech se u těchto pacientů snížila glykémie nalačno o 22 % a glykémie po jídle o 23 %. V jiné studii byla hlíva podávána pacientům s DM2 jeden rok a snížení glykémie nalačno činila 20 % a glykémie po jídle 28 %.
4. Snížení krevního tlaku: Byla provedena studie u pacientů trpících hypertenzí a DM2. Po tříměsíční konzumaci hlívy byl u pacientů krevní tlak snížen v průměru o 10 %.

Ačkoliv několik studií pozorovalo příznivý efekt hlívy ústřičné na metabolismus glukózy, lipidů a krevního tlaku, je stále zapotřebí provést více klinických studií k jejich potvrzení. Autoři sytematického přehledu většinu pozitivních účinků připisují právě výše zmíněným beta‑glukanům.

Potenciální rizika konzumace hlívy ústřičné

1. Alergie: Někteří lidé mohou být alergičtí na houby obecně nebo konkrétně na hlívu ústřičnou. Po konzumaci se mohou objevit příznaky jako horečka, kožní vyrážka nebo bolest kloubů. Alergie po pozření hlívy ústřičné však nejsou moc běžné. Nicméně literatura uvádí alergické reakce po vdechnutí spór hlívy ústřičné, které se často objevovaly u pěstitelů této houby.
2. Nevolnosti: U některých citlivých jedinců může konzumace velkého množství hlívy vyvolat nežádoucí potíže jako je nevolnost, plynatost nebo průjem. Nevolnosti vznikají kvůli nedostatku enzymu, který štěpí trehalózu.
3. Těžké kovy: Stejně jako většina jiných hub, také hlíva ústřičná je poměrně náchylná k akumulaci těžkých kovů ze znečištěné půdy. Proto bychom se měli vyvarovat sběru hub v rizikových oblastech. K rizikovým patří oblasti s hutnickým průmyslem, tedy tam kde se v minulosti nebo nyní zpracovává železo. Kontaminace hlívy zakoupené v prodejnách se však obávat nemusíte, jelikož se pravidelně ověřuje obsah těžkých kovů.
4. Nešetrné skladování: Hlíva je citlivá na nešetrné zacházení, proto je vhodné kupovat houby, které jsou uskladněny v chladicím zařízení. Houby by také neměly být skladovány delší dobu v neprodyšném obalu a doma je vhodné je volně umístit do lednice. Někdy je možné se u balených hlív setkat s bílým povlakem na plodnicích, který může připomínat plíseň. Není však nutné se obávat, tyto houby jsou bezpečné a je možné je konzumovat.

Co si z toho vzít?

Hlíva ústřičná je po staletí považována za houbu s velkým množstvím léčivých účinků, jako jsou protizánětlivé, protinádorové, hypolipidemické, antimikrobiální nebo antioxidační účinky. Ačkoliv proběhla spousta studií, kde byly tyto potenciální benefity pozorovány, je zapotřebí ještě více zkoumání k jejich potvrzení. Je však jisté, že hlíva obsahuje beta‑glukany, jejichž příznivý efekt na snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění byl již prokázán. Samozřejmě také záleží na tepelné úpravě hlívy. Pokud si ji budeme smažit na sádle, těžko můžeme očekávat příznivé účinky jako snížení hmotnosti nebo cholesterolu.

Konzumace hlívy ústřičné je tedy zajisté vhodná. Mimo jiné je to také zajímavá alternativa masa s charakteristickou jemně pikantní houbovu chutí. Hlívu ústřičnou lze také konzumovat v sušeném stavu nebo jako doplněk stravy. Je dobré mít na paměti, že právě doplňky stravy nepodléhají kontrole SZPI ani žádnému schvalovacímu procesu. Výrobce má pouze notifikační (oznamovací) povinnost u Ministerstva zemědělství o uvedení produktu na trh.