Jaký je rozdíl mezi vitaminy a minerály ve stravě a těmi v tabletkách?

14. 6. 2018
Komentáře
Jaký je rozdíl mezi vitaminy a minerály ve stravě a těmi v tabletkách?
Co v článku najdeš?
Zobrazit seznam Skrýt seznam

Vitaminy, minerální látky a stopové prvky se řadí mezi tzv. esenciální živiny. Jedná se o nutrienty, které musíme pro správnou funkci organismu bezpodmínečně přijímat ve své stravě, neboť si je nedokážeme vytvořit sami. V problematice příjmu těchto živin spolu soupeří dva nesmiřitelné tábory. Jedni, zastánci perfektně zmáknutého jídelníčku, vám řeknou, že příjem takových látek bohatě pokryjeme z běžné stravy a že přírodní vitaminy jsou navíc lepší než ty syntetické. Druzí namítají, že se mohou v životě naskytnout situace, kdy je kvalitní doplněk stravy s obsahem vitaminů nebo minerálních látek více než vhodné k našemu jídelníčku zařadit. Jak to tedy je?

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Kdy by mohlo mít smysl náš jídelníček doplnit o vitaminy a minerální látky
  • Snižuje se obsah vitaminů a minerálních látek v zemědělských plodinách?
  • Jsou všechny průmyslově zpracované potraviny chudé na vitaminy a minerální látky?
  • Umí náš organismus rozlišit formu vitaminu z běžné stravy a z doplňku stravy mezi sebou?

Kdy bych měl uvažovat o suplementaci vitaminů a minerálních látek aneb má to vůbec smysl?

Každá taková odpověď musí být uvedena ve svém kontextu. Kdejaký vystudovaný výživář může namítnout, že za předpokladu kvalitního jídelníčku to přece není třeba. Ano, to má do jisté míry pravdu, ovšem každá mince má dvě strany, a tak se někdy může stát, že na příjem některé látky je třeba se zaměřit více, k čemuž nám může pomoci právě doplněk stravy. Jaké životní situace/období bychom proto mohli pokládat za takové, kdy se zvýšený příjem některých vitaminů či minerálních látek, ať už konkrétních, či jejich celého spektra, může vyplatit, ba dokonce je zcela nezbytný?

  • Zvýšená fyzická zátěž: vitaminy skupiny B, vitamin C
  • Probíhající onemocnění: zvýšená potřeba všech vitaminů a minerálních látek
  • Rekonvalescence: zvýšená potřeba všech vitaminů a minerálních látek, zejména vitamin C, zinek
  • Těhotenství: jód, kyselina listová, vápník, železo, vitamin D
  • Stáří: vitamin C, vitamin D, vápník, hořčík, zinek
  • Stravování podle alternativního výživového stylu: vitamin B12, zinek, železo, vitamin D
  • Část roku s menší mírou slunečního svitu: vitamin D

Mimo výše uvedené skupiny obyvatel se stále více diskutuje o tom, že potenciálním nedostatkem některých vitaminů a minerálních látek může trpět podstatná část obyvatelstva. Nejčastěji uváděné důvody, proč by tomu tak mohlo být, jsou:

  • Snížení přirozeného obsahu těchto látek v základních zemědělských plodinách, které tvoří podstatnou část našeho příjmu energie a živin.
  • Obecně nízká úroveň stravovacích zvyklostí, vysoký příjem průmyslově zpracovaných potravin.
Jaký je rozdíl mezi vitaminy a minerály ve stravě a těmi v tabletkách?

S úbytkem vitaminů a minerálních látek v ovoci a zelenině to zřejmě nebude tak horké

S tím, jak naše populace roste, pěstitelé plodin se snaží neustále zvyšovat výnosy ze svých zemědělských ploch. To může vést mnohé z nás k z části oprávněné obavě z celkového nadužívání pesticidů, používání umělých hnojiv a tím k následnému vyčerpání půdy, což by se mohlo negativně projevit právě v obsahu vitaminů a minerálních látek u celé palety běžných zemědělských plodin. Jaká je ale pravda?

  • Podle jednoho z nejnovějších souhrných článků v této problematice Marles (2017) je pravda trochu složitější. Pokud jsou srovnávána aktuální data o obsahu vitaminů a minerálních látek s daty z dřívějška, nýnější obsah těchto látek někdy vychází nižší nebo stejný a v některých případech i vyšší, než tomu bylo v minulosti. Nižší hodnoty však ještě neznamenají, že dnešní ovoce a zelenina mají skutečně nižší obsah těchto látek. Podle odborníků mohou být též rozdíly dány různými odrůdami, odlišnými podmínkami pěstování nebo jinými způsoby určování obsahu vitaminů a minerálních látek ve zkoumaných vzorcích. Vyšší hodnoty než ty zjištěně v minulosti v případě minerálních látek můžou být způsobeny používáním “umělých” hnojiv, které tyto cenné látky mohou do půdy dodávat. Co z toho vyplývá?
  • Obavy z toho, že většina ovoce a zeleniny v supermarketech, které jsou ještě často dováženy ze zahraničí, vlastně ani žádné vitaminy a minerální látky neobsahuje, jsou přehnané. Pokud se u některých plodin obsah minerálních látek a vitaminů skutečně snižuje, není to však takové snížení, které by najednou měnilo situaci do takové míry, že bychom již o ovoci a zelenině nemohli říci, že jsou dobrými zdroji těchto látek a měly by být součástí našeho jídelníčku.

Jsou BIO potraviny lepším zdrojem vitaminů a minerálních látek než konvenční produkty?

V případě, že máme možnost koupit si produkty organické, nebo si plodiny sami vypěstovat, patrně to bude ještě lepší volba. Mnohé práce totiž ukazují, že právě organické (bio) produkty většinou obsahují o něco více vitaminů a minerálních látek než ty pěstované konvenčně. Jedno je ale jisté, dostatečný příjem ovoce a zeleniny ale i celozrnných obilovin bude pro naše zdraví prospěšný vždy. Jejich původ a domnělé změny v obsahu minerálních látek a vitaminů jsou spíše druhotné záležitosti, které by nás od jejich konzumace neměly odradit (Magkos, 2003), (Worthington, 2001).

Jsou všechny průmyslově zpracované potravinářské výrobky pro naše zdraví špatné a chudé na vitaminy a minerální látky?

Se zvětšující se světovou populací rostou také její požadavky na spotřebu potravin, a tak nikoho nepřekvapí, že se zvyšuje i množství potravin, které jsou nějakým způsobem zpracovány potravinářským průmyslem, aby vydržely déle čerstvé nebo aby se zjednodušila jejich příprava. Mnohé studie dávají do souvislosti zvýšený příjem průmyslově zpracovaných potravin s výskytem obezity a dalších civilizačních chorob (Poti, 2017). Jsou však všechny průmyslově zpracované potraviny pro naše zdraví automaticky špatné?

V dnešní době lze za průmyslově zpracovanou potravinu považovat téměř každou potravinu, která není čerstvá. Tím skutečným problémem naší výživy tedy nejsou průmyslově zpracované potraviny jako celek, ale pouze ty vysoce průmyslově zpracované (ultra‑processed food). 

Jak je to s obsahem vitaminů a minerálních látek ve vysoce průmyslově zpracovaných potravinách?

  • Některé studie opravdu prokázaly nižší obsah některých vitaminů a minerálních látek v těchto potravinách. Jmenovitě se jednalo např. o vitamin D, draslík nebo hořčík (Moubarac, 2017).
  • Tyto potraviny bývají navíc významným zdrojem přidaného cukru, soli, nasycených a transmastných kyselin, které bychom měli v naší výživě omezovat. Též mohou obsahovat méně bílkovin a vlákniny (Costa Louzada, 2015).
  • Alarmujícím faktem může být zjištění, že v USA tyto potraviny představují celých 58 % celkového denního příjmu energie (Martínez Steele, 2016). Ve Francii je to též poměrně vysokých 36 % (Julia, 2018).
  • Vysoce zpracované potravinářské výrobky, které jsou v dnešní době stále více konzumovány, tedy skutečně mohou mít nižší obsah těchto esenciálních živin ve srovnání s nezpracovanými, čerstvými potravinami (Weaver, 2014; Moubarac, 2017).
Jaký je rozdíl mezi vitaminy a minerály ve stravě a těmi v tabletkách?

Tak jak to tedy je? Skutečně hrozí, že ani běžná strava nemusí poskytovat dostatek všech minerálních látek a vitaminů? Někdy realita nebývá tak alarmující, jak by se mohlo zdát, takže i současná strava adekvátně pokryje příjem vitaminů a minerálních látek. Podstatná část takové stravy by ale měla být tvořena kvalitními potravinami v pokud možno co nejméně zpracované podobě.

Vzhledem k tomu, jak jsou v dnešní době vysoce průmyslově zpracované potraviny dostupné a konzumované ve více než zdravé míře, se však můžeme ptát, jaké procento populace tuto podmínku skutečně splňuje a zda se zde nenabízí doplňovat některé jednotlivé látky skrze doplněk stravy. Koneckonců některé vitaminy nebo stopové prvky jsou do potravin běžně přidávány v podobě tzv. fortifikace. Je to např. jód do kuchyňské soli nebo vitaminy a minerální látky do snídaňových cereálií, které jsou také považovány za průmyslově zpracované potraviny. jen tak mimochodem, hranolky opravdu nejsou zelenina.

Liší se využitelnost vitaminu z běžné stravy a z doplňků stravy?

Pokud by teoreticky běžná strava neobsahovala všechny vitaminy v dostatečném množství, nabízí se jejich doplňování skrze syntetické formy v doplňku stravy. S tímto tématem o smysluplnosti užívání multivitaminů se neoddiskutovatelně pojí časté tvrzení, že syntetické formy vitaminů náš organismus nedokáže tak účinně vstřebat nebo využít pro svoje metabolické pochody ve srovnání s příjmem těchto látek prostřednictvím ovoce, zeleniny nebo celozrnných obilovin (Carr, 2013). Tato debata se nejčastěji týká vitaminu C (ale i dalších vitaminů), na jehož vstřebatelnost a biodostupnost bylo provedeno nejvíce studií.

Jaké argumenty proti syntetickým vitaminům často zaznívají?

  • Vitaminy ze svých přirozených zdrojů (ovoce a zelenina) budou lépe vstřebatelné kvůli obsahu dalších látek, např. přírodních antioxidantů flavonoidů, které podporují jejich vstřebatelnost (Vissers, 2011).
  • Vitaminy z běžné stravy se vyskytují v komplexech spolu s dalšími složkami stravy jako jsou bílkoviny, sacharidy a tuky na rozdíl od většinou krystalické formy vitaminů v doplňcích stravy, což může opět hrát roli ve vstřebatelnosti (Thiel,  2000).
  • Vitaminy z ovoce a zeleniny se budou vstřebávat pomaleji, tudíž jejich hladiny neporostou tak rychle a doplňování vitaminů do těla bude efektivnější a tělo jich méně vyloučí bez užitku močí (Vinson, 1988).
  • Účinky a metabolismus některých vitaminů jsou navzájem provázané, takže velké dávky jednoho vitaminu nebo jeho syntetická forma mohou narušit celkovou rovnováhu a působení ostatních vitaminů v organismu (Packer, 1979; Schelling, 1995)

I vitaminy z doplňků stravy nám mohou prokázat dobrou službu

Jak se k těmto poměrně silným tvrzením stavět? Má tedy smysl vitaminy prostřednictvím multivitaminové formule do organismu doplňovat?

  • Ačkoliv může být ve vstřebávání vitaminů z doplňku stravy ve srovnání s vitaminy z běžné stravy malý rozdíl svědčící pro lepší využitelnost vitaminů právě ze stravy (Carr &  Vissers, 2013), tento rozdíl hraje minimální roli a rozhodně nemůže vést ke kategorickému odmítnutí doplňování vitaminů z doplňků stravy.
  • Pokud by o něco nižší vstřebatelnost a dostupnost vitaminů z doplňků stravy (případně farmaceutických přípravků) byla takovým problémem, rozhodně by nebyly tyto formule využívány u pacientů v lékařských zařízeních, kteří nemohou přijímat z důvodu onemocnění stravu, nebo mají ve své stravě omezení (Berner, 1989).
  • Nevyvážené zastoupení některých vitaminů opravdu může skutečně ovlivňovat metabolismus těch ostatních. Vysoké dávky syntetického vitaminu A negativně ovlivňovaly metabolismus vitaminu E (Schelling, 1995).
Jaký je rozdíl mezi vitaminy a minerály ve stravě a těmi v tabletkách?

Jaké informace si můžeme z článku pro sebe odnést?

  • V našem okolí máme plno jedinců, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, fyzickému zatížení nebo dalším okolnostem, mohou profitovat ze zvýšeného příjmu vitaminů a minerálních látek.
  • I když se někdy můžeme setkat s názory, že dnešní ovoce a zelenina už není to, co bývala, i tak bychom ji měli přijímat ve velkém množství. Podle Společnosti pro výživu (2012) by měl denní příjem zeleniny a ovoce dosahovat 600 g, včetně zeleniny tepelně upravené, přičemž poměr zeleniny a ovoce by měl být cca 2:1.
  • Ovoce a zelenina vypěstované vlastnoručně nebo pocházející z ekologického zemědělství (BIO produkt) mohou obsahovat o něco více minerálních látek a vitaminů než konvenční produkty.
  • Poměrně velká část populace může být v dnešní době ohrožena nedostatkem některých minerálních látek a vitaminů. Jeden z hlavních důvodů může být vysoká konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin.
  • I syntetické formy vitaminů nám mohou prokázat dobrou službu, pokud bychom jich měli z běžné stravy nedostatek. Základním kamenem pro jejich příjem by ale měla být i tak vyvážená strava s dostatečným podílem ovoce a zeleniny a dalších čerstvých potravin, díky kterým přijímáme celé spektrum dalších biologicky aktivních látek rostlinného původu, které v doplňcích stravy nejsme schopni přijmout.
  • Pokud splňujeme zásady racionální výživy a budeme se řídit např. doporučeními Společnosti pro výživu nebo zásadami sestavení pokrmu podle zdravého talíře z Harvardu, nepotřebujeme doplňky stravy s obsahem vitaminů a minerálních látek.
Jak vybrat vitamíny a minerály a na co si dát extra pozor?
Jak vybrat vitamíny a minerály a na co si dát extra pozor?
Vybrat kvalitní multivitamin a multiminerál dá pořádně zabrat! Kdo by ze suplementace multivitaminy mohl těžit a jaké skupiny obyvatelstva jsou v ohrožení důležitých vitaminů nebo minerálních látek?
Vitamin D: Důležitý pro činnost svalů i mozku. Proč bychom se na něj měli zaměřit?
Vitamin D: Důležitý pro činnost svalů i mozku. Proč bychom se na něj měli zaměřit?
Vitamin D není potřebný jen pro zdravý vývoj kostí, jak se dozvídají školou povinné děti. Důležitý je i pro správnou činnost mozku a svalů. Co se stane, když jej budete mít nedostatek? A jak udržovat jeho optimální hladinu?
Co jíst pro zdraví i vysněnou postavu? Stravovací základy pro pokročilé
Co jíst pro zdraví i vysněnou postavu? Stravovací základy pro pokročilé
Co jíst pro zdravé tělo, silnou mysl a vysněnou postavu? Máme pro vás moderního průvodce světem stravování.
8 cviků pro posílení a uvolnění bederní páteře
8 cviků pro posílení a uvolnění bederní páteře
Bolesti zad dokážou poměrně snadno narušovat každodenní aktivity běžného života. Pokud trápí i vás, konkrétně ty v bederní části, je tento článek přesně pro vás. Zabývá se technikami protahování i posilování, které pomohou s bolestí, ztuhlostí a zároveň fungují jako prevence proti budoucím potížím.
8 cviků na uvolnění i posílení krční páteře
8 cviků na uvolnění i posílení krční páteře
Bolest krční páteře patří mezi nepříjemný stav ovlivňující fyzickou a psychickou pohodu. Podle studií se navíc předpovídá, že až 7 z 10 lidí tuto bolest zažije. Jak se proti tomu bránit? Dnešní článek prozradí 8 cviků nejen na uvolnění, ale také posilnění krční páteře, které pravidelným cvičením omezí nebo úplně eliminuje bolest.
Nejlepší cviky na záda! TOP 7 cviků na pořádné véčko
Nejlepší cviky na záda! TOP 7 cviků na pořádné véčko
Snad každý muž by chtěl mít velká a široká záda, která dokážou divy nejen v posilovně, ale také přitáhnout pozornost řady opačného pohlaví. Podívejme se na několik základních cviků pro perfektní záda!
Kalorický deficit: jak jej vypočítat a správně nastavit?
Kalorický deficit: jak jej vypočítat a správně nastavit?
Kalorický deficit je základem úspěšného hubnutí – co si ale pod tímto pojmem představit, a jak vědomosti poté uvést do praxe?
Bílé skvrny na nehtech: co je způsobuje?
Bílé skvrny na nehtech: co je způsobuje?
Bílé tečky na nehtech jsou pro mnohé z nás synonymem pro nedostatek vápníku. Je to ale vždy ta správná příčina?
8 věcí, které se stanou po vysazení hormonální antikoncepce
8 věcí, které se stanou po vysazení hormonální antikoncepce
Hormonální antikoncepce je jednou z metod zabraňujících nechtěnému početí. Do jaké míry ale mění přirozené pochody v ženském cyklu, a co můžete očekávat po jejím vysazení?
Klidová tepová frekvence: co vypovídá o našem těle?
Klidová tepová frekvence: co vypovídá o našem těle?
Klidová tepová frekvence je jednoduchý ukazatel, který mnoho vypovídá o našem organismu. Jaké hodnoty jsou normální a co tepová frekvence prozradí sportovcům?
Nafouklé břicho? Toto je 7 nejčastějších příčin
Nafouklé břicho? Toto je 7 nejčastějších příčin
S nafouknutým břichem se setkal téměř každý a všichni se shodnou, že dokáže pořádně znepříjemnit den. Pokud se ovšem obtíže s trávením opakují nebo vás dokonce trápí trvale, je potřeba zakročit. V dnešním článku vám představíme 7 možných příčin nafouklého břicha společně s jejich řešeními!
6 efektivních rad, jak konečně zhubnout břicho
6 efektivních rad, jak konečně zhubnout břicho
Klíčem k plochému břichu je strava a komplexní trénink. Je však vůbec reálné se cíleně zbavit tuku na břiše, nebo jen bojujeme s větrnými mlýny?
Nejlepší cviky na biceps! TOP 6 cviků na mohutné ruce
Nejlepší cviky na biceps! TOP 6 cviků na mohutné ruce
Mohutné paže chce mít asi každý návštěvník posilovny. Jak se k nim efektivně dopracovat? Náš přehled cviků vám s tím pomůže!
Nejlepší cviky na břicho! TOP 8 cviků pro pořádné břišáky
Nejlepší cviky na břicho! TOP 8 cviků pro pořádné břišáky
K vyrýsovaným břišním svalům budete potřebovat vedle nízkého % podkožního tuku také kvalitní a komplexní trénink břicha. Jaké cviky jsou ty nejlepší?
Nejlepší cviky na triceps v posilovně i doma!
Nejlepší cviky na triceps v posilovně i doma!
Triceps tvoří většinu svalové hmoty paže. Pokud chcete, aby vaše ruce připomínaly medvědí tlapy, máme pro vás zásobník cviků, který vám s tím pomůže!