Vědci poprvé našli mikroplasty v lidské krvi. Co to znamená pro naše zdraví?

Tomáš Novotný
Tomáš Novotný 30. 3. 2022
1 Líbí se mi Komentáře
4
Uložit článek
Vědci poprvé našli mikroplasty v lidské krvi. Co to znamená pro naše zdraví?
  • Vědcům se poprvé podařilo změřit mikroplasty v lidské krvi. 

  • Nejčastěji šlo o polymerní látky, se kterými se lidé dostávají každodenně do styku.

  • Do současné doby není jasné, jak mikroplasty v lidském těle působí. 

Průlomová studie z března roku 2022 doslova obletěla celý svět. Dočíst jste se o ní mohli v nejrůznějších médiích od těch veřejnoprávních až po ta bulvární. V čem je nová studie tak unikátní? Jde o první vědeckou práci, ve které se podařilo změřit částice mikroplastů v lidské krvi. Do současné doby vědecké experimenty nacházely mikroplasty například jen ve stolici.

Proč jsou mikroplasty v krvi skoro až alarmující zprávou? Krev je v kontaktu s tkáněmi lidského těla. Vědci si proto pokládají otázky, kam až se mikroplasty mohou dostat a jaké procesy v lidském těle mohou ovlivňovat. 

Nová nizozemská studie a 22 dobrovolníků. Jak výzkum probíhal? 

Do výzkumu bylo zapojeno celkem 22 dobrovolníků, kterým bylo odebráno vždy 10 ml krve. Pomocí plynové chromatografie s detekcí hmotnostní spektrometrie byly ve vzorcích krve hledány nejčastěji se vyskytující polymerní látky:

  1. PET (polyethylentereftalát). Nejčastěji se s ním můžeme setkat v plastových nápojových lahvích.

  2. PE (polyethylen). Polyethylen patří mezi vůbec nejběžnější plastové materiály, vyrábí se z něj hračky, folie nebo textilní vlákna.

  3. PP (polypropylen). Polypropylen vyniká vysokou odolností, používá se k výrobě lan nebo laboratorních zkumavek.

  4. PS (polystyren). Polystyren se používá v pěnové podobě jako těsnění, v klasické podobě je využíván k výrobě jednorázových kelímků nebo talířů.

  5. PMMA (polymetylmetakrylát). Jde o velmi tuhý, odolný a průhledný plastový materiál. Používá se k výrobě plastových skel nebo při výrobě zubních protéz.

Z celkem 22 dobrovolníků byly plastové mikročástice objeveny a změřeny u 17 z nich. Nejčastěji šlo o polymerní látky PET a PS, což jsou plasty, které se hojně vyskytují ve styku s potravinami a nápoji.

V průměru bylo změřeno celkové množství 1,6 μg mikroplastů na 1 ml krve, což odpovídá celkovému množství asi 8 mg v celém krevním oběhu. Rozdíly ovšem byly značné. Zatímco u dvou subjektů byly nalezeny hladiny vyšší než 10 μg mikroplastů na 1 ml krve, u jiných byla nalezena jen stopová množství. Je proto zřejmé, že množství mikroplastů v krvi výrazně závisí na tom, jak často se s plastovými materiály v životě setkáváme. 

obrázek z gettyimages.com

Pozor na plastové láhve, příbory a jednorázové nádobí

Ačkoliv publikovaná studie se nezabývala vstupem mikroplastů do lidského těla, některé možné cesty byly v práci detailněji diskutovány. Jako nejpravděpodobnější vstup se předpokládá vdechnutí a snězení/vypití. Vdechnout můžeme částice až do velikosti 20 μm, což je typický rozměr některých mikroplastů. 

Další pravděpodobná cesta je jejich snězení či vypití prostřednictvím potravin či nápojů. Týká se to například jednorázových plastových talířů a příborů, obalových materiálů na vody, zubní pasty v tubě nebo třeba balzámu na rty. 

Naopak vchod mikroplastů do organismu skrze kůži je nepravděpodobný, zvláště v případě, kdy je kůže zdravá a neporušená drobnými oděrkami. 

Jak mikroplasty v krvi ovlivňují lidské tělo?

Do současné doby není jasné, jaký vliv mají mikroplasty na lidské tělo. Není jasné, jaké bariéry mohou polymerní částice v lidském těle přecházet a zda se v některých tkáních mohou akumulovat. 

Na detailnější práce týkající se vyhodnocení zdravotních rizik mikroplastů v lidském těle si tak budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Už teď je ale zřejmé, že pokud se budeme snažit snížit spotřebu jednorázových plastových materiálů určených ke styku s jídlem a pitím, uděláme jedině dobře. Z ekologického hlediska, ale pravděpodobně i z toho zdravotního. 

Co si z toho vzít?

V letošním roce se nizozemským vědcům podařilo izolovat a změřit mikroplasty v krvi lidských dobrovolníků.Jedná se o průlomovou práci, jelikož je dnes zřejmé, že mikroplasty nejen že vstupují do lidského těla, ale dostávají se také do krevního oběhu. 

Nejproblematičtější se zdají být plastové materiály, které se vyskytují ve styku s potravinami a nápoji. Příkladem mohou být plastové nápoje na pití, jednorázové plastové nádobí nebo třeba zubní pasty a balzámy na rty. 

Není stále zcela jasné, v jaké podobě se mikroplasty v krvi vyskytují a jaký mají vliv na lidské tělo. Nelze ovšem vyloučit, že se nedostávají i do některých tkání či skrze důležité biologické bariéry včetně té hematoencefalické, která kontroluje vstup látek směrem do mozku.

Přidej se k 38 tis. odběratelů

Každému z nich jednou týdně vybíráme ty nejlepší články, které jsou určeny 100% právě jemu.

Odebírat
1 Líbí se mi Uložit článek