Silový trénink nám může pomoci s nárůstem svalové hmoty, zmírněním bolestí nebo lepším metabolismem sacharidů.
Síla tvoří základ pro rozvoj výbušnosti, rychlosti i vytrvalosti.
Různé metody silového tréninku nám mohou pomoci k různým cílům.
Intenzita, objem a regenerace spolu se správnou periodizací silového tréninku jsou klíčové k dosažení našich cílů.
Co je síla a proč bychom ji měli chtít zvyšovat?
Síla je jednou ze základních pohybových schopností, která nám pomáhá zvládat každodenní úkoly. Ať už zvedáme činky v posilovně, nosíme těžké nákupy z auta domů nebo chováme ratolesti v náručí během dne, ke všem těmto činnostem je potřeba patřičná úroveň silových schopností. Čím vyšší a odolnější tato síla je, tím lehčí nám všechny tyto činnosti mohou připadat.
Význam síly pro každodenní život
Síla a s ní spojený odporový trénink nemusí a neměl by být výsadou pouze urostlých sportovců v posilovnách. Silový trénink má totiž spoustu benefitů, z kterých můžeme mít užitek my všichni. Patří mezi ně například:
Podpora síly a svalové hmoty, ta nás může predisponovat k delšímu a kvalitnějšímu životu ve starším věku.
Posiluje kosti a klouby, čímž může snížit riziko osteoporózy a degenerativních onemocnění pohybového aparátu.
Pozitivně ovlivňuje metabolismus sacharidů, kdy pravidelný odporový trénink zvyšuje glykogenové zásoby, zlepšuje citlivost na inzulin a tím snižuje riziko diabetu mellitu 2. typu.
Může mít pozitivní dopad na psychiku, kdy nám pomáhá budovat pocit sebedůvěry a nezávislosti, což ocení také ženy.
Navíc může efektivně zmírňovat chronické bolesti, a tím přispívat k vyšší kvalitě života.
Silový trénink a sport
Jak říká Pavel Tsatsouline, jeden z uznávaných expertů na sílu a její trénink: "Síla je matkou všech ostatních fyzických schopností." Ať už jsi silový trojbojař, maratonský běžec nebo jen člověk, který chce zlepšit svou kondici, dostatečná úroveň síly je jedním z klíčových faktorů. Síla totiž tvoří základ nejen pro výbušnost, rychlost a vytrvalost, ale také pro prevenci zranění a celkového zdraví.
Jedna z mnoha studií na toto téma například potvrzuje, že silový trénink u sportovců vede nejen k nižšímu riziku zranění, ale také k vyšší stabilitě kloubů, či zlepšení svalových dysbalancí.
Rozdělení silových schopností
Samotné dělení silových schopností se může v odborné literatuře lišit v závislosti na přístupu jednotlivých autorů či rozdílech mezi českými a zahraničními zdroji. Pro naše účely však můžeme využít základní rozdělení, a to na statickou a dynamickou sílu.
Statická síla je charakterizována tím, že se mění napětí ve svalu, ale jeho délka zůstává stejná. Typickým příkladem jsou izometrické kontrakce, jako například výdrž v planku, nebo pin press (tlak osy proti pevným zarážkám).
Dynamická síla je typická změnou napětí ve svalech, i jejich délkou. Při pohybu dochází ke střídavému zkracování a prodlužování svalových vláken, což umožňuje vykonávat mechanickou práci. Příkladem může být dřep, při kterém se svaly stehen natahují při pohybu dolů a zkracují při návratu nahoru. Samotnou dynamickou sílu pak můžeme rozdělit na:
Maximální sílu – schopnost vyvinout největší možnou sílu (např. zvednutí maximální váhy na mrtvý tah nebo tlak proti nehybnému předmětu).
Explozivní sílu – schopnost vyvinout sílu s maximálním zrychlením (např. odhod medicinbalu o stěnu).
Reaktivní sílu – kombinace síly a rychlosti využívající cyklus rychlého natažení a zkrácení svalu (např. skoky přes švihadlo).
Vytrvalostní sílu – schopnost vyvíjet relativně malou sílu po delší časový úsek v opakovaném pohybu (např. běh na lyžích).
Vybrané metody silového tréninku
V silovém tréninku existuje mnoho metod, které lze využít v závislosti na cíli tréninku – ať už jde o rozvoj maximální síly, zvýšení svalovéhmoty nebo zlepšení silové vytrvalosti. Každá z nich pracuje s odlišnými parametry, jako je intenzita, objem, délka pauz či tempo provedení. Níže si představíme některé z nejčastěji využívaných metod.
1. Metoda maximálního úsilí
Tato metoda používá vysoké zátěže (+85 % vašeho jednorázového maxima 1RM) s nízkým počtem opakování (většinou 1–5) a je využívaná zejména k rozvoji maximální sily. Důležitá je také delší pauza mezi sériemi, která zajišťuje dostatečnou regeneraci nejen nervového systému. Tato pauza většinou trvá 2–6 minut dle zvolené intenzity.
Příklad tréninku
Mrtvý tah – začínáme důkladným rozehřátím a několika zahřívacími sériemi, poté postupně navyšujeme váhu až k požadované intenzitě. Následuje 3–5 pracovních sérií s 1–5 opakováními a pauzou 2–5 minut.
2. Metoda izometrická
Tato metoda spočívá v udržení statické pozice nebo tlaku proti nehybnému předmětu. Je efektivní pro rekondici, posílení slabých míst v pohybu, zlepšení schopnosti vyvinout maximální možnou sílu v krátkém čase (RFD) nebo zvyšování síly v konkrétním rozsahu pohybu.
Příklad tréninku
Isometric Pin Squat – nastavíme bezpečnostní zarážky v dřepovacím stojanu do požadované výšky (např. paralelní dřep). Postavíme se do dřepovací pozice a tlačíme prázdnou osu maximální silou pod dobu 3–10 sekund proti pevným zarážkám zespoda tak, aby vytvořily pevnou oporu pro osu.
3. Metoda brzdivá (excentrická)
Metoda, která se zaměřuje na kontrolované spouštění váhy ve vysoké intenzitě, často přesahující 100 % jednorázového maxima (1RM). Je velmi efektivní pro budování síly, avšak kvůli zvýšeným nárokům na tělo a nervovou soustavu vyžaduje delší dobu mezi sériemi (4–8 minut) a také prodlužuje celkovou dobu regenerace.
Příklad tréninku
Excentrické kliky na kruzích – Při využití váhy, která je nad úrovní 1RM se pomalu spouštíme dolů po dobu 3–6 sekund, než dosáhneme spodní pozice. Návrat do výchozí polohy lze provést odrazem nebo s dopomocí partnera.
4. Metoda opakovaných úsilí
Tato metoda je založena na překonávání velkých, ale nemaximálních odporů (kolem 60–85 % 1RM) a často se využívá pro rozvoj svalové hypertrofie. Díky vyššímu objemu práce, dosaženému kombinací zátěže, počtu sérií a opakování, může efektivně podpořit svalový růst.
Příklad tréninku
Bench press s kontrolovaným tempem – zvolíme váhu na úrovni 60–85 % 1RM, provedeme 2–5 pracovních sérií po 6–12 opakováních. Pohyb dolů (excentrická fáze) může trvat 3–5 sekund, následuje dynamické vytlačení činky nahoru. Pauzy mezi sériemi jsou obvykle kratší (1–3 minuty).
Další metody silového tréninku
Mezi další metody, s kterými se můžeme v praxi setkat, patří například plyometrická metoda, která využívá explozivní pohyby, jako jsou výskoky, k rozvoji reaktivní síly. Silově vytrvalostní metoda, která je zaměřena na schopnost svalů pracovat po delší dobu s lehčími váhami a vyšším počtem opakování, nebo intermediární metoda, která kombinuje dynamikou a izometrickou sílu vložením výdrží do dynamického cvičení.
Intenzita a objem v tréninku
Pro efektivní silový trénink je klíčová správná manipulace s intenzitou a objemem, které ovlivňují celkový tréninkový efekt:
Intenzita se v silovém tréninku obvykle vyjadřuje jako procento jednorázového maxima (1RM) a určuje úroveň stimulace nervového systému, svalové a pojivové tkáně. Obecně platí, že s rostoucí intenzitou během tréninkového plánu dochází ke snižování celkového tréninkového objemu.
Objem představuje celkové množství vykonané práce, které je určeno součtem sérií, opakování a zvednuté hmotnosti v určitém období. Často se vyjadřuje jako celkový počet pracovních sérií, opakování nebo celkové nazvedané hmotnosti.
Tip: Pokud chcete znát své jednorázové maximum (1RM) pro daný cvik, aniž byste museli zvedat maximální váhu, můžete využít kalkulátory pro odhad z vícenásobných maxim. Pokud například znáte maximální váhu, kterou zvládnete na 8 opakování, lze z ní přibližně dopočítat vaše jednorázové maximum – kalkulátor zde.
Volba intenzity podle našich cílů
Tréninkového cíle lze dosáhnout, pokud budeme zvedat zátěž odpovídající určitému procentu 1RM spolu se stanoveným počtem opakování. Zátěž a počet opakování se pak může lišit v závislosti na tréninkovém cíli, přičemž v literatuře najdeme specifické intenzity a objem pro stimulaci různých druhů síly:
Maximální Síla: > 85 % 1RM, méně než 6 opakování
Hypertrofie: 67–85 % 1RM, 6–12 opakování
Vytrvalost svalů: < 67 % 1RM, více než 12 opakování
Musíme se také ale uvědomit, že vždy dochází k určitém přesahu daných intenzit. To znamená, že váha na úrovni 80 % bude mít také přesah do maximální síly a naopak.
Další aspekty silového tréninku
Stejně jako v každém jiném tréninku, i v tom silovém je klíčové postupně vystavovat tělo rostoucím nárokům, aby docházelo k neustálému zlepšování. Toto progresivní přetížení je zásadní jak pro rozvoj síly, tak i pro růst svalové hmoty. Důležitým aspektem je také periodizace zatížení, která umožňuje efektivní střídání období zvýšené zátěže a kumulace únavy s adekvátním odpočinkem a regenerací.
Neméně důležitým faktorem je také technika prováděných cviků, obzvlášť při tréninku s vysokou intenzitou, kdy je tělo vystaveno velkým nárokům. Správná technika nám pomáhá minimalizovat riziko zranění a zajišťuje efektivní přenos sil. Ačkoliv technika nemusí být vždy zcela perfektní, zejména při pokusech o maximální intenzitu, pokud je trénink správně periodizován a tělo dostatečně adaptováno na danou zátěž, zvládne tolerovat i mírné odchylky bez negativních následků.
Co si z toho vzít?
Silový trénink je základním pilířem nejen sportovního výkonu, ale i zdravého a funkčního těla v každodenním životě. Pomáhá zlepšovat celkovou sílu, zvyšovat svalový objem, posilovat kosti a klouby, zlepšovat metabolismus sacharidů a může mít pozitivní vliv na psychiku. Správně nastavený silový trénink také může přispět k prevencizranění, zmírnění chronických bolestí a celkovému zvýšení kvality života.
Pro ty, kteří by se silovým tréninkem chtěli začít, je klíčové zaměřit se na osvojení správné techniky, nezanedbávat regeneraci a postupně zvyšovat intenzitu. Obecně lze doporučit začít s nižší intenzitou (60–70% 1RM) a postupně přidávat zátěž podle principu progresivního přetížení. Důležité je také dát tělu dostatek času na adaptaci a regeneraci.