Co si představíte pod pojmem "fitness životní styl"? Často se o něm mluví jako o cestě ke zdraví, fyzické kondici, vypracované postavě nebo i psychické odolnosti – tedy, pokud se praktikuje s rozumem a bez extrémů. Jistě mi dáte za pravdu, že do takového životního stylu bychom měli zahrnout i jistou zodpovědnost za sebe a skutečný zájem o naše zdraví, které není patrné pouze na naší postavě, ale na našem organismu jako celku, a to včetně psychické pohody. Právě proto bychom neměli nic ponechávat náhodě a pravidelně častovat našeho praktického lékaře návštěvou preventivní prohlídky, kde jsme mimo jiné podrobováni krevním testům. Tuto prohlídku máme jednou za dva roky hrazenou zdravotní pojišťovnou.
Nyní se vžijme do situace, kdy nám druhý den po odběru krve zazvoní telefon, v kterém slyšíme ustaraný hlas zdravotní sestry: "Pane, vaše krevní hodnoty funkce jater a ledvin jsou povážlivě vysoké, asi je máte poškozené. Urychleně se, prosím, dostavte." Taková zpráva nenechá chladným ani největšího frajera, a tak ihned začneme pátrat v mysli po možné příčině takových výsledků. Měli rodiče pravdu a je za těmito hodnotami skutečně užívání doplňků stravy a vyšší příjem bílkovin, nebo může být pravda někde úplně jinde?
Co se v dnešním článku dozvíme?
- Proč je krev odrazem našeho dlouhodobého zdraví a co vše ovlivňuje krevní hodnoty.
- Že játra můžeme mít v naprostém pořádku, přestože krevní testy říkají opak.
- Proč je dobré informovat lékaře při odběrech o suplementaci kreatinem a fyzické aktivitě v posledním týdnu.
- Že vyšší hladinu močoviny mohou mít na svědomí i jiné faktory než poškozené ledviny.
- Vysoká hladina kreatinkinázy nutně neznamená akutní hospitalizaci na jednotce intenzivní péče.
- Jak se pravidla hry mění při suplementaci kreatinem a několik rad pro spolehlivé a objektivní vyšetření krve.
Krev jako odraz našeho zdraví?
Každý z nás to jistě zažil na vlastní kůži. Preventivní prohlídka u lékaře nebo kterékoliv jiné vyšetření je téměř vždy spojeno s odběrem krve. Proč tomu tak je? Látky běžně stanovované v krvi totiž lékaři poskytnou podrobné informace o stavu našeho zdraví a o případných zdravotních problémech ještě v té fázi, kdy se cítíme zdraví jako ryba. Z tohoto důvodu bychom měli pravidelné odběry krve podstupovat. Dodržování prevence nebo podchycení zdravotního problému v zárodku je mnohem lepší než dlouhá a komplikovaná léčba. Obecně se má tedy za to, že naše krevní hodnoty odráží dlouhodobý zdravotní stav a jsou relativně neměnné. Platí to tak ale opravdu vždy?
Už možná tušíte, že neplatí. Dá se říci, že většina aspektů spojených s fitness může s krevními hodnotami může pěkně zamávat.
Co všechno může mít na krevní hodnoty vliv?
- Fyzická aktivita
- Příjem bílkovin
- Kreatin
- Množství svalové hmoty
Typické krevní hodnoty, s kterými by mohly být ve vztahu k výše uvedeným aspektům problémy:
- ALT, AST (jaterní enzymy)
- Urea
- Kreatinkináza
- Kreatinin
Konečně si ukažme, jak konkrétně mohou být tyto hodnoty ovlivněny, a falešně tak ukazovat na domnělé poškození nebo špatnou funkci orgánů.
Když to s játry vypadá bledě
ALT (alaninaminotransferáza) a AST (aspartátaminotransferáza) jsou dva enzymy zapojené do metabolismu bílkovin. Jejich nejvyšší zastoupení je v buňkách jater. Při poškození jaterních buněk, které může být způsobeno jejich onemocněním (žloutenka), zánětem, léky, alkoholem, ztrácí tyto buňky svoji integritu a do okolního prostředí se z jejich nitra mohou začít uvolňovat různé látky,
v tomto případě ALT a AST. Při krevních testech je pak jejich koncentrace logicky zvýšená a za normálních okolností svědčí pro jaterní poškození. Čím vyšší jsou koncentrace těchto enzymů, tím závažnější může poškození být.
Vyšetření po těžkém silovém tréninku může být příčinou vyšších hodnot ALT a AST
Jak je to však tehdy, když si před odběrem krve půjdeme odcvičit těžký trénink nohou? Enzymy ALT a AST nejsou typické pouze pro buňky jater, ale můžeme je najít i v buňkách svalových. Pokud zatížíme svalová vlákna takovým způsobem, že je poškodíme (což se do určité míry stane téměř vždycky), začnou svalové buňky uvolňovat do krve naše "jaterní" enzymy úplně stejně. Mazané!
Možná se ptáte, jak dlouho mohou být tyto enzymy po zátěži zvýšené?
Na takovou otázku chtěl odpovědět Pettersson a kolegové (2008), kteří za tímto účelem provedli studii na 15 dobrovolnících.
Ti podstoupili trénink celého těla (10 cviků, tréninkové schéma 3x12 s 70 % maximální zátěže pro 1RM). Poté jim byla odebírána krev do té doby, než se jejich hodnoty vrátily do normálních hodnot, jak je možno vidět na grafech níže. Jaký vývoj koncentrací enzymů byl vysledován?
Co z grafů můžeme vidět? Nejprve srovnejme koncentrace enzymů s referenčními (normálními) hodnotami znázorněné v grafu jako přerušovaná vodorovná čára, které jsou:
- ALT: 0,1–0,78 µkat/l*
- AST: 0,1–0,72 µkat/l* (*každá laboratoř může mít tyto referenční meze lehce posunuté)
Na první pohled si všimneme, že mezi jednotlivými účastníky studie byly velké rozdíly ve vývoji koncentrací enzymů v krvi. Tato koncentrace je vyjádřena na ose y (P‑ALAT, P‑ASAT). U všech však tyto hodnoty začaly prudce stoupat zhruba 24 hodin po vykonání tréninku a maxima dosahovaly 3.–4. den po zatížení, což může lehce souviset s bolestivostí svalů po tréninku. Někteří účastníci studie vykázali hodnoty AST až 20x vyšší, než je referenční mez, zatímco hodnoty některých testovaných sotva dosáhly na hranici referenčních hodnot.
Co si zapamatovat?
- Zvýšení "jaterních" enzymů může, ale také nemusí následovat fyzickou aktivitu
- Mezi jedinci může být v tomto ohledu velká variabilita
- Jedním z možných vysvětlení pro tuto rozdílnost je různá trénovanost a tolerance zatížení
- Pokud podstupujeme krevní testy, při případném zvýšení těchto hodnot musíme dát lékaři vědět o tom, že testům předcházela fyzická aktivita
"Vaše ledviny jsou v katastrofálním stavu!"
Další hodnotou, s kterou může být ve vztahu ke krevním odběrům problém, je močovina. Močovina je konečným produktem metabolismu bílkovin. Jedním z důvodů pro tvorbu močoviny, která je pro tělo netoxická, je eliminace naopak velmi toxického amoniaku vznikajícího při metabolismu bílkovin. Močovina je vylučována ledvinami, a tak její hladina v krvi může být jedním z vodítek, podle kterého můžeme zjistit jejich správnou funkci. Při jejich špatné funkci se její hodnota totiž může zvyšovat. Jak se nyní dozvíme, není to zdaleka jediný důvod jejího zvýšení (Dastych et al., 2015).
Jaké další faktory mohou vyšší hladinu močoviny zapříčiňovat?
- Dehydratace
- Zvýšený katabolismus bílkovin
- Vysoký příjem bílkovin (zhruba nad 1,5 g/kg)
Referenční meze pro koncentraci močovinu jsou:
- Urea: 1,7–8,3 mmol/l
Tak vidíte, ani se zvýšenou hladinou močoviny v krvi to nemusí být tak zlé, jak se na první pohled může zdát. Lehká dehydratace z časté fyzické aktivity nebo vysoký příjem bílkovin jsou typické pro tvrdě trénující jedince. Přidejme si k tomu zvýšené odbourávání bílkovin způsobené touto zátěží, spolupůsobení katabolického hormonu kortizolu a případný kalorický deficit a máme před sebou žhavého kandidáta na zvýšenou hladinu močoviny v krvi.
Jak se před odběrem krve nejlépe zachovat?
- Před odběrem krve dbát na dostatečný příjem tekutin: samozřejmostí je již den předem, ráno před odběrem vypít alespoň 1–2 sklenice vody pro doplnění tekutin a "rozředění" krve
- Ideálně omezit fyzickou aktivitu
- S omezením fyzické aktivity snížit příjem bílkovin ze všech zdrojů na hodnoty 1–1,5 g/kg tělesné hmotnosti
Srdeční problémy a záněty ve svalech? Ne tak docela
Kreatinkináza je enzym zapojený do energetického metabolismu buňky, tudíž jeho největší koncentrace je v orgánech s nejvyšším metabolickým obratem (srdeční sval, ledviny, mozek, kosterní svaly). Podobně jako enzymy ALT a AST, i kreatinkináza je indikátorem poškození těchto buněk. Zvýšené hodnoty můžou být známkou závažných stavů, mezi které patří např.:
- Onemocnění srdce, typicky infarkt
- Rhabdomyolýza – rozpad svalových buněk
- Záněty a degenerativní onemocnění svalů
A nikoho z nás už asi nepřekvapí, že za to opět a zas jednou může fyzická aktivita.
Referenční meze pro koncentraci kreatinkinázy jsou:
- Muži (15–30 let): 0,2–3,8 μkat/l
- Ženy (15–30 let): 0,2–2,5 μkat/l
Jestliže tyto hodnoty srovnáme s hodnotami z dnes již jednou zmiňované studie od Petterssona (2008), kde hodnoty některých účastníků studie vystoupaly bezmála na tisícinásobek normálních hodnot, nemůžeme se divit, že náš lékař může projevit (ještě ve spojitosti s dalšími hodnotami) o naše zdraví skutečně velkou obavu. Opět bychom měli lékaři oznámit, že odběru předcházela fyzická aktivita. Lehce by se totiž mohlo stát, že bez znalosti celého kontextu bychom se mohli velice rychle ocitnout na jednotce intenzivní péče.
A zase ty ledviny!
Kreatinin je odpadní látka vznikající při degradaci kreatinu. Kreatinin je poté vylučován ledvinami do moče a právě kreatinin je jednou z látek, jejíž koncentrace nám dává informaci o tom, jak dobře je kreatinin odváděn z těla a jak ledviny plní svoji funkci.
Referenční hodnoty pro hladiny kreatininu jsou:
- Muži: 44–110 µmol/l*
- Ženy: 44–104 µmol/l* (*každá laboratoř může mít tyto referenční meze lehce posunuté)
Opět berme v potaz, že se jedná o hladiny referenční, které jsou určeny pro průměrného člověka s běžnou výživou a běžným množstvím svalové hmoty. Pokud však víme, že 95 % kreatinu v organismu se nachází ve svalech a denní obrat kreatinu jsou asi 2 %, jasně nám z toho vychází, že hladina kreatininu v krvi bude podstatně ovlivněna právě množstvím svalové hmoty (Clark et al., 2014).
Baxmann a kolegové (2008) zkoumali vztah mezi hladinou kreatininu v séru a množstvím beztukové hmoty těla (FFM – fat‑free mass). Výzkumníci dbali na to, aby mezi účastníky studie (n=206) nebyl nikdo, kdo by trpěl onemocněním ledvin nebo užíval kreatin. K jakým výsledkům dospěli?
Mezi hladinou kreatininu v séru a množstvím svalové hmoty byla nalezená těsná souvislost. Červená vodorovná čára značí vrchní hodnotu referenčního limitu pro normální hladiny kreatininu 110 µmol/l (což je koncentrace 1,25 mg/dl). Z toho je patrné, že někteří jedinci tuto koncentraci přesáhli, i když byly jejich ledviny v naprostém pořádku. Poměrně slušná řádka jedinců měla své hodnoty na hranici této meze, což by mohlo značit, že "se něco začíná s jejich ledvinami dít".
I v tomto případě budou jejich obavy zbytečné.
Co se stane, když si do této problematiky navíc zavedeme suplementaci kreatinem?
Pokud budeme užívat kreatin, a tím budeme zvyšovat jeho zásoby v organismu, je logické, že bude zvýšeno i jeho odbourávání, které se může projevit zvýšením kreatininu v krevním séru. To však v žádném případě neznamená, že by nám znenadání začaly špatně pracovat ledviny. Hladina kreatininu v krevním séru nám tedy opět neříká celou pravdu, v dnešní klinické praxi se pro skutečně relevantní vyšetření funkce ledvin používají spolehlivější vyšetření se sledováním jiných hodnot (Lugaresi et al., 2013; Gualano et al., 2008).
Několik rad pro spolehlivé vyšetření závěrem
Pojďme si zrekapitulovat nejdůležitější informace z článku v bodech. Jak se chovat před odběrem krve, aby hodnoty byly co nejméně ovlivněny naším životním stylem?
- Místo obvyklých těžkých tréninků několik dní před odběry zvolte spíše odpočinkovější aktivity pro podporu regenerace. Z mých zkušeností 3–4 dny plně postačí, i když takto krátká doba je v rozporu s výsledky studie Petterssona (2008). Pro někoho tedy může být doba pro plné zotavení delší.
- V návaznosti na tento odpočinkovější režim snižte příjem bílkovin určitě pod 1,5 g/kg, pro jistotu až k běžně doporučovanému množství 1 g/kg tělesné hmotnosti.
- Před odběrem buďte přirozeně hydratovaní. Před odběrem, typicky v brzkých ranních hodinách, se nebojte vypít 1–2 sklenici vody. V žádném případě takový postup neznamená, že byste zkreslily výsledky, ba naopak, výsledky budou věrohodnější
Co dělat, když krevní vyšetření nedopadne nejlépe?
Může se stát, že na tyto rady zapomenete a některé výsledky vyjdou skutečně vyšší. Nádech v klidu střídá výdech a zbytečně nepropadejte panice a zamyslete se nad tím, kolik fyzické aktivity jste absolvovali v posledním týdnu před odběrem, jaký byl váš příjem bílkovin a zda prostřednictvím doplňků stravy nepřijímáte nějaký kreatin. V úvahu přichází i míra vašeho osvalení.
Tyto informace poskytněte svému lékaři. Určitě vás začne brát trochu jinak, než jen jako toho člověka, co má teď problémy určitě z toho, že "sype a cpe se bílkovinami". Věřím, že při tomto vyšetření již budou vaše hodnoty v normálu.
