Kterých chyb se dopustila Adenike Endtová v příspěvku o potréninkové výživě?

Petr Loskot
Petr Loskot Poprvé publikováno 26. 6. 2019
Aktualizováno 27. 6. 2019
8 minut čtení
Kterých chyb se dopustila Adenike Endtová v příspěvku o potréninkové výživě?
obrázek z Instagram.com
72

Sportovní výživa je v dnešní době uznávanou vědeckou disciplínou, která pomáhá všem sportovcům v dosahování jejich cílů a lepších výkonů. Často se však nejen ke sportovní výživě vyjadřuje řada lidí bez adekvátních znalostí. Bohužel tak (v dobré víře toho, že chtějí pomáhat) šíří výživové mýty a dezinformace. Toho se ve svém postu na Instagramu, který má přes 4 000 "srdíček", dopustila i jinak velmi sympatická závodnice v bikiny fitness Adenike Endtová.

Jakožto úspěšná bikini fitness závodnice má Adenike spoustu sledujících na sociálních sítích, kterým se snaží předávat rady, jak dosáhnout svých cílů. Ne vždy je však dobře míněná rada fakticky správná. Stává se z ní pak dezinformace, která se jako lavina šíří dál. Proto Aktin cítí potřebu výrok Adenike uvést na pravou míru, aby o těchto mýtech bylo konečně jasno.

Co touto reakcí chceme objasnit?

  • Jestli musíme přijmout jako první živinu po tréninku sacharidy
  • Je pravda, že si naše tělo přemění samotný protein po tréninku na energii?
  • Rostou svaly na objemu díky jizvám, které v nich po tréninku vznikají?

“Tělo hnedka po tréninku je schopný přijmout jen sacharidy a vy když mu tam pošlete ten protein, tak je tak vyčůraný, že si ten protein složitě přemění na energii, takže to tělo ještě zatížíme.” Mylně vysvětluje na Instagramu Adenike Endtová

Dále také Endtová dodává: “Víte proč je protein ihned po tréninku vlastně blbost a vyhozený peníze za něj do hajzlíku?” Tímto nesmrtelným mýtem se řada lidí bohužel řídí ještě dnes.

Z jaké myšlenky tento mýtus vlastně vychází?

  • Mýtus vychází z přesvědčení, že tělo potřebuje jako první doplnit sacharidy (zásobní svalový glykogen) a až poté můžeme přijmout protein, abychom díky němu začali s budováním svalstva. Samotný protein po tréninku tělo nevyužije na stavbu svalů a využije ho právě na tvorbu sacharidů, které žádá doplnit přednostně.

Jaká je pravda o příjmu bílkovin a sacharidů po tréninku pro růst svalů? Opravdu naše tělo přemění protein po tréninku na sacharidy?

  • Ve studii Staplese byly porovnávány 2 skupiny sportovců. Jedna skupina hned po tréninku přijala 25 g syrovátkového proteinu, druhá skupina 25 g proteinu a 50 g sacharidu maltodextrinu. U obou skupin bylo po tréninku dosaženo stejné stimulace tvorby svalových bílkovin i stejného snížení svalového rozpadu. 
obrázek ze shutterstock.com

Adenike dále vysvětluje: “Když nám nejde vyloženě jen o hubnutí - je ideální gainer, který obsahuje menší procento proteinu a více cukru, který ale jde hned do svalů a přinese tam ten protein!”

Musí mít protein "nosič" v podobě cukru, aby byl protein správně dopraven ke svalům? 

  • Tento mýtus pochází z tvrzení, že aby se aminokyseliny z přijatého proteinu dostaly do svalů (a tělo si je nepřetvořilo na sacharidy), musíme zároveň dodat sacharidy, které pomohou uvolnit hormon inzulin a ten svalové buňky otevře pro příjem sacharidů a aminokyselin.

Co nám o tomto problému opravdu říká fyziologie?

  • Opět se ukazuje, že sacharidy (např. ve formě gaineru) po tréninku nutně přijímat nemusíme a jejich příjem se odvíjí čistě od našich potřeb, cílů a celkového zastoupení v jídelníčku. Gainer je tak typicky vhodný pro lidi, kteří mají velké nároky na příjem energie. 

“My vlastně na tréninku trháme a škubeme ty svalová vlákna a jak se ten sval hojí (svalovka), tak na něm vlastně vzniká jizva a ta jizva dělá ten objem toho svalu, že nám rostou svalíky, vcelku brutální sado-maso, co?” Opravdu?

K poškození svalových vláken při tréninku opravdu může zcela běžně docházet a ukazuje se, že právě svalové poškození může hrát důležitou roli při růstu svalové hmoty.

Jizva nedělá objem svalu, ale vzniká na svalech po těžších poraněních...

  • Růst svalů připodobňovat k tvorbě jizvy opravdu nelze. Uveďme si jeden příklad. Vazivová tkáň v podobě jizvy se tvoří např. v srdečním svalu po prodělání infarktu myokardu a určitě pro vás nebude překvapením, že kvůli vzniklé jizvě srdce často zdaleka nepracuje tak dobře. Vazivová tkáň je totiž neplnohodnotná a není schopna vykonávat kontrakce jako zdravá svalová tkáň (Horký, 2011). 
  • I v kosterním svalstvu může při těžších poraněních tvorba jizvy skutečně nastat a prakticky není jiná možnost, jak takové zranění zahojit. Tento proces ale nevede k růstu svalů a rozhodně není z tohoto pohledu žádoucí. Navíc se tvorbou jizvy zhoršuje funkce svalu. Kosterní svaly však své běžné poškození tréninkem naštěstí neopravují tvorbou jizev a logicky kvůli tomu nerostou a ani nezískávají na objemu.

Silovým tréninkem svaly poškodíme v podobě mikrotraumat, nikoliv jizev

  • Silový trénink vede k poškození svalstva (tzv. mikrotraumatům) a zároveň podporuje jeho růst tím, že stimuluje tvorbu svalových bílkovin, kterou můžeme ještě navýšit příjmem proteinů a následně dalších živin v potréninkovém období. 
  • Růst svalů je dán rozdílem mezi proteosyntézou (tvorbou) svalových bílkovin (anabolické reakce) a jejich rozpadem (poškozením, katabolickými reakcemi). Podle toho, jaké z těchto reakcí převáží, nám svaly celkově rostou, nebo ubývají.
obrázek ze shutterstock.com

Co si z toho vzít? Důvěřuj, ale prověřuj... 

V dnešní době se k otázkám výživy vyjadřuje téměř každý, a proto je zapotřebí čerpat z kvalitních zdrojů, které jsou založeny na faktech a nikoliv brát pravdivost informací podle počtu followerů, sixpacku nebo celkově namakané postavy. Pro běžného čtenáře může být vyznat se v těchto informacích skutečně obtížné a je vysoké riziko, že si můžeme naše informační zdroje vybírat nesprávně. 

Pokud sledujete různé informační kanály s informacemi o výživě, zkuste si dohledat, kdo za podávanými informacemi stojí, jaké má vzdělání, zda se nadále vzdělává, z jakých zdrojů vychází on sám a zda jeho jedinou kvalifikací pro podávání rad o výživě není pouze několik vítězství na soutěžích ve fitness. Vypracovaný six-pack a kulatý zadek ještě nemusí zaručovat kvalitu informací...

[Instagram]

[eshoplink]

Greenhaff, P.L., Karagounis, L.G., Peirce, N., Simpson, E.J., et al. (2008) Disassociation between the effects of amino acids and insulin on signaling, ubiquitin ligases, and protein turnover in human muscle. American Journal of Physiology. Endocrinology and Metabolism. [Online] 295 (3), E595-604. Available from: doi:10.1152/ajpendo.90411.2008.

Horký, D., Čech, S., Masarykova univerzita & Lékařská fakulta (2011) Mikroskopická anatomie. Brno, Masarykova univerzita.

Jäger, R., Kerksick, C.M., Campbell, B.I., Cribb, P.J., et al. (2017) International Society of Sports Nutrition Position Stand: protein and exercise. Journal of the International Society of Sports Nutrition. [Online] 14, 20. Available from: doi:10.1186/s12970-017-0177-8 [Accessed: 25 July 2017].

Koopman, R., Beelen, M., Stellingwerff, T., Pennings, B., et al. (2007) Coingestion of carbohydrate with protein does not further augment postexercise muscle protein synthesis. American Journal of Physiology. Endocrinology and Metabolism. [Online] 293 (3), E833-842. Available from: doi:10.1152/ajpendo.00135.2007.

Morton, R.W., McGlory, C. & Phillips, S.M. (2015) Nutritional interventions to augment resistance training-induced skeletal muscle hypertrophy. Frontiers in Physiology. [Online] 6. Available from: doi:10.3389/fphys.2015.00245 [Accessed: 20 June 2019].

Power, O., Hallihan, A. & Jakeman, P. (2009) Human insulinotropic response to oral ingestion of native and hydrolysed whey protein. Amino Acids. [Online] 37 (2), 333–339. Available from: doi:10.1007/s00726-008-0156-0.

Schoenfeld, B.J. (2012) Does exercise-induced muscle damage play a role in skeletal muscle hypertrophy? Journal of Strength and Conditioning Research. [Online] 26 (5), 1441–1453. Available from: doi:10.1519/JSC.0b013e31824f207e.

Staples, A.W., Burd, N.A., West, D.W.D., Currie, K.D., et al. (2011) Carbohydrate does not augment exercise-induced protein accretion versus protein alone. Medicine and Science in Sports and Exercise. [Online] 43 (7), 1154–1161. Available from: doi:10.1249/MSS.0b013e31820751cb.

Trommelen, J., Groen, B.B.L., Hamer, H.M., de Groot, L.C.P.G.M., et al. (2015) MECHANISMS IN ENDOCRINOLOGY: Exogenous insulin does not increase muscle protein synthesis rate when administered systemically: a systematic review. European Journal of Endocrinology. [Online] 173 (1), R25-34. Available from: doi:10.1530/EJE-14-0902.

Witard, O.C., Jackman, S.R., Breen, L., Smith, K., et al. (2014) Myofibrillar muscle protein synthesis rates subsequent to a meal in response to increasing doses of whey protein at rest and after resistance exercise. The American Journal of Clinical Nutrition. [Online] 99 (1), 86–95. Available from: doi:10.3945/ajcn.112.055517.

Byl ti článek užitečný?
Jo, super! Bohužel ne

Diskuze k článku