- Při senzorickém přetížení není mozek schopen zpracovat velké množství přicházejících podnětů.
- Typické jsou pro tento stav pocity strachu a úzkosti, neklid nebo dokonce panika.
- Senzorické přetížení může nastat u kohokoliv, určité osoby však mají toto riziko ještě vyšší.
Co je to senzorické přetížení?
Senzorické přetížení, nebo v angličtině také ovestimulation, je stav, kdy z okolního prostředí přijímáte více vjemů, než je váš mozek v danou chvíli schopen zpracovat. Toto přetížení může být způsobeno kterýmkoliv ze smyslů (zvuky, vůně, záblesky světla…) nebo i jejich kombinací. Senzorické přetížení může zažít kdokoliv, určité skupiny lidí však mohou být ohroženy více, než jiné. Výrazně lišit se mohou i projevy tohoto stavu, většinou je však provází pocity úzkosti, strach, podráždění, obecný dyskomfort, neschopnost se v dané chvíli rozhodnout nebo dokonce panika.
Kdo je rozvojem senzorického přetížení nejvíce ohrožen?
Jak již bylo zmíněno, senzorické přetížení může zažít kdokoliv. Určité skupiny osob však mají riziko jeho rozvoje znatelně vyšší. Jsou to zejména:
- lidé s ADHD
- lidé s posttraumatickou stresovou poruchou (PTDS)
- lidé s úzkostnou nebo depresivní poruchou
- vysoce citliví lidé
- lidé s poruchami senzorického zpracování
- lidé s autismem
- lidé s chronickým únavovým syndromem
Představte si např., že sedíte v horkém slunečném dni na zahrádce restaurace. Slunce praží na každý centimetr vašeho těla, z reproduktoru těsně vedle vaší hlavy vyhrává rytmická hudba, a od vedlejších stolů k vám doléhají přerývané příběhy o dětech, práci a partnerských vztazích, doprovázené občasným výbuchem smíchu. Stoly jsou tak blízko u sebe, že se ramenem otíráte o sako položené na vedlejší židli, a vzduchem se vznáší vůně nejrůznějších pokrmů, které splývají v jedno s agresivním parfémem dámy vedle vás. Jestliže máte v takovém případě silné nutkání zacpat si oči, uši i nosní dírky a alespoň na chvíli uniknout do ticha, tmy a samoty, pravděpodobně právě zažíváte senzorické přetížení.
Při nahromadění těchto triggerů (spouštěčů) není váš mozek schopen je postupně zpracovat. Dochází tak k jeho“zamrznutí”, které do těla vyšle signál pobízející k ukončení působení těchto vjemů a k vyhledání méně stimulujícího prostředí.
Jaké jsou projevy senzorického přetížení?
Projevů senzorického přetížení může být mnoho, a nemusíte nutně zažívat všechny níže zmiňované symptomy. Nejčastěji sem patří:
- pocit dyskomfortu
- neklid
- intenzivní vnímání triggerů a neschopnost je ignorovat (např. hluboce vnímáte dech nebo žvýkají lidí okolo)
- pocity strachu a úzkosti
- neschopnost se rozhodnout
- pocit zahlcení
- neschopnost se soustředit
- touha uniknout do klidnějšího prostředí
- nutkání k omezení vnímání vjemů (zakrytí uší, zavření očí…)
- vyšší náchylnost k vnímání textury látek a povrchů (pocit podráždění kůže)
Co dělat v případě senzorického přetížení?
Akutní pomoc
Pokud se bezprostředně nacházíte v situaci senzorického přetížení, nejefektivnějším způsobem jejího zvládnutí bude opustit místo přehlcené vjemy. Pokud jste např. na večírku, odejděte domů. Jste‑li na v práci nebo rodinném obědě, snažte se toto prostředí opustit alespoň na pár minut – odskočte si na toaletu, do přilehlého parku nebo kamkoliv, kde bude stimulů méně.
Jakmile budete mimo zahlcující prostředí, neobviňujte se z “nezvládnutí” situace, ale snažte se naopak uklidnit pomocí dechových cvičení či snahou o zaměření na jediný vjem, nejlépe hmatový. Může se jednat např. o tvrdost lavičky na které sedíte, nebo studený a hladký povrch umyvadla na toaletě. Máte‑li možnost, můžete vyzkoušet i tzv. potápěčský reflex. V plném rozsahu to znamená, že ponoříte obličej do nádoby se studenou vodou a logicky zadržíte dech – dokud je vám to “příjemné”. Nesnažte se dech zadržovat zbytečně dlouho a “na sílu”.
Existuje ale i modifikovaná forma, kdy si studený mokrý předmět (ručník, ruce…) přitisknete na oblast očí, a opět na pár okamžiků zadržíte dech. Na tuto simulaci ponoření do vody totiž tělo reaguje fyziologickými změnami, mezi které patří např. aktivace parasympatické nervové větve a zpomalení srdečního tepu. Tyto procesy pak podporují dosažení celkového zklidnění.
Dlouhodobá pomoc
Z dlouhodobého hlediska je stěžejní zejména dobrý stress management, kvalitní spánek a zdravý životní styl – jinými slovy se snažíte dostat do stavu, kdy vás stimuly zvenčí tak snadno “nevyprovokují”. Pokud totiž budete nevyspalí, hladoví a vystresovaní, k přetížení může stačit i opravdu málo. Pokud navíc víte, že některé situace nebo prostředí u vás riziko senzorického přetížení zvyšují, snažte se jim vyhýbat (pokud je to možné).
Snažte se také předem vytipovat rizikové situace, a snížit riziko rozvoje senzorického přetížení na minimum. Noste s sebou ochranné pomůcky, jako jsou sluneční brýle, špunty do uší nebo pohodlné oblečení, které vás nebude škrtit a kousat.
Pokud vás tento stav obtěžuje nebo je možné, že spadáte do jedné ze zmíněných rizikových skupin, snažte se o svém stavu zjistit co nejvíce informací a efektivně s ním pracovat. Zejména u osob s poruchou pozornost, PTSD nebo vysokou citlivostí může být velmi efektivní identifikovat rizikové faktory a naopak i strategie ke zklidnění. V tomto vám poskytne pomoc a podporu mimo jiné i návštěva psychologa či psychoterapeuta. S čím dalším vám může pomoci, a proč by tato forma terapie neměla být tabu, se dozvíte v článku Jak pečovat o své duševní zdraví? Vsaďte na psychoterapii.
Stress management
K lepšímu zvládání stresu vám pomůže výše zmíněná psychoterapie či psychologické poradenství, existuje však i mnoho dalších technik a postupů, kterými tohoto cíle můžete dosáhnout. Jedná se např. o mindfulness, jógu, meditaci, journaling, aromaterapii nebo canisterapii.
Zdravý životní styl
Z hlediska zdravého životního stylu a udržení duševního zdraví je nezbytné dbát zejména na vyváženou stravu, pravidelný pohyb a kvalitní spánek. Bližší informace o jednotlivých tématech a tipy na jejich snadné začlenění do každodenního života najdete v našich dalších článcích:
- Jak jíst správně aneb zásady zdravého stravování
- Pohybem ku zdraví: kolik fyzické aktivity je tak akorát?
- Nedostatek spánku: Zvyšuje stres, chuť k jídlu a zpomaluje svalový růst
Co si z toho vzít?
Senzorické přetížení může postihnout kohokoliv, více jsou k němu ovšem náchylní lidé s poruchami pozornosti, autismem, PTSD nebo vysokou citlivostí. Tento stav se může projevovat různě, typicky je ale doprovázen pocitem úzkosti a strachu, podrážděním a touhou utéci do klidnějšího prostředí.
Nejefektivnějším způsobem ochrany proti přetížení je opustit místo s nadměrným působením stimulů. Pomoci může také vědomé zklidnění pomocí dechu a zařazení tzv. potápěčského reflexu. Z dlouhodobého hlediska je třeba věnovat se technikám zvládání stresu a dbát na celkový životní styl – abyste se cítili dobře a odpočatě.
