Senzorické přetížení: jak se projevuje a kdo je jeho rozvojem nejvíce ohrožen?

ověřil/a Mgr. Barbora Matějčková
Komentáře
Senzorické přetížení: jak se projevuje a kdo je jeho rozvojem nejvíce ohrožen?
Image by peoplecreations on Freepik
Co v článku najdeš?
Zobrazit seznam Skrýt seznam
  • Při senzorickém přetížení není mozek schopen zpracovat velké množství přicházejících podnětů.
  • Typické jsou pro tento stav pocity strachu a úzkosti, neklid nebo dokonce panika.
  • Senzorické přetížení může nastat u kohokoliv, určité osoby však mají toto riziko ještě vyšší.

Co je to senzorické přetížení?

Senzorické přetížení, nebo v angličtině také ovestimulation, je stav, kdy z okolního prostředí přijímáte více vjemů, než je váš mozek v danou chvíli schopen zpracovat. Toto přetížení může být způsobeno kterýmkoliv ze smyslů (zvuky, vůně, záblesky světla…) nebo i jejich kombinací. Senzorické přetížení může zažít kdokoliv, určité skupiny lidí však mohou být ohroženy více, než jiné. Výrazně lišit se mohou i projevy tohoto stavu, většinou je však provází pocity úzkosti, strach, podráždění, obecný dyskomfort,  neschopnost se v dané chvíli rozhodnout nebo dokonce panika.

Kdo je rozvojem senzorického přetížení nejvíce ohrožen?

Jak již bylo zmíněno, senzorické přetížení může zažít kdokoliv. Určité skupiny osob však mají riziko jeho rozvoje znatelně vyšší. Jsou to zejména:

Představte si např., že sedíte v horkém slunečném dni na zahrádce restaurace. Slunce praží na každý centimetr vašeho těla, z reproduktoru těsně vedle vaší hlavy vyhrává rytmická hudba, a od vedlejších stolů k vám doléhají přerývané příběhy o dětech, práci a partnerských vztazích, doprovázené občasným výbuchem smíchu. Stoly jsou tak blízko u sebe, že se ramenem otíráte o sako položené na vedlejší židli, a vzduchem se vznáší vůně nejrůznějších pokrmů, které splývají v jedno s agresivním parfémem dámy vedle vás. Jestliže máte v takovém případě silné nutkání zacpat si oči, uši i nosní dírky a alespoň na chvíli uniknout do ticha, tmy a samoty, pravděpodobně právě zažíváte senzorické přetížení.

Při nahromadění těchto triggerů (spouštěčů) není váš mozek schopen je postupně zpracovat. Dochází tak k jeho“zamrznutí”, které do těla vyšle signál pobízející k ukončení působení těchto vjemů a k vyhledání méně stimulujícího prostředí. 

Jaké jsou projevy senzorického přetížení?

Projevů senzorického přetížení může být mnoho, a nemusíte nutně zažívat všechny níže zmiňované symptomy. Nejčastěji sem patří:

  • pocit dyskomfortu
  • neklid
  • intenzivní vnímání triggerů a neschopnost je ignorovat (např. hluboce vnímáte dech nebo žvýkají lidí okolo)
  • pocity strachu a úzkosti
  • neschopnost se rozhodnout
  • pocit zahlcení
  • neschopnost se soustředit
  • touha uniknout do klidnějšího prostředí
  • nutkání k omezení vnímání vjemů (zakrytí uší, zavření očí…)
  • vyšší náchylnost k vnímání textury látek a povrchů (pocit podráždění kůže)

Senzorické přetížení: jak se projevuje a kdo je jeho rozvojem nejvíce ohrožen?

Co dělat v případě senzorického přetížení? 

Akutní pomoc

Pokud se bezprostředně nacházíte v situaci senzorického přetížení, nejefektivnějším způsobem jejího zvládnutí bude opustit místo přehlcené vjemy. Pokud jste např. na večírku, odejděte domů. Jste‑li na v práci nebo rodinném obědě, snažte se toto prostředí opustit alespoň na pár minut – odskočte si na toaletu, do přilehlého parku nebo kamkoliv, kde bude stimulů méně. 

Jakmile budete mimo zahlcující prostředí, neobviňujte se z “nezvládnutí” situace, ale snažte se naopak uklidnit pomocí dechových cvičení či snahou o zaměření na jediný vjem, nejlépe hmatový. Může se jednat např. o tvrdost lavičky na které sedíte, nebo studený a hladký povrch umyvadla na toaletě. Máte‑li možnost, můžete vyzkoušet i tzv. potápěčský reflex. V plném rozsahu to znamená, že ponoříte obličej do nádoby se studenou vodou a logicky zadržíte dech – dokud je vám to “příjemné”. Nesnažte se dech zadržovat zbytečně dlouho a “na sílu”.

Existuje ale i modifikovaná forma, kdy si studený mokrý předmět (ručník, ruce…) přitisknete na oblast očí, a opět na pár okamžiků zadržíte dech. Na tuto simulaci ponoření do vody totiž tělo reaguje fyziologickými změnami, mezi které patří např. aktivace parasympatické nervové větve a zpomalení srdečního tepu. Tyto procesy pak podporují dosažení celkového zklidnění.

Dlouhodobá pomoc

Z dlouhodobého hlediska je stěžejní zejména dobrý stress management, kvalitní spánek a zdravý životní styl – jinými slovy se snažíte dostat do stavu, kdy vás stimuly zvenčí tak snadno “nevyprovokují”. Pokud totiž budete nevyspalí, hladoví a vystresovaní, k přetížení může stačit i opravdu málo. Pokud navíc víte, že některé situace nebo prostředí u vás riziko senzorického přetížení zvyšují, snažte se jim vyhýbat (pokud je to možné). 

Snažte se také předem vytipovat rizikové situace, a snížit riziko rozvoje senzorického přetížení na minimum. Noste s sebou ochranné pomůcky, jako jsou sluneční brýle, špunty do uší nebo pohodlné oblečení, které vás nebude škrtit a kousat. 

Pokud vás tento stav obtěžuje nebo je možné, že spadáte do jedné ze zmíněných rizikových skupin, snažte se o svém stavu zjistit co nejvíce informací a efektivně s ním pracovat. Zejména u osob s poruchou pozornost, PTSD nebo vysokou citlivostí může být velmi efektivní identifikovat rizikové faktory a naopak i strategie ke zklidnění. V tomto vám poskytne pomoc a podporu mimo jiné i návštěva psychologa či psychoterapeuta. S čím dalším vám může pomoci, a proč by tato forma terapie neměla být tabu, se dozvíte v článku Jak pečovat o své duševní zdraví? Vsaďte na psychoterapii. 

Stress management

K lepšímu zvládání stresu vám pomůže výše zmíněná psychoterapie či psychologické poradenství, existuje však i mnoho dalších technik a postupů, kterými tohoto cíle můžete dosáhnout. Jedná se např. o mindfulness, jógu, meditaci, journaling, aromaterapii nebo canisterapii

Zdravý životní styl

Z hlediska zdravého životního stylu a udržení duševního zdraví je nezbytné dbát zejména na vyváženou stravu, pravidelný pohyb a kvalitní spánek. Bližší informace o jednotlivých tématech a tipy na jejich snadné začlenění do každodenního života najdete v našich dalších článcích:

Co si z toho vzít? 

Senzorické přetížení může postihnout kohokoliv, více jsou k němu ovšem náchylní lidé s poruchami pozornosti, autismem, PTSD nebo vysokou citlivostí. Tento stav se může projevovat různě, typicky je ale doprovázen pocitem úzkosti a strachu, podrážděním a touhou utéci do klidnějšího prostředí.

Nejefektivnějším způsobem ochrany proti přetížení je opustit místo s nadměrným působením stimulů. Pomoci může také vědomé zklidnění pomocí dechu a zařazení tzv. potápěčského reflexu. Z dlouhodobého hlediska je třeba věnovat se technikám zvládání stresu a dbát na celkový životní styl – abyste se cítili dobře a odpočatě. 

Perfekcionismus: jak škodí psychice, zdraví, i fyzickému výkonu?
Perfekcionismus: jak škodí psychice, zdraví, i fyzickému výkonu?
Leckdo by si mohl myslet, že perfekcionismus vlastně vybízí k vyšší produktivitě – opak je ale pravdou. Proč vám tato osobnostní dispozice může bránit v dosažení cíle a jak se s perfekcionismem vypořádat, se dozvíte v článku.
Psychohygiena: cesta za duševním zdravím
Psychohygiena: cesta za duševním zdravím
V dnešní době nepřemýšlíme nad možnými duševními problémy, dokud opravdu nepřijdou, natož abychom se aktivně věnovali, ať už jakékoliv, prevenci naší osoby. Ale je to tak správně? Psychohygiena osvětluje důvody, proč bychom se o sebe měli starat ještě dříve, než budeme doopravdy muset. Více se dozvíte v tomto článku!
Jak jíst správně aneb zásady zdravého stravování
Jak jíst správně aneb zásady zdravého stravování
S pojmem "zdravé stravování" jste se již jistě někdy setkali – co si pod ním ale představit a jak ho nejlépe převést do praxe? Poradí vám dnešní článek.
Mindfulness: meditace jako cesta k psychické pohodě
Mindfulness: meditace jako cesta k psychické pohodě
Mindfulness se nabízí jako jedna z možností, jak být zdravější, klidnější a spokojenější se svým životem. Poznejte kouzlo mindfulness v dnešním článku.
Jak poznat, že moje "častá špatná nálada" už je deprese
Jak poznat, že moje "častá špatná nálada" už je deprese
Špatná nálada čas od času postihne každého. Jak ale poznat, že pouhý splín už možná přerůstá do deprese a kde hledat pomoc?
Pohybem ku zdraví: kolik fyzické aktivity je tak akorát?
Pohybem ku zdraví: kolik fyzické aktivity je tak akorát?
Pohybová aktivita by měla být součástí životního stylu v každém věku. Kolik času věnovat pohybové aktivitě v jednotlivých věkových skupinách pro udržení jejích zdravotních benefitů?
Meditace: jak dosáhnout pozitivních účinků, a který typ zvolit?
Meditace: jak dosáhnout pozitivních účinků, a který typ zvolit?
Přijde vám meditace jako z jiného světa? Dnešní článek vám představí studiemi potvrzené benefity této relaxační techniky a ukáže vám, že meditovat můžete třeba i na procházce.
Porucha pozornosti: co to je a jak se s ní vypořádat?
Porucha pozornosti: co to je a jak se s ní vypořádat?
Dnešní společnost se často shoduje v tom, že porucha pozornosti se týká pouze dětí, které z ní postupem času “vyrostou”. Je tomu ale opravdu tak? A co to porucha pozornosti přesně je a jaké jsou její symptomy? To vše se dočtete v našem článku!
Posttraumatická stresová porucha (PTSD): jak ji rozpoznat a přemoci?
Posttraumatická stresová porucha (PTSD): jak ji rozpoznat a přemoci?
O posttraumatické stresové poruše (PTSD) slýcháme v dnešní době stále častěji. Jak vzniká, jak se projevuje a hlavně jak se s ní vypořádat? Všechny odpovědi naleznete v tomto článku!
Journaling: cesta k lepšímu sebepoznání a regulaci stresu
Journaling: cesta k lepšímu sebepoznání a regulaci stresu
I vy jste si možná v dětství vedli deníček, kterému jste mohli otevřeně svěřit své pocity i obavy. Journaling však může být prospěšný i v dospělosti, i když v trochu jiné formě, než jste možná zvyklí – s čím konkrétně vám může pomoci, a jak s ním začít?
Chronický únavový syndrom (CFS): z únavy až do “nemoci”
Chronický únavový syndrom (CFS): z únavy až do “nemoci”
CFS se v dnešní době začíná objevovat stále častěji. Jedná se o syndrom charakteristický tíživou únavou daného jedince. Jaké jsou jeho další nejobvyklejší projevy a jak ho léčit? To vše se dočtete dále!
Jak pečovat o své duševní zdraví? Vsaďte na psychoterapii
Jak pečovat o své duševní zdraví? Vsaďte na psychoterapii
Dnešní doba je plná stresu a nejistoty - není proto divu, že nám naše problémy občas prostě přerostou přes hlavu. Existuje ale účinná pomoc. Co je psychoterapie a jaké jsou její výhody, zjistíte v novém článku.
Nedostatek spánku: Zvyšuje stres, chuť k jídlu a zpomaluje svalový růst
Nedostatek spánku: Zvyšuje stres, chuť k jídlu a zpomaluje svalový růst
Všichni chceme být produktivní, ale den je nám krátký. Jako nejlepší řešení se zdá obětovat pár hodin spánku. Je to ale dobrý nápad? Co když si naopak škodíme? Přečtěte si, jak může deficit spánku působit na naše zdraví, stravování nebo hubnutí!
Jóga před spaním jako lék na nespavost
Jóga před spaním jako lék na nespavost
Problémy s usínáním trápí mnoho osob po celém světě. Existuje řada účinných způsobů, jak usínání podpořit a celkovou kvalitu spánku zlepšit. Patří mezi ně také cvičení jógy?
Vysoce citliví lidé: V čem vynikají a proč může být život se zvýšenou senzitivitou obtížný?
Vysoce citliví lidé: V čem vynikají a proč může být život se zvýšenou senzitivitou obtížný?
Termín “HSP” popisuje osoby, které jsou schopny vnímat některé podněty na mnohem vyšší úrovni, než běžná populace – nejde však o žádnou diagnózu, ale osobnostní rys. Proč může být život HSP výzvou a v čem tito lidé naopak vynikají?